9 C 226/2022-39 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobou podanou dne 9. 4. 2022 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení ve výroku uvedené částky s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce je právnickou osobou zapsanou do obchodního rejstříku zřízenou na základě § 18 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v platném znění (dále jen„ zákon“) jakožto profesní organizace pojistitelů. Ustanovení § 1 odst. 2 zákona stanoví povinnost mít sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel po celou dobu, kdy je vozidlo v tomto registru zapsáno, vyjma zákonem stanovených výjimek. Provozovat vozidlo na pozemní komunikaci může pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna. V případě, že dojde k porušení povinnosti dle § 1 odst. 2 zákona, vzniká žalobci nárok na příspěvek dle § 4 odst. 1 zákona (dále jen„ příspěvek“). Příspěvek jsou povinni uhradit společně a nerozdílně vlastník a provozovatel vozidla, a to za každý den porušení povinnosti dle § 1 odst. 2 zákona. Na základě porovnání údajů o vzniku, změně a zániku pojištění od jednotlivých pojistitelů a údajů zapsaných v registru silničních vozidel postupem dle § 15 zákona žalobce zjistil, že k registrovanému vozidlu [registrační značka], [VIN kód], druh vozidla nákladní automobil do 3,5 t, číslo technického průkazu [anonymizováno], nebylo v období od 17. 8. 2018 do 10. 1. 2019 uzavřeno pojištění odpovědnosti a vlastníkem respektive provozovatelem vozidla v tomto období byl žalovaný. V souladu s § 4 odst. 6 a 7 zákona žalobce vyzval dne 22. 2. 2019 žalovaného k úhradě příspěvku ve výši 12 642 Kč. Výše příspěvku byla vypočtena jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 zákona – těchto bylo celkem 147 - a výše denní sazby podle druhu vozidla v souladu s vyhláškou ministerstva financí č. 205/1999 Sb., která zákon provádí. V tomto případě činí denní sazba 86 Kč. Žalobci dále v souladu s § 4 odst. 4 zákona vzniká nárok na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč (dle vyhlášky), jejichž úhradu žalobce ve výzvě též požadoval. V souladu se zaslanou výzvou měl žalovaný dlužnou částku ve výši 12 942 Kč uhradit nejpozději do 30 dnů od doručení výzvy. Splatnost výzvy nastala dne 8. 4. 2019. K datu splatnosti však žalovaný dlužnou částku řádně a včas neuhradil. Žalobce žalovaného poté ještě několikrát upomenul, avšak k úhradě dlužné částky ze strany žalovaného nedošlo, a to ani poté, co byl žalovaný obeslán předžalobní výzvou dle § 142a o.s.ř. Proto byla podána žaloba v této věci. 2. Žalobce omluvil neúčast při jednání soudu a souhlasil s projednáním věci ve své nepřítomnosti. Žalobce nesouhlasil s námitkami žalovaného. Nepojízdnost vozidla není dle novely zák. č. 168/1999 Sb. platné ode dne 1. 1. 2018 výjimkou z povinnosti mít sjednáno zákonné pojištění. Smyslem této úpravy je, aby veškerá vozidla, která jsou zapsána jako provozovaná v registru silničních vozidel (tzn. nejsou zapsána jako vyřazená, vyvezená nebo odcizená) měla po celou dobu zápisu sjednáno platné a účinné pojištění odpovědnosti. Pro vymáhání příspěvku do garančního fondu je tedy rozhodující stav zapsaný v registru, nikoliv skutečnost, zda je vozidlo fakticky využíváno. Žalovaný dále tvrdil, že vozidlo bylo v nepojištěném období nepojízdné a odstavené v prostorách společnosti a následně bylo ke dni 26. 6. 2019 uloženo do depozitu. To však bylo učiněno až po nepojištěném období. K námitce, že žalobou uplatňovaný nárok je nemravný, odporující poctivému jednání v právním styku a je zjevným zneužitím práva, žalobce uvedl, že uplatnil nárok opírající se o zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný rovněž mohl využít svého práva a nechat vozidlo vyřadit, případně ho měl mít pojištěné, aby mu nevznikla povinnost hradit příspěvek do garančního fondu. Žalovanému v těchto úkonech nic nebránilo. 3. Žalovaný se ve věci opakovaně písemně vyjádřil. V prvním podání namítl, že ve sporném období nebyl vlastníkem ani provozovatelem vozidla. Podání ze dne 8. 8. 