ECLI: ECLI:CZ:OSTU:2022:9.C.60.2022.1 Datum: 2022-04-20 Předmět: zaplacení 19 497,80 Kč s příslušenstvím - úvěr Ustanovení: ["§ nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1 ["peněžité plnění""smlouva o úvěru"]
O co šlo: zaplacení 19 497,80 Kč s příslušenstvím - úvěr (["§ nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 149 z. č. 99/19)
Žalobou podanou dne 4. 1. 2022 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení ve výroku uvedené částky s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru č. 6012576813 dne 23. 4. 2019, jejíž součástí byly Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] Na základě této smlouvy poskytl žalobce žalovanému finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Za poskytnuté prostředky se žalovaný dle odst. 4.1 Smlouvy zavázal platit úrok ve výši 9,90 % p.a., dále poplatky dle odst. 4.2 smlouvy dle platného ceníku. Smlouva o úvěru byla uzavřena elektronickým způsobem prostřednictvím unikátního profilu internetového bankovnictví žalovaného. V souladu s obchodními podmínkami byla identita žalovaného ověřena zadáním autorizačního kódu, zaslaného žalovanému prostřednictvím SMS zprávy na smluvené telefonní číslo. Zadání autorizačního kódu pak zároveň nahrazuje podpis žalovaného. Žalovaný se zavázal hradit poskytnutý úvěr formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 332 Kč, vždy nejpozději do 15. dne v měsíci. Žalovaný nedodržel svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostal se s hrazením splátek do prodlení. Dle smlouvy o úvěru měl žalobce v případě, že dojde k prodlení úvěrovaného se splácením poskytnutého úvěru, právo zastavit další čerpání úvěru a prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný, a dále účtovat žalovanému poplatky spojené s vymáháním dlužné pohledávky dle aktuálně platného ceníku. Jelikož žalovaný nereagoval na výzvy žalobce k zaplacení již splatných splátek úvěru a jelikož interní - mimosoudní vymáhání dlužných splátek bylo neúspěšné, využil žalobce svého práva a prohlásil dne 27. 2. 2021 celý úvěr za okamžitě splatný, neboť byl žalovaný k tomuto dni v prodlení s více než 2 splátkami. Dle smlouvy (čl. 3) byla banka oprávněna připisovat k jistině úvěru řádné úroky, úroky z prodlení a další poplatky. Žalovaný se tak počínaje dnem následujícím dostal do prodlení se zaplacením celého dluhu. V souladu s platným právním řádem pak byla dlužná částka nadále úročena vedle řádného úroku i sazbou úroku z prodlení v zákonné výši. Žalovaný dluží žalobci částku 18 597,80 Kč na jistině dluhu, poplatky v celkové výši 900 Kč, částku 992,70 Kč na dlužném smluvním úroku ve výši 8,25 % p. a. počítaném z jistiny úvěru do 18. 10. 2021, částku ve výši 984,43 Kč na zákonném úroku z prodlení z řádně a včas nesplacených částek ode dne, kdy se žalovaný dostal do prodlení, do 18. 10. 2021, dále smluvní úrok 8,25 % p.a. z částky 18 597,80 Kč od 19. 10. 2021 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení 8,25 % p.a. z částky 18 597,80 Kč od 19. 10. 2021 do zaplacení. Žalovaný dluh neuhradil ani na základě předžalobní výzvy k plnění.
K výzvě soudu žalobce doplnil skutková tvrzení k tomu, jak byla ověřena před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného. Žádost o úvěr byla podána přes internetový kanál„ [anonymizována tři slova]“. Klient na žádosti uvedl příjem ve výši 26 500 Kč. Banka ověřila tuto skutečnost z dodaného výpisu z účtu klienta na základě mzdové transakce. Banka ověřila příjem ve výši 26 266 Kč. Pro výpočet banka použila nižší z hodnot. Banka ověřila výdaje klienta dle svého interního modelu, kde po zohlednění klientovy situace stanovila jeho výdaje na 8 500 Kč. Pro výpočet banka použila vyšší z hodnot. Klient na žádosti uvedl splátky ve výši 5 550 Kč. Banka ověřila tuto skutečnost dotazem do CCB a zjistila, že klient měl v době úvěrové žádosti aktivní smlouvy s celkovými měsíčními splátkami 15 417 Kč. Pro výpočet banka použila vyšší z hodnot. Splátka nového úvěru činila 332 Kč.
