6 C 50/2022-49 — Okresní soud v Trutnově

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k soudu dne 19. 5. 2022 a doplněným dne 26. 10. 2022 se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky 32 400 Kč původně s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 380,40 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 481,67 Kč, úrokem ve výši 24,36 % ročně z částky 20 000 Kč za dobu od 8. 1. 2022 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 20 000 Kč za dobu od 8. 1. 2022. Ještě před zahájením jednání vzala žalobkyně svůj návrh částečně zpět co do kapitalizovaného úroku ve výši 96,92 Kč a úroku ve výši 15,86 % ročně z částky 20 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení. V této části bylo řízení zastaveno usnesením zdejšího soudu ze dne 27. 6. 2022 č. j. EPR 133140/2022-9, které nabylo právní moci dne 27. 7. 2022. Předmětem řízení tak zůstala částka 32 400 Kč s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 2. K odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že mezi jejím právním předchůdcem - společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovaným byla dne 3. 8. 2020 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo]. Před uzavřením smlouvy provedl právní předchůdce žalobkyně posouzení úvěruschopnosti žalovaného, přičemž zjištěné údaje a informace poskytnuté žalovaným byly ověřeny doklady, mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva a nájemní smlouva. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. Žalovaný se v souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků zaplatit úrok za půjčené prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 000 Kč, odměnu za administrativní činnost 4 000 Kč a za hotovostní inkaso 8 000 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 600 Kč počínaje 10. 8. 2020, přičemž poslední splátka byla stanovena na 27. 9. 2021. Žalovaný sjednané splátky nehradil řádně a včas, ode dne 27. 9. 2021 se tak dostal do prodlení se všemi neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobkyně byl oprávněn požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky. Vzhledem ke skutečnosti, že ke dni 27. 9. 2021 nedošlo k zaplacení dlužné částky, úročí se neuhrazená jistina 20 000 Kč ode dne 28. 9. 2021 úrokem ve výši 8,5% ročně (ve smlouvě původně sjednáno 24,36% ročně). Pohledávka včetně příslušenství byla původním věřitelem postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradil pouze 3 600 Kč, z nichž bylo 2 800,02 Kč započteno na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a 799,98 Kč na hotovostní inkaso splátek. Žalobkyně tedy požaduje zaplacení částky 32 400 Kč, která sestává z jistiny 20 000 Kč a nesplaceného úroku, poplatku za administrativní činnost a za hotovostní inkaso 12 400 Kč. Dále žalobkyně požaduje příslušenstvím pohledávky tj. (po částečném zpětvzetí žaloby) kapitalizovaný úrok ve výši 1 283,48 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 481,67 Kč, úrok 8,5% ročně a úrok z prodlení 8,5% ročně vždy z dlužné jistiny 20 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení. Úrok a úrok z prodlení byl přitom kapitalizován za dobu ode dne následujícího po splatnosti poslední splátky tj. od 28. 9. 2021 do data postoupení tj. do 7. 1. 2022. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu se nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán, svou neúčast u jednání neomluvil, o odročení jednání nežádal. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal v nepřítomnosti účastníků. 4. V průběhu řízení bylo provedeno dokazování listinami předloženými žalobkyní a to kartou zákazníka – žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne 3. 8. 2020, smlouvou o spotřebitelském úvěru„ [anonymizována dvě slova]“ [číslo] ze dne 3. 8. 2020, pracovní smlouvou žalovaného, výpisem z účtu žalovaného u [právnická osoba], nájemní smlouvou, smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 7. 1. 2022 včetně seznamu postupovaných pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 3. 2. 2022 a předžalobní výzvou ze dne 14. 4. 2022. 5. Na základě výše uvedených listin vzal za soud prokázané, že žalovaný dne 3. 8. 2020 požádal společnost [právnická osoba], [IČO], o poskytnutí úvěru, přičemž ve své žádosti uvedl údaje o svých osobních a finančních poměrech a jejich správnost potvrdil podpisem. Údaje uvedené v žádosti byly doloženy pracovní smlouvou uzavřenou mezi žalovaným a [právnická osoba] [anonymizováno] [obec], výpisy z účtu žalovaného u [právnická osoba] a nájemní smlouvou uzavřenou mezi žalovaným jako nájemcem a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako pronajímatelem. Na základě těchto podkladů právní předchůdce žalobkyně provedl posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr a téhož dne se žalovaným uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti. Na základě této smlouvy poskytl věřitel žalovanému částku 20 000 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že mu byly finanční prostředky vyplaceny v hotovosti obchodním zástupcem úvěrujícího. Žalovaný se zavázal splatit 60 týdenních splátek po 600 Kč, celkem tedy 36 000 Kč, z toho částka 20 000 Kč představuje jistinu a částka 16 000 Kč je představována úrokem 4 000 Kč (dle článku 1.4 smluvních podmínek jde při zvolené době splácení o úrok v sazbě 32,15 % p.a., přičemž tato sazba byla stanovena jako pevná po celou dobu trvání smluvního vztahu), poplatkem za administrativní činnost 4 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek 8 000 Kč. Dle článku 5.1 smluvních podmínek bylo dohodnuto, že v případě prodlení zákazníka má úvěrující právo požadovat úhradu celé dosud nesplacené jistiny. Původní věřitel postoupil mj. i pohledávku za žalovaným žalobkyni smlouvou ze dne 7. 1. 2022. O postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn písemně v rámci oznámení ze dne 3. 2. 2022. 6. Soud při rozhodování ve věci postupoval dle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014, tedy v době uzavření smlouvy. Dle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1882 odst. 1 o.z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Žalobkyně je v tomto řízení aktivně legitimována, protože jí vymáhaná pohledávka byla postoupena původním věřitelem společností [právnická osoba] Postoupení pohledávky bylo osvědčeno smlouvou o postoupení pohledávek, částí seznamu postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky a předžalobní upomínkou, v níž byl žalovaný o postoupení pohledávky rovněž informován. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobkyně prokázala, že před uzavřením smlouvy její právní předchůdce náležitě ověřil úvěruschopnost žalovaného, když ověřil výši jeho příjmů. Jak vyplývá z karty zákazníka, právní předchůdce žalobkyně se nespokojil s pouhým sdělením žalovaného, ale jím uvedené údaje porovnal i s písemnými doklady (pracovní smlouva, nájemní smlouva, výpis z účtu). Současně vycházel z porovnání příjmů a výdajů žalovaného, přičemž zjistil, že jeho použitelný příjem postačuje na úhradu sjednaných splátek úvěru. Nelze tak dovozovat, že by smlouva byla neplatná pro nesplnění povinnosti poskytovatele úvěru ověřit úvěruschopnost klienta (viz § 86 a § 87 zákona č. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč, žalovaný se zavázal vrátit celkem 36 000 Kč. Kromě dlužné jistiny se jednalo o poplatky ve výši 16 000 Kč. Tato částka zahrnuje obchodní úrok z úvěru, poplatek za administrativní činnost a poplatek za hotovostní inkaso splátek. Zčásti jde o sjednání úroku v souladu s platným ust. § 2395 o. z., ve zbývající části o sjednání poplatků za specifické činnosti věřitele. Sjednání takových poplatků neodporuje platné právní úpravě. Celková výše poplatků se při sjednané lhůtě splacení 60 týdnů může jevit jako nepřiměřeně vysoká (80 % z hodnoty jistiny)