6 C 103/2023-49 — Okresní soud v Trutnově

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k soudu dne 24. 1. 2023 se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky 210 676,17 Kč s příslušenstvím tj. úrokem a úrokem z prodlení, které částečně kapitalizovala do 23. 1. 2023 a následně požadovala za následující období od 24. 1. 2023 do zaplacení. K odůvodnění žaloby uvedla, že mezi účastníky byla dne 6. 1. 2022 uzavřena úvěrová smlouva č. 1201007406. Před uzavřením smlouvy byla prověřena úvěruschopnost žalovaného, kdy v rámci zjišťování kreditního skóre byla posuzována jeho příjmová a výdajová stránka, přezkoumány informace o věku, vzdělání, zdroji příjmů, rodinném stavu, počtu dětí, způsobu bydlení, rovněž bylo nahlíženo do externích úvěrových registrů. Žalobkyně poskytla žalovanému dne 7. 1. 2022 úvěr ve výši 212 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit včetně sjednaného úrokového navýšení 29,24 % ročně v 96 měsíčních splátkách po 6 272 Kč, v nichž byla zahrnuta příslušná část úvěru, pojištění, poplatky a úroky. Žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil celkem částku 40 260 Kč. Protože žalovaný své závazky ze smlouvy neplnil řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění dle smlouvy, úvěr ke dni 17. 10. 2022 zesplatnila a žalovaného vyzvala k jeho úhradě. Žalovaný i přes výzvy žalobkyně uhradil po zesplatnění dluhu pouze částku 6 400 Kč. Jednotlivé splátky byly započítány způsobem uvedeným ve splátkovém kalendáři a žalobkyně tak eviduje za žalovaným pohledávku ve výši 210 676,71 Kč, která sestává z neuhrazené jistiny 208 337,17 Kč, poplatků za pojištění 1 539 Kč, nákladů na vymáhání 300 Kč a smluvních pokut 500 Kč. Částka 208 337,17 Kč je zcela tvořena částkou, kterou žalovaný čerpal a neuhradil. K částce ve výši 1 539 Kč dospěla žalobkyně součtem neuhrazených poplatků za pojištění dle smlouvy, konkrétně se jedná o pojištění ve výši 3x 513 Kč zahrnuté v 7 – 9. splátce. Částka 300 Kč představuje účelně vynaložené náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalovaného, které byly sjednány v souladu s ustanovením § 122 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Smluvní pokutu 500 Kč žalobkyně požaduje dle smlouvy (oddíl Důsledky nesplácení úvěru) a podkapitoly odst. 6.3. úvěrových podmínek. Příslušenství pohledávky pak představuje úrok kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 30 150,62 Kč, který byl vyčíslen jako součet nezaplacených úroků vynesených v jednotlivých splátkách do zesplatnění úvěru a kapitalizovaného úroku ve výši 29,24 % ročně ode dne následujícího po zesplatnění, tj. od 18. 10. 2022 do dne sepsání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu tj. do dne 23. 1. 2023 z částky 208 337,17 Kč; dále úrok ve výši 15 % ročně od 24. 1. 2023 do zaplacení z částky 208 337,17 Kč, neboť počínaje 91. dnem prodlení byla sazba obchodního úroku dle § 122 zák. č. 257/2016 Sb. snížena na výši odpovídající repo sazbě stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšenou o 8 procentních bodů (tj. z 29,24 % na 15 % ročně). Z důvodu prodlení s úhradou dluhu požaduje žalobkyně rovněž zákonný úrok z prodlení, který byl za dobu od 15. dne po zesplatnění úvěru do dne sepisu žalobního návrhu kapitalizován částkou 7 278,54 Kč a dále požadován ve výši 15 % ročně z částky 210 676,17 Kč. 2. Vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. 3. Žalobkyně byla soudem vyzvána k označení a doložení důkazů k prokázání tvrzení, že byla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného, a byla poučena, že jinak bude soud věc posuzovat podle ustanovení o bezdůvodném obohacení a žalobkyně bude ve věci částečně neúspěšná. 4. Na výzvu soudu žalobkyně reagovala podáním ze dne 9. 5. 2023, ve kterém odkázala na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13, podle kterého v závislosti na okolnostech každého jednotlivého případu se poskytovatel úvěru muže buď spokojit s informacemi, které mu poskytne spotřebitel, anebo může dospět k názoru, že je nebytné, aby tyto informace byly potvrzeny pomocí dalších údajů. Žalobkyně naplňuje svou zákonnou povinnost prověřování bonity spotřebitele důsledným zjišťováním jeho kreditního skóre neboli credit scoringu. Pro předcházení předlužení klienta zajišťuje žalobkyně kontrolu bonity klienta, jejímž výsledkem je limit nejvyšší měsíční splátky (MLS). V rámci něho je ověřována schopnost klienta splácet další finanční závazky a hradit nezbytné životní výdaje Prostřednictvím výpočtu MLS žalobkyně ověřuje, zda měsíční příjmy a výdaje žadatele skutečně umožňují splácet částku odpovídající splátce úvěru 5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání se bez omluv nedostavil, ačkoliv mu bylo předvolání se žalobou doručeno postupem dle § 49 odst. 2, 4 o. s. ř. dne 25. 