9 C 93/2022-37 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobou podanou dne 22. 12. 2021 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 20 000 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 20 000 KČ od 15. 6. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 405,48 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 040 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč a smluvní pokuty ve výši 8 780 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne 17. 2. 2020 uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o úvěru č. 758376007, platnou a účinnou na základě smlouvy téhož čísla ze dne 20. 2. 2020, jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky smlouvy o úvěru. Na základě smlouvy poskytla [právnická osoba] žalované úvěr ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala věřiteli vrátit částku 24 605 Kč spolu s příslušenstvím do 18. 3. 2020 Lhůta splatnosti byla sjednána v posledním odstavci první strany smlouvy. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva byla v souladu s odstavcem 10.1 Obchodních podmínek smlouvy o úvěru (dále jen„ VOP“) uzavřena v elektronické podobě, žalovaná svoji vůli smlouvu uzavřít projevila tzv. verifikační platbou, kdy převedla konkrétní částku ze svého účtu na účet [anonymizováno]. Žalovaná čerpala úvěr bezhotovostně. Žalovaná o půjčku zažádala online na internetových stránkách [webová adresa], kde vyplnila požadované registrační údaje ve formuláři (formulář dostupný na [webová adresa]). V rámci dokončení žádosti o půjčku provedla tzv. verifikační platbu. Při dokončení žádosti obdržela žalovaná předsmluvní informace o půjčce, ve kterých byly shrnuty veškeré parametry půjčky. Žádost o půjčku byla žalované následně schválena a byla jí poskytnuta částka jistiny ve 20 000 Kč na účet, ze kterého dříve odeslala verifikační platbu. Žalovaná sjednanou částku neuhradila řádně a včas. Tím jí vznikla povinnost zaplatit [právnická osoba] smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, a zároveň povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek žalovanému. Pohledávka za žalovanou byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2021 s účinností ke dni 14. 6. 2021 převedena na žalobce, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 25. 6. 2021. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 29 820 Kč (nesplacená jistina ve výši 20 000 Kč, nesplacený úrok ve výši 890 Kč, nesplacená smluvní pokuta ve výši 8 780 Kč, neuhrazená paušální náhrada nákladů na upomínání ve výši 150 Kč - žalobce na této položce nárokuje vždy nejvýše částku 150 Kč bez ohledu na to, zda byla tato položka pohledávky postoupena ve vyšší částce). Žalobce požadoval i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 405,48 Kč (za období od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od 19. 3. 2020, do 1. 6. 2021, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 20 000 Kč). Žalobce dále požadoval zákonný úrok z prodlení od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 15. 6. 2021, z jistiny ve výši 20 000 Kč. Dále požadoval žalobce i náhradu za účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč. Žalobce nejprve vyvíjel snahu vyřešit celou záležitost mimosoudně, kdy v dopise ze dne 7. 7. 2021 vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky či ke kontaktování žalobce na sděleném telefonním čísle. Zároveň byla žalovaná informována o tom, že v případě její nesoučinnosti bude žalobce nárokovat úhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky, o jejichž výši byla žalovaná v dopise informována. Žalobce nárokoval přiznání nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky v celkové výši 473 Kč (za odchozí dopis, za odchozí dopis doporučený, za odchozí telefonický hovor a za cestu pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka). Ode dne postoupení pohledávky neuhradila žalovaná na svůj dluh nic. Protože žalovaná porušila svou povinnost splatit částku sjednanou ve smlouvě řádně a včas, vznikla jí povinnost zaplatit [právnická osoba] smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Smluvní pokuta byla požadována od prvního dne prodlení dlužníka, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky. Po revizním přepočtu smluvní pokuty žalobce po žalované požadoval 8 780 Kč (počítaná ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky, tj. od 19. 3. 2020, z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč, do 1. 6. 2021). Smluvní pokuta byla požadována v souladu s ust. § 122 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. 2. Podáním ze dne 30. 3. 2022 vzal žalobce žalobu částečně zpět, a to z toho důvodu, že nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalované splácet úvěr. Žalobce proto vzal žalobu částečně zpět co do částky ve výši 9 820 Kč (kapitalizovaný úrok ve výši 1 040 Kč, smluvní pokuta ve výši 8 780 Kč). Nadále tak požadoval dlužnou jistinu 20 000 Kč, zákonný úrok z prodlení z této jistiny od 15. 6. 2021 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 2 405,48 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč. Žalobce umluvil neúčast při nařízeném jednání soudu a souhlasil s projednáním věci ve své nepřítomnosti. 3. Žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila, i když předvolání k jednání jí bylo doručeno postupem dle § 49 odst. č o.s.ř. dne 18. 4. 2022. Neúčast při jednání neomluvila, o odročení jednání nepožádala. Soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal v nepřítomnosti žalované. 4. Vzhledem k částečnému zpětvzetí žaloby soud postupoval podle § 96 o.s.ř. a řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby zastavil (viz výrok I.). 5. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že mezi společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO], jako věřitelem a žalovanou jako klientkou byla dne 17. 2. 2020 uzavřena smlouva o úvěru č. 758376007, na jejímž základě věřitel poskytl žalované částku 18 000 Kč. Částka byla poukázána na účet označený žalovanou. Ta se zavázala vrátit věřiteli do 18. 3. 2020 částku 22 140 Kč. Dne 20. 2. 2020 byla uzavřena smlouva o úvěru stejného čísla. V tomto případě se věřitel zavázal poskytnout žalované částku 20 000 Kč, žalovaná se zavázala do 18. 3. 2020 vrátit 24 605 Kč. Žalobce poukázal žalované dne 17. 2. 2020 částku 18 000 Kč a dne 20. 2. 2020 částku 2 000 Kč. V rámci podmínek úvěru bylo sjednáno, že v případě porušení povinnosti klienta zaplatit jakoukoli část závazku dle smlouvy řádně a včas je povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu 0,1 % z jistiny, a to za každý den prodlení. Dále byl povinen hradit 50 Kč za každou písemnou upomínku s tím, že jde o účelně vynaložené náklady věřitele na vymáhání. Žalovaná byla o úhradu dlužné částky upomenuta dopisy původního věřitele ze dne 1. 4. 2020, 18. 4. 2020 a 29. 4. 2020. Výše nákladů spojených s mimosoudním vymáháním byla doložena listinou„ Výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky“. Dle této listiny byl dne 3. 8. 2021 odeslán obyčejný dopis a ve dnech 28. 7. 2021 a 25. 8. 2021 byly provedeny cesty pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2021 postoupila společnost [právnická osoba] i pohledávku za žalovanou žalobci. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisy ze dne 25. 6. 2021 a 7. 7. 2021. Žalovaná byla vyzvána k plnění rovněž předžalobní upomínkou ze dne 9. 11. 2021. Uvedené skutečnosti byly zjištěny ze smluv o úvěru s obchodními podmínkami, z výpisů z účtu dokládajících poukázání předmětu úvěru žalované, ze smlouvy o postoupení pohledávek, z detailu pohledávky, z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, z oznámení o postoupení pohledávky a z předžalobní upomínky s doklady o odeslání. 6. Dle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Dle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úv