19 C 373/2022-23 — Okresní soud v Trutnově

Žalobou podanou dne 6. 9. 2022 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení ve výroku uvedené částky. Žaloba byla odůvodněna tím, že účastníci uzavřeli dne 13. 9. 2019 smlouvu o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací 1-178531843676_0. Na základě smlouvy se žalobce zavázal poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací a zprostředkovávat za splnění smluvních podmínek přístup ke službám třetích stran a žalovaný se zavázal za poskytnuté služby uhradit sjednané ceny. Uzavřená smlouva se řídila Podmínkami služeb a zboží za zvýhodněnou cenu, Všeobecnými podmínkami pro poskytování služeb elektronických komunikací a Ceníkem, případně podmínkami jednotlivých služeb. Žalobce nárokoval v tomto řízení pouze část ceny, na kterou byla vyúčtování vystavena, a to nároky, o jejichž oprávněnosti je oprávněn rozhodnout soud. Pravomoc civilních soudů rozhodovat o uvedených položkách dovozoval žalobce na základě § 129 odst. 1 věty první zákona o elektronických komunikacích. Žalovaný řádně neplnil povinnosti z výše uvedené smlouvy, když nehradil řádně a včas vystavená vyúčtování. V rámci vyúčtování č. 774031189 za období od 16. 1. 2021 - 15. 2. 2021 splatného 6. 3. 2021 bylo účtováno 499,93 Kč za platbu třetím stranám – tzv. m-platba, v rámci vyúčtování č. 777733629 za období od 16. 2. 2021 - 15. 3. 2021 splatného dne 3. 4. 2021 bylo vyúčtováno 489,88 Kč za platbu třetím stranám – tzv. m-platba, v rámci vyúčtování č. 781411630 za období od 16. 3. 2021 - 15. 4. 2021 splatného 4. 5. 2021 bylo vyúčtováno 499,55 Kč za platbu třetím stranám – tzv. m-platba. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 6. 6. 2022, na kterou však nebylo reagováno úhradou dluhu. Soud při rozhodování ve věci postupoval dle § 115a o.s.ř. Dle tohoto ustanovení k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud dovodil, že ve věci lze rozhodnout na základě žalobcem předložených listin bez nařízení jednání. Účastníci se v soudem stanovené lhůtě k možnosti rozhodnutí věci bez nařízení jednání nevyjádřili, i když výzva k vyjádření byla doručena zástupci žalobce dne 8. 11. 2022 do datové schránky a žalovanému společně se žalobou na adresu trvalého pobytu dle evidence obyvatel postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne 21. 11. 2022. Souhlas účastníků s rozhodnutím věci bez nařízení jednání se tudíž předpokládá (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Provedenými důkazy bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli dne 13. 9. 2019 účastnickou smlouvu, jejíž nedílnou součástí byly Podmínky služeb a zboží za zvýhodněnou cenu, Všeobecné podmínky pro poskytování služeb elektronických komunikací a Ceník žalobce. Na základě smlouvy měl žalobce žalovanému poskytovat služby nabízené žalobcem. V návaznosti na uzavřenou smlouvu účtoval žalobce žalovanému v rámci vyúčtování služeb jednak ceny služeb elektronických komunikací (cena služeb), jednak služby třetích stran (M-Peněženka - m-platba). Žalovaný dle žalobce neuhradil řádně a včas vyúčtované ceny. Konkrétně se jedná o vyúčtování služeb č. 774031189 za období od 16. 1. 2021 - 15. 2. 2021 splatné 6. 3. 2021, z toho 499,93 Kč za platbu třetím stranám – tzv. m-platba, vyúčtování č. 777733629 za období od 16. 2. 2021 - 15. 3. 2021 splatné dne 3. 4. 2021, z toho 489,88 Kč za platbu třetím stranám – tzv. m-platba, vyúčtování č. 781411630 za období od 16. 3. 2021 - 15. 4. 2021 splatné 4. 5. 2021, z toho 499,55 Kč za platbu třetím stranám – tzv. m-platba. Dle žalobce žalovanou částku žalovaný neuhradil ani po předžalobní upomínce. Žalovaný je v řízení nečinný, netvrdí a neprokazuje, že by platbu provedl. <i>Dle § 1724 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Dle § 1746 odst. 2 o. z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Dle § 1751 odst. 1 věta prvá o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.</i> Žalobce ve věci prokázal, že mezi účastníky vznikl smluvní vztah, v jehož rámci se žalobce zavázal poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací. Vedle toho bylo dohodnuto, že na základě objednávky žalovaného budou poskytovány i služby smluvních partnerů žalobce – tzv. služby třetích stran. Cenu služeb třetích stran pak měl vyúčtovat žalovanému žalobce, který také byl oprávněn k výběru ceny služeb. Služby třetích stran nejsou službami elektronických komunikací a ve věci je dána pravomoc soudu. Žalovanému byly za období uvedená v žalobě vyúčtovány tyto služby v celkové částce 1.489,36 Kč a žalovaný neprokázal jejich zaplacení. Žaloba je proto důvodná a bylo jí v plném rozsahu vyhověno. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobci na nákladech řízení přiznal 400 Kč za zaplacený soudní poplatek. Soud postupoval při určení výše odměny advokáta a nákladů zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, konkrétně podle ust. § 14b vyhlášky. Z povahy uplatněného nároku je zřejmé, že žalobce vymáhá nezaplacené částky soudní cestou v celé řadě případů. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v soudních řízeních prováděno shodným způsobem. Jednotlivé žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení zúčtovacích období a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Právní odůvodnění uplatněných nároků je prováděno shodně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobce soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. Dle soudu tak ust. § 14b odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. na žalobcem uplatňované nároky výstižně dopadá. Podle tohoto ustanovení byla přiznána odměna za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby) po 200 Kč a paušální částka jako náhrada výdajů za tyto úkony po 100 Kč. Zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen DPH). Dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. proto patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající DPH. Základní sazba DPH od 1. 1. 2013 činí 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 900 Kč. Daň činí 189 Kč. Celkově má žalobce právo na náklady řízení ve výši 1.489 Kč Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůtu k plnění stanovil soud dle § 160 odst. 1 o. s. ř.