5. 2023. Soud proto dle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. 6. Ve věci bylo provedeno dokazování listinami předloženými žalobkyní a to úvěrovou zprávou, potvrzením o provedení ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik, výpisem z účtu žalovaného u [právnická osoba] za období od 1. 12. 2021 do 31. 12. 2021, smlouvou o hotovostním úvěru ze dne 6. 1. 2022, přílohou č. 1 k úvěrové smlouvě č. 1201007406, úvěrovými podmínkami společnosti [právnická osoba] – [anonymizováno] platnými od 15. 11. 2020, informací o pojištění schopnosti splácet a o pojištění osobních věcí a zneužití karty, rámcovou pojistnou smlouvou č. HCCPI 1/2016, výpisem čerpání, splátek a úhrad, výzvou ke splacení celého úvěru ze dne 17. 10. 2022 a předžalobní výzvou ze dne 15. 12. 2022. 7. Na základě listinných důkazů vzal soud za prokázané, že účastníci uzavřeli dne 6. 1. 2022 úvěrovou smlouvu, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 212 000 Kč. Žalovaný je ve smlouvě označen jménem, příjmením, rodným číslem, adresou, číslem mobilního telefonu, e-mailovou adresou a číslem OP. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky žalobkyni vrátit včetně poplatků a sjednaného úrokového navýšení 29,24 % ročně 96 pravidelnými měsíčními splátkami po 6 272 Kč. Mezi účastníky bylo ve smlouvě dále sjednáno hrazení účelně vynaložených nákladů na vymáhání a pro případ prodlení se splácením úvěru byla sjednána smluvní pokuta. Žalobkyně tvrdí, že před uzavřením smlouvy prověřila a s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného způsobem popsaným v žalobě a ve vyjádření ze dne 9. 5. 2023. Podle potvrzení oddělení řízení rizik žalobkyně vycházela z toho, že žalovaný je zaměstnanec, výše jeho příjmu je 21 296 Kč, příjem partnera 20 567 Kč, má vlastní bydlení, žádné děti a splátky jiným společnostem uvedené v žádosti 8 000 Kč, přičemž u této položky žalobkyně ve svém vyjádření uvedla, že správně se má jednat o výdaje na domácnost uvedené žalovaným. Při výpočtu MLS klienta bylo vycházeno z příjmu klienta ze žádosti 21 296 Kč, splátek jiným společnostem 6 618 Kč a životního minima dospělých členů domácnosti 3 550 Kč. Při výpočtu MLS domácnosti bylo vycházeno z příjmu klienta 21 296 Kč a příjmu ostatních členů domácnosti 20 567 Kč, normativních výdajů na bydlení 3 968, splátek jiným společnostem 6 618 Kč a životního minima členů domácnosti 6 750 Kč. K prokázání příjmů a výdajů žalovaného byl předložen výpis z bankovního účtu žalovaného za měsíci prosinec 2021, příjmy a výdaje partnera žalovaného doloženy nebyly. Z výpisu z účtu žalovaného za měsíc prosinec 2021 vedeného u [právnická osoba] má soud za prokázané, že žalovaný měl příjem od [právnická osoba] s.r.o. ve výši 21 296 Kč. Z účtu byla dne 15. 12. 2021 uhrazena splátka [právnická osoba] ve výši 1 298 Kč; dále byly prováděny výběry v hotovosti, platby za benzin, potraviny, elektřinu a další drobné výdaje (sazka). Konečný zůstatek na účtu k 31. 12. 2021 činil - 214,55 Kč. Z úvěrové zprávy a přílohy č. 1 úvěrové smlouvy má soud za prokázané, že žalovaný měl v době uzavření úvěrové smlouvy předchozí závazky ze tří úvěrových smluv a to u společnosti [právnická osoba] z úvěru 15 000 Kč se splátkou 1 992 Kč, u společnosti [právnická osoba] z úvěru ve výši 20 000 Kč se splátkou 1 995 Kč a u společnosti [právnická osoba] z úvěru ve výši 95 000 Kč se splátkou 6 618 Kč. V období od 28. 7. 2021 do 30. 11. 2021 pak bylo odmítnuto 5 žádostí žalovaného o osobní úvěr v rozmezí od 5 000 Kč do 20 000 Kč. Podle žalobkyně žalovaný na úvěr uhradil 40 260 Kč; výpisem čerpání splátek a úhrad však bylo prokázáno, že žalovaný uhradil 6 x splátku 6 272 Kč, 1 x uhradil 1 828 Kč a po zesplatnění úvěru 6 400 Kč tj. celkem částku 45 840 Kč. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, netvrdil a neprokazoval, že by na úvěr zaplatil vyšší částku. 8. Dle § 86 odst. 1, 2 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné,