9 C 188/2022-12 — Okresní soud v Trutnově

1. Návrhem podaným dne 6. 6. 2022 se žalobce domáhal zvýšení výživného z částky 3 600 Kč na částku 6 600 Kč měsíčně s účinností od 1. 8. 2021. Žalobce dále požadoval přiznání úroku z prodlení z jednotlivých plateb výživného, které žalovaný nezaplatil vůbec nebo je nezaplatil včas. Konkrétně požadoval přiznání zákonného úroku z prodlení z nezaplacených splátek výživného splatných ve dnech 15. 11. 2021 a 15. 2. 2022. Dále požadoval úrok z prodlení ze splátky výživného 3 600 Kč ve výši 11,75 % p. a. za dobu od 16. 4. 2022 do 29. 4. 2022, tj. 16,22 Kč, úrok z prodlení ze splátky výživného 3 600 Kč ve výši 11,75 % p. a. za dobu od 16. 3. 2022 do 21. 3. 2022, tj. 6,95 Kč, úrok z prodlení ze splátky výživného 3 600 Kč ve výši 8,50 % p. a. za dobu od 16. 9. 2021 do 22. 10. 2022, tj. 31,02 Kč, úrok z prodlení ze splátky výživného 3 600 Kč ve výši 8,50 % p. a. za dobu od 16. 8. 2021 do 20. 8. 2021, tj. 4,19 Kč, úrok z prodlení ze splátky výživného 3 600 Kč ve výši 8,25 % p. a. za dobu od 16. 6. 2021 do 17. 6. 2021, tj. 1,63 Kč, úrok z prodlení ze splátky výživného 3 600 Kč ve výši 8,25 % p. a. za dobu od 16. 2. 2021 do 4. 3. 2021, tj. 13,83 Kč, úrok z prodlení ze splátky výživného 1 200 Kč ve výši 8,25 % p. a. za dobu od 16. 2. 2021 do 13. 4. 2021, tj. 15,46 Kč, a úrok z prodlení ze splátky výživného 3 600 Kč ve výši 8,25 % p. a. za dobu od 16. 10. 2020 do 26. 10. 2020, tj. 8,93 Kč. Návrh na zvýšení výživného byl odůvodněn tím, že poslední úprava výživného, které je povinen žalovaný jako otec žalobce platit, byla provedena rozsudkem zdejšího soudu ze dne 17. 10. 2018, č.j. 12 P 47/2008-149, který byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové. Žalovaný v té době pracoval jako řidič mezinárodní kamionové dopravy s průměrným čistým měsíčním příjmem 14 898 Kč a cestovními náhradami v průměrné výši 26 277 Kč. V současné době má žalovaný živnostenská oprávnění v několika oborech. Výše jeho příjmů však není žalobci známa. V době poslední úpravy výživného žalovaný studoval na Střední průmyslové škole v [obec]. Aktuálně žalobce úspěšně ukončil první ročník Univerzity [obec], oboru aplikovaná informatika, a to prezenční formou. Výdaje žalobce spočívají především v nákladech na ubytování (5 400 Kč měsíčně), na stravování, které tvoří téměř polovinu všech nákladů. Dále jde o výdaje na oblečení, dopravu z místa trvalého bydliště do sídla univerzity, dopravu v sídle univerzity, náklady na kulturu a zábavu. Mimořádným výdajem bylo pořízení tabletu pro potřeby studia za částku 12 988 Kč bez DPH. Po posledním zvýšení výživného žalovaný placení výživného často zameškává, ve dvou případech nezaplatil vůbec. 2. Žalovaný se k návrhu na zvýšení výživného přes výzvu soudu nevyjádřil. K nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, ačkoliv mu předvolání k jednání bylo doručeno postupem dle § 50 odst. 1 o.s.ř. dne 14. 7. 2022. Soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal v nepřítomnosti žalovaného. 3. Soud při rozhodování ve věci vycházel z následujících skutkových zjištění: 4. Z výpovědi žalobce bylo zjištěno, že nyní zahájí studium ve 2. ročníku Univerzity [obec]. Náklady na bydlení v [obec] dosud činily 5 400 Kč měsíčně, vzhledem k celkovému růstu cen má od září 2022 dojít ke zvýšení těchto nákladů, avšak žalobce zatím neví, na jakou částku. Náklady na stravování dokáže uvést pouze odhadem, činí minimálně 4 000 Kč měsíčně. Dojíždění do [obec] stojí asi 1 500 Kč měsíčně, městská hromadná doprava v [obec] při použití městské karty stojí 14 Kč za jednu cestu. Žalobce užívá léky, avšak ty jsou plně hrazeny z pojistného. Jeho zájmy souvisí s předmětem studia, jde zejména o informatiku a 3D tisk, s tím jsou spojené náklady, zejména na materiál na 3D tisk, odhadem to činí 500 Kč měsíčně. Žalobce pracuje v obchodě se smíšeným zbožím jako asistent prodeje, zaměstnavatelem je [právnická osoba] [obec]. Pracuje na poloviční úvazek, jeho čistý příjem činí 13 000 Kč měsíčně. S otcem není vůbec v kontaktu, otec mu nad rámec výživného ničím nepřispívá. 5. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 12 P 47/2008 soud zjistil, že poslední úprava výživného pro žalobce byla provedena rozsudkem zdejšího soudu ze dne 17. 10. 2018, č.j. 12 P 47/2008-149, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 2. 2019, č.j. 19 Co 34/2019 – 174. Uvedenými rozhodnutími bylo otci uloženo platit na výživu žalobce za období od 8. 3. 2015 do 31. 8. 2018 částku 2500 Kč měsíčně a počínaje dnem 1. 9. 2018 částku 3600 Kč měsíčně a na výživu sestry žalobce [celé jméno žalobce], narozené dne 28. 4. 2007, za období od 8. 3. 2015 do 31. 8. 2018 částku 2 000 Kč měsíčně a počínaje dnem 1. 9. 2018 částku 2 400 Kč měsíčně. Obě rozhodnutí nabyla právní moci dne 17. 3. 2019. Průměrný čistý měsíční příjem matky ve společnosti [právnická osoba] za rok 2018 činil kolem 21 000 až 22 000 Kč čistého (s přesčasy). Průměrný čistý měsíční příjem otce ve [právnická osoba] [právnická osoba] činil v roce 2015 - 11 500 Kč a v roce 2016 – 12 150 Kč. Otec dále pobíral cestovní náhrady ve výši 24 000 Kč v roce 2015, ve výši 19 166 Kč v roce 2016 a ve výši 23 500 Kč v roce 2017 (resp. do března 2018). Otec měl dvě vyživovací povinnosti. Dětem poskytoval řadu kvalitních plnění nad rámec výživného. 6. Dne 6. 6. 2022 byl ve věci sp. zn. 12 P 47/2008 podán návrh na zvýšení výživného pro nezletilou [celé jméno žalobce] O návrhu zdejší soud rozhodl rozsudkem ze dne 12. 7. 2022, č.j. 12 P 47/2008 – 201, kterým bylo výživné pro nezletilou [jméno] zvýšeno s účinností od 1. 7. 2022 na částku 5 000 Kč měsíčně. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že matka nezletilé je rozvedená, má dvě děti (nezletilou [anonymizováno] a již zletilého syna [jméno]). Otec je rovněž rozvedený, má tři děti (nezletilou [anonymizováno], zletilého [jméno] a dále nezletilého [jméno], narozeného [datum]). Z potvrzení zaměstnavatele matky [právnická osoba] bylo zjištěno, že průměrný čistý měsíční příjem matky za období leden až květen 2022 činil 29 351,40 Kč, v prosinci 2021 činil čistý příjem 22 226 Kč. Z oznámení Finančního úřadu pro [územní celek], Územního pracoviště v [obec], bylo zjištěno, že daňový základ otce v roce 2021 činil 399 928 Kč. Ze zprávy Úřadu práce ČR bylo zjištěno, že otec ani matka nepobírají dávky hmotné nouze ani dávky státní sociální podpory. Ze sdělení otce bylo zjištěno, že žije v rodinném domě, který spoluvlastní spolu se svojí matkou, splácí hypotéku. Podniká v oboru zámečnictví, autodoprava, autoservis, občas jezdí na montáže do [země]. Pro osobní potřebu mívá z podnikání čistý měsíční příjem cca 35 000 Kč. Má tři vyživovací povinnosti - k nezletilé [jméno], nezletilému [jméno] a žalobci, který studuje na vysoké škole v [obec] denní formu studia. Nezletilá [jméno] jezdí k otci jednou za dva až tři týdny na víkend. Ze sdělení matky bylo zjištěno, že bydlí s dětmi v bytě, který vlastní. Syn studuje na vysoké škole v denní formě studia. Matka synovi pravidelně zasílá 6 000 Kč. Pokud otec k jejím rukám zaplatí výživné pro syna, doplatí pouze rozdíl, pokud otec nezaplatí, platí celou částku sama. Otec pro syna stejně jako pro nezletilou [jméno] neuhradil soudem stanovené výživné třikrát. Matka nemá jiné příjmy než ze zaměstnání. 7. Dle § 910 odst. 1, 2 o.z. předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Dle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Dle § 913 odst. 1, 2 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. Dle § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Dle § 923 odst. 1 o. z. změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti. 8. Hmotněprávní úprava účinná od 1. 1. 2014 možnost změny výživného v případě zletilých dětí výslovně neupravuje. Dle soudu však je třeba dovodit, že při změně poměrů se lze domáhat změny výživného i ze strany zletilých dětí. Opačný závěr by vedl k absurdním situacím. Dle soudu je třeba k závěru o možnosti změny výživného zletilého dítěte dospět na základě ustanovení § 163 odst. 1 o.s.ř. Dle tohoto ustanovení rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů. Změnu poměrů ve smys