Žalobce omluvil neúčast při jednání soudu a souhlasil s projednáním věci ve své nepřítomnosti.
K nařízenému jednání soudu se žalovaný nedostavil, i když předvolání k jednání mu bylo doručeno postupem dle § 49 odst. 4 o.s.ř. dne 24. 3. 2022. Neúčast při jednání žalovaný neomluvil, o odročení jednání nepožádal. Soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal bez přítomnosti žalovaného.
Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že [právnická osoba] uzavřela se žalovaným dne 23. 4. 2019 smlouvu o úvěru. Před uzavřením smlouvy žalovaný na žádost žalobce předložil výpis ze svého účtu u [právnická osoba] č. účtu [bankovní účet] za březen 2019, kterým byly doloženy pravidelné příjmy a výdaje žalovaného. Na základě uzavřené smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit celkem 84 splátkami po 332 Kč, z nichž první byla splatná dne 14. 5. 2019 a poslední dne 14. 4. 2026. Úvěr měl být splacen společně s úrokem, přičemž byla dohodnuta úroková sazba ve výši 9,90 % p.a. Dle článku 8.1 (a) a 8.2 (b) smlouvy v případě prodlení se zaplacením 1 splátky po dobu delší než 3 měsíce nebo v případě prodlení se zaplacením 2 a více splátek byla banka oprávněna prohlásit úvěr okamžitě splatným. Dopisem ze dne 27. 2. 2021 oznámil žalobce žalovanému zesplatnění úvěru a vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky 19 498 Kč. Žalobce dále upomenul žalovaného o zaplacení předžalobní upomínkou ze dne 20. 10. 2021. Výše dlužné jistiny, poplatků, úroků a úroku z prodlení byla doložena výpisy z účtu a transakční historií.
Výše uvedená skutková zjištění soud učinil ze smlouvy o úvěru, z výpisu z účtu žalovaného u [právnická osoba], z oznámení o zesplatnění dluhu, z výpisů z úvěrového účtu vztahujících se k vymáhanému úvěru, z transakční historie a z předžalobní upomínky.
Dle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Soud na základě provedených důkazů dovodil, že žaloba je důvodná. Žalobce prokázal existenci smluvního vztahu mezi účastníky. Dle soudu žalobce prokázal i to, že před uzavřením smlouvy náležitě ověřil úvěruschopnost žalovaného, když z výpisu z účtu žalovaného vedeného u jiné banky zjistil výši příjmů a výdajů žalovaného. Současně vycházel z toho, že splátky sjednaného úvěru činily pouze 332 Kč, tudíž mělo být v možnostech žalovaného úvěr splácet. Nelze tak dovozovat, že by smlouva byla neplatná pro nesplnění povinnosti poskytovatelé úvěru ověřit úvěruschopnost klienta (viz § 86 a § 87 zákona č. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Žalovaný byl v řízení nečinný. Netvrdil ani neprokázal, že v době trvání závazkového vztahu úvěr řádně splácel, případně že na úvěr zaplatil finanční částky, které žalobce nezohlednil. Žalobce vzhledem k neplnění závazků žalovaným prohlásil úvěr okamžitě splatným, jak jej k tomu opravňovaly smluvní podmínky. Za tohoto stavu žalobci vzniklo právo domáhat se jednorázového zaplacení nesplacené jistiny, jakož i poplatků a úroků. Žalobce dále oprávněně požaduje sjednaný úrok z úvěru, jehož výše odpovídá zákonnému limitu dle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru, a úrok z prodlení ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to až do doby zaplacení dluhu. Žalobce úroky za dobu do 18. 10. 2021 kapitalizoval. Ze všech uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.
O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce, jenž byl v řízení zcela úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení. Ty spočívají v zaplaceném soudním poplatku 800 Kč. Soud postupoval při určení výše odměny advokáta a nákladů zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, konkrétně podle ust. § 14b vyhlášky. Dle ustanovení § 14b vyhlášky činí odměna za úkon právní služby 300 Kč a paušální částka jako náhrada výdajů za každý úkon právní služby 100 Kč Tyto částky přísluší za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, sepis žaloby). Zástupkyně žalobce doložila, že je plátkyní daně z přidané hodnoty (dále jen DPH). Dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. proto patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající DPH. Základní sazba DPH činí 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 1 200 Kč. Daň činí 252 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno 2 252 Kč Náklady jsou splatné k rukám zástupkyně žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).
Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.