30 C 277/2021-134 — Okresní soud v Trutnově

1. Předmětem sporu je určení vlastnického práva žalobkyně ke konkretizované části pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí], obci [obec], který je vlastnictvím žalovaných a v katastru nemovitostí je zapsán a evidován jako společné jmění manželů - žalovaných. 2. Žalobkyně podala dne 12. 10. 2021 žalobu s odůvodněním, že je vlastníkem pozemku p. [číslo] který funkčně souvisí s pozemkem st. [parcelní číslo], jehož součástí je rodinný dům [adresa], který žalobkyně vlastní od 14. 3. 2007 a který užívá k bydlení. Žalovaní jsou spoluvlastníky (ve společném jmění manželů) sousedního pozemku [parcelní číslo] tj. zahrady funkčně související s pozemkem st. p. [číslo] jehož součástí je objekt bydlení [adresa], jehož jsou žalovaní spoluvlastníky od roku 1986 a který užívají k bydlení. [příjmení] mezi pozemky p. [číslo] [parcelní číslo] tvořil starý drátěný plot, který v místě stál již v době, kdy žalobkyně v roce 2007 předmětné nemovitosti kupovala. Žalobkyně postupně nabyla na základě kupní a směnné smlouvy od jiných vlastníků pozemky nyní sloučené do pozemku [číslo], který sousedí se zahradou žalovaných. Podle žalobkyně nebylo nikdy v minulosti mezi účastníky sporu o to, že hranice mezi pozemky p. [číslo] [parcelní číslo] vede v místě, kudy vedl drátěný plot. Pochybnosti o jiné hranici mezi sousedícími pozemky v žalobkyni nevyvolaly ani výsledky zaměřování v terénu, k němuž došlo v souvislosti s přikupováním pozemků žalobkyní. Žalobkyně zhruba deset let před zahájením soudního řízení vysázela na vlastním pozemku [parcelní číslo] ve vzdálenosti přibližně půl metru od drátěného plotu řadu stromů – habrů. V současnosti tvoří vzrostlé habry živý plot v délce asi deseti metrů, který zajišťuje soukromí uživatelů obou sousedních nemovitostí tedy rodiny žalobkyně i žalovaných. Žalobkyně živý plot úmyslně nevysadila přímo na hranici pozemků, ale mezi plotem drátěným a živým ponechala prostor, který by měl umožnit údržbu drátěného i habrového plotu. Prostor mezi habrovým a drátěným plotem pak žalobkyně až do dubna 2020 udržovala, tj. sekala trávu, stříhala živý plot. 3. Žalobkyně popsala jednání žalovaného, k němuž došlo v dubnu 2020, proti kterému se žalobkyně musela bránit podáním žaloby z rušené držby. V řízení proběhlém u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 30 C 93/2020 bylo žalovanému uloženo, aby se zdržel rušení držby žalobkyně odstraněním plotu mezi pozemky p. [číslo] p. [číslo] vybudováním nového plotu na pozemku p. [číslo] odstraněním stromů či jiných porostů na pozemku [parcelní číslo] v obci [obec], [katastrální uzemí]. V květnu 2020 byla žalobkyně přizvána na informativní schůzku žalovaných s geodety, kde byla informována o provedeném zaměření hranic mezi pozemky a o výsledku měření. Žalobkyně požádala o odborné stanovisko k přesnosti hranice [právnická osoba] [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení], úředně oprávněného zeměměřického inženýra. Ze stanoviska Ing. [příjmení] ze dne 24. 8. 2020 žalobkyně zjistila, že sporná hranice mezi pozemky je vedena se střední souřadnicovou chybou 1,0 m a není možné průběh vlastnické hranice určit přesněji a že tedy poloha bodu přeneseného z obrazu mapy do terénu se může pohybovat v kružnici s poloměrem 2,83 m. Ing. [příjmení] tak došel k závěru, že v tomto případě je hranice mezi pozemky technickými prostředky nezjistitelná a pokud se vlastníci nedohodnou, může o průběhu hranice rozhodnout pouze soud. Dne 9. 11. 2020 podali žalovaní u zdejšího soudu proti žalobkyni žalobu, jíž se domáhají vyklizení pozemku [parcelní číslo]. Soud se v řízení vedeném pod sp. zn. 16 C 240/2020 nezabýval otázkou, kdo je vlastníkem sporné části pozemku a po zjištění, že žalobkyně nemá na této části pozemku umístěné žádné vlastní movité věci a nemá tedy co by z pozemku vyklízela, žalobu zamítl. Odvolacím soudem bylo toto rozhodnutí zrušeno a věc se vrátila okresnímu soudu k dalšímu řízení. 