2022 žalovaný nazval:„ Věc: Vyjádření k promlčení vymáhání závazku“. V tomto podání žalovaný mj. dále uvedl:„ Nehleďe na to, že je to tak dlouho z období, kdy ČKP nárok na příspěvek nijak neuplatnila, ale jen pokud vozidlo skutečně pojištěno nebylo.“ Konečně žalovaný namítl, že uplatnění práva žalobcem je nemravné, a tím protiprávní, že se žalobce snaží nemorálně obohacovat. Žalovaný se k nařízenému jednání soudu dne 5. 10. 2022 nedostavil, i když předvolání k jednání mu bylo doručeno dne 1. 9. 2022. Neúčast při jednání žalovaný neomluvil, o odročení jednání nepožádal. 4. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou, zda žalovaný v rámci svých podání v této věci vznesl námitku promlčení uplatněného práva, přičemž dospěl ke kladnému závěru. V označení podání žalovaného ze dne 8. 8. 2022 je výslovně použit termín„ promlčení“. V textu tohoto podání pak žalovaný výslovně poukázal na délku období, po které žalobce žalobní nárok neuplatnil. Dle § 41 odst. 2 o.s.ř. každý úkon posuzuje soud podle jeho obsahu, i když je úkon nesprávně označen. Výkladem provedeným v souladu s citovaným ustanovením občanského soudního řádu nelze než dovodit, že žalovaný vznesl námitku promlčení. Za tohoto stavu se soud v prvé řadě zabýval tím, zda uplatněné právo je či není promlčeno. Pro posouzení uvedené otázky byla zásadní dále uvedená skutková zjištění. 5. Žalobce vyzval žalovaného dopisem ze dne 22. 2. 2019 k zaplacení příspěvku do garančního fondu ČKP ve výši 12 942 Kč. Výzva byla odůvodněna tím, že dle údajů, které má žalobce k dispozici od pojišťoven, nebylo v době od 17. 8. 2018 do 10. 1. 2019 k vozidlu [registrační značka] sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (vozidlo bylo identifikováno rovněž uvedením VIN a čísla technického průkazu). Žalobce tak vyzval žalovaného jako vlastníka a provozovatele vozidla k zaplacení částky 12 942 Kč (příspěvek za 147 dnů po 86 Kč, náklady uplatnění 300 Kč). Žalobce přitom vycházel z toho, že předmětné vozidlo je nákladní automobil s hmotností do 3,5 tuny. Žalovaný byl vyzván k úhradě uvedené částky ve lhůtě 30 dnů (viz výzva č.l. 6). Zásilka s uvedenou výzvou byla předána k přepravě poskytovateli poštovních služeb - České poště s. p. - dne 22. 2. 2019 pod podacím číslem [anonymizováno] (viz podací arch č.l. 22). Dle sdělení České pošty byla tato zásilka doručena příjemci dne 25. 2. 2019 (viz sdělení č.l. 29). 6. Dle § 1 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanským zákoníkem. 7. Dle § 4 odst. 7 cit. zák. (ve znění účinném od 1. 1. 2018) výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. 8. Dle § 609 věty prvé o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. 9. Dle § 610 o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu. 10. Dle § 611 o. z. promlčují se všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví. 11. Dle § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. 12. Dle § 629 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky. 13. Soud na základě provedených důkazů dovodil, že žalobou uplatněné právo je promlčeno. Promlčení je třeba posuzovat podle občanského zákoníku, když zákon č. 168/1999 Sb. speciální úpravu promlčení neobsahuje. Žalobce splnil povinnost vyplvající z ust. § 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb., když žalovaného písemně vyzval k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěných. Ve výzvě byla k zaplacení příspěvku stanovena lhůta maximálně 30 dnů. Výzva byla žalovanému doručena dne 25. 2. 2019 Lhůta tak počala běžet dne 26. 2. 2019 (§ 605 odst. 1 o. z.) a uplynula dne 27. 3. 2019 (středa). V tento den se vymáhaná částka stala splatnou. Dne 28. 3. 2019 mohl žalobce poprvé podat u soudu žalobu o zaplacení sporné částky. Aby nedošlo k promlčení práva, bylo možno žalobu podat nejpozději dne 28. 3. 2022. Žaloba však byla podána až dne 9. 4. 2022. Žalovaným vznesená námitka promlčení tak je důvodná, a proto soud žalobu zamítl. 14. Soud ve věci provedl rovněž další důkazy. Vzhledem k závěru o promlčení uplatněného práva však soud z těchto dalších důkazů nevycházel, v tomto