4. Žalobkyně označila vztahy mezi účastníky za dlouhodobě velmi napjaté. Žalovaný podle žalobkyně nerespektuje soudem vydaný zákaz zdržet se rušení držby žalobkyně ve vztahu k té části pozemku, kterou obě strany považují za vlastní. Žalovaný odstranil stávající drátěný plot a na spornou část pozemku vstupuje, tuto udržuje, seče na ní trávu. Podle žalobkyně je nejen na straně žalovaných, ale i na její straně dán naléhavý právní zájem na podání určovací žaloby, když ta jediná může vést k narovnání sporu mezi účastníky a k zápisu vlastnických práv do katastru nemovitostí. Žalobkyně se od dubna 2020 opakovaně pokoušela s žalovanými domluvit na oboustranně přijatelném řešení. Přestože spornou část pozemku považovala za vlastní, nabízela žalovaným finanční vyrovnání či směnu sporné části pozemku za jiný díl jejího pozemku to vše tak, aby nedošlo k odstranění stávajícího živého plotu a aby nedošlo k omezení jejího jediného vjezdu na vlastní nemovitosti. Dohoda s žalovanými není možná. Žalobkyně je toho názoru, že žalovaní jsou vedeni pouze snahou žalobkyni co nejvíce poškodit, neboť spornou část pozemku žalovaní nikdy neužívali a k ničemu ji nepotřebují a naproti tomu žalobkyni by přesun hranice znemožnil příjezd na vlastní nemovitosti a vedl by k likvidaci vzrostlého živého plotu. 5. Dne 16. 8. 2021 provedla [právnická osoba] [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení], k žádosti žalobkyně vytyčení hranic pozemku tak, aby byla vymezena sporná část pozemku pro potřeby tohoto řízení. Pod [číslo] [rok] byl [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] vyhotoven geometrický plán, jímž byl vymezen pozemek, jehož vlastnictví je mezi účastníky sporné jako pozemek [parcelní číslo], zahrada o výměře 17 m2. Žalobkyně geometrický plán přiložila k podané žalobě a domáhala se, aby soud určil její vlastnické právo k oddělenému pozemku [parcelní číslo]. 6. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby, tvrzení žalobkyně označili za účelové polopravdy. Žalovaní popřeli, že by v minulosti nebylo nikdy sporu, kudy vede hranice mezi sousedními pozemky. Podle žalovaných bylo vždy jasno, že hranice vede ke kamennému mezníku v jižním rohu pozemku parc. [číslo]. Žalovaní svůj pozemek zakoupili od České republiky dávno předtím, než se účastníci stali sousedy. Žalovaní vždy pozemek drželi tak, jak věc koupili a zaplatili. Podle žalovaných není pravdou, že by žalobkyně neměla důvod pochybovat o tom, že hranice mezi pozemky vede v místě, kudy vedl plot. Žalobkyně si již v roce 2007 nechala vyměřit specielně hraniční bod [číslo] který byl osazen plastovým mezníkem a žalobkyně dobře věděla, že tento mezník leží jinde, než je trasa plotu. Žalobkyně nemohla sporný pozemek ani vydržet, neboť rozhodně nebyla v dobré víře, její držba nebyla řádná a je otázkou, zda-li vůbec držela. Žalobkyně přikupovala pozemky nyní sloučené do pozemku parc. [číslo] postupně a mohla je teoreticky začít držet až po jejich zakoupení. Žalovaní poukázali na přednes žalobkyně v řízení pod sp. zn. 16 C 240/2020, kdy žalobkyně opakovaně prohlásila, že na sporném pozemku nemá žádné movité věci. Neexistence dobré víry žalobkyně je podle žalovaných zřejmá již z předložených zaměření. Nejedná se o hranice neznatelné, ale o hranice v reálu stabilizované mezníky, hranice vícekrát zaměřované za přítomnosti samotné žalobkyně, dokonce z jejího popudu a žalobkyní potvrzované podpisem protokolů a vytyčovacích náčrtů. Žádné zaměření v minulosti nekopírovalo stav starého plotu a pozemek žalovaných parc. [číslo] má hranici jinde, než byl zmíněný drátěný plot. Žádný právní předpis vlastníkovi neukládá stavět plot přímo na hranici, je výsostným právem vlastníka, aby si na svém pozemku plot postavil kdekoli například z důvodů svahových poměrů a podobně. Žalovaní poukázali na existenci kamenného mezníku existujícího v roce 2005, kdy žalovaní kupovali od Pozemkového fondu ČR zahradu parc. [číslo] který již v době před nabytím pozemku žalobkyní vymezil hranici jinak, než vedl starý drátěný plot, což je pro posouzení dobré víry žalobkyně klíčové. Žalovaní vyložili vliv zaměření ze dne 13. 10. 2007, které bylo provedeno na žádost žalobkyně. Opětovně došlo k zaměření kamenného mezníku a především pak lomového bodu [číslo] který byl osazen plastovým mezníkem. Protože bod 1 ležel jinde než v trase plotu, a sice 32 cm od pletiva plotu a 2,5 od sloupku plotu, žalobkyně plastový mezník následně pokoutně odstranila. Nejméně od zaměření v r. 2007 tedy žalobkyně ví, kudy vede správná hranice, což vyvrací tvrzenou dobrou víru žalobkyně. Právě odstranění geodetického znaku žalobkyní svědčí nikoli o dobré víře, ale o nekalém záměru žalobkyně. Další zaměřování proběhlo v roce 2018, přičemž jak kamenný mezník tak plastový mezník byly brány jako řádný průběh vlastnické hranice. Žalovaní závěrem svého vyjádření konstatovali, že žalobkyně koná svévolně, když odstraňuje mezníky, podává trestní oznámení, křivá oznámení o přestupcích a nakonec i vykonstruovanou žalobu z rušení držby. Podle žalovaných žalobkyně eskalovala napětí mezi sousedy s úmyslem zmocnit se části pozemku žalovaných, která se jí hodila pro rozšíření vjezdu. 7. Žalobkyně k v