6 C 157/2021-182 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 16. 6. 2021 domáhal po žalované zaplacení částky 155.691 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce je vlastníkem pozemkové parcely p. č. St. [anonymizováno] a pozemku [parcelní číslo] v kat. území [obec], zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a kat. území [obec] u [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalovaná je vlastníkem stavby [adresa], nacházející se na pozemkové parcele p. č. St. [anonymizováno] ve vlastnictví žalobce a dále se nacházející na pozemku p. č. St. [anonymizováno] ve vlastnictví žalované, vše v kat. území [obec]. Mezi týmiž účastníky probíhalo v obráceném procesním postavení řízení, v němž byla žaloba shledána důvodnou v rozsahu vydání bezdůvodného obohacení žalované v důsledku užívání pozemků p. č. St. [anonymizováno] a [parcelní číslo]. Soudem ustanovený znalec tehdy určil výši bezdůvodného obohacení za období od 1. 11. 2016 do 9. 11. 2018 v částce 24.633 Kč. Co do základu tak bylo pravomocně judikováno, že se žalovaná bezdůvodně obohacuje. Žalobce si nyní nechal zpracovat nový znalecký posudek, který oceňuje aktuální výši bezdůvodného obohacení, a to za dobu od 10. 11. 2018 až 30. 5. 2021. Ze znaleckého posudku [jméno] [příjmení] ze dne 28. 5. 2021 je zřejmé, že měsíční výše bezdůvodného obohacení (nájemného) činí za oba pozemky dohromady 5.900 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalobce domáhá touto žalobou vydání bezdůvodného obohacení za dobu od 10. 11. 2018 do 30. 5. 2021 ve výši 5.900 Kč měsíčně, činí obvyklá výše nájemného (bezdůvodné obohacení) celkem 181.055 Kč. Žalovaná byla k úhradě této částky vyzvána dopisem ze dne 9. 6. 2021 a na tuto výzvu uhradila pouze 25.364 Kč. Zbývá tak uhradit 155.691 Kč, které jsou předmětem žalobního žádání. 2. Proti vydanému platebnímu rozkazu podala žalovaná odpor. V něm uvedla, že nárok žalobce neuznává. Žalobce jí v dubnu 2021 vyzval k úhradě bezdůvodného obohacení za dobu od 10. 11. 2018 až 30. 12. 2020 ve výši 35.493,80 Kč, následně v červnu 2021 ji vyzval k úhradě bezdůvodného obohacení za období 10. 11. 2018 až 30. 5. 2021 ve výši 181.055 Kč, ovšem vždy bez uvedení čísla účtu. V červnu tak žalobce požadoval téměř pětinásobek částky, požadované v dubnu a žalovaná tuto částku považuje za rozpornou s dobrými mravy. Je ochotna hradit bezdůvodné obohacení ve výši stanovené rozsudkem zdejšího soudu sp. zn. 8 C 24/2017. Také uhradila žalobci částku 25.364 Kč za období do 31. 12. 2020 v souladu s výší bezdůvodného obohacení stanoveného v citovaném rozsudku a za další období od 1. 1. 2021 do 30. 5. 2021 dále uhradila částku 4.999,50 Kč. V podání ze dne 17. 12. 2021 žalovaná doplnila, že podle ní nemohlo od roku 2019 dojít k tak podstatnému nárůstu obvyklého nájemného a je tak možno vycházet ze znaleckého posudku, zpracovaného v řízení zdejšího soudu sp. zn. 8 C 24/2017. 3. Žalobce v replice k odporu žalované uvedl, že od rozhodnutí zdejším soudem o výši bezdůvodného obohacení v roce 2019 se situace změnila, což zohledňuje předložený znalecký posudek. Současná cena bezdůvodného obohacení již pouze s přihlédnutím k inflaci nemůže být ve stejné výši, jako v roce 2019. Pokud žalovaná hradí bezdůvodné obohacení shodně, jako bylo stanoveno v rozsudku z roku 2019, pak je to dle žalobce z procesního hlediska prostě málo. Proto se ani v tomto procesním stadiu nemá moc smysl více vyjadřovat, protože prostě není k čemu. 4. Žalovaná v replice ze dne 17. 3. 2022 uvedla, že sám žalobce uznává, že mu žalovaná bezdůvodné obohacení uhradila, ale je rozporována správná výše. Dle žalované ani plynutím času, nemohlo dojít k takovému navýšení oproti roku 2019, jak to tvrdí žalobce. Žalovaná zakoupila Stavbu, nacházející se zčásti na pozemku žalobce, koncem roku 2007 se záměrem užívat jí pro trvalé bydlení své rodiny, (tehdy) jejího přítele a jednoroční dcery. Počínaje rokem 2008 se do stavby – rodinného domu – spolu s rodinou přestěhovala. Celkově se Stavbou tvoří funkční celek 5 pozemků, z nichž 3 jsou ve vlastnictví žalované (pozemky st. [parcelní číslo], p. [číslo] v kat. území [obec]) a 2 ve vlastnictví žalobce (st. [parcelní číslo] a [parcelní číslo]). Stavba se sice od počátku nacházela na pozemcích, které nebyly ve vlastnictví žalované, nicméně právní předchůdce žalované jí řádně poskytl součinnost při převodu všech užívacích titulů k pozemkům s tím, že jí následně měly být pozemky převedeny do vlastnictví. Ačkoli žalovaná jednala s UZSVM o převodu pozemků, ryzí spekulací pozemky získal žalobce, ačkoli věděl, že na pozemcích je zřízena Stavba žalované a dále také žalobce věděl, že pozemky jsou bez jakéhokoli přístupu. Žalobce po nabytí pozemků a neúspěšném vyjednávaní se žalovanou, která odmítla přestavět svůj rodinný dům na lukrativní apartmánové byty či nabídku na odkup pozemku za cenu více než desetkrát vyšší, než kolik činila jejich hodnota dle znaleckého posudku, začal žalovanou šikanovat. Nakonec se žalovaná kvůli obavám necítila v domě se svými dětmi bezpečně a v roce 2013 se musela kvůli jednání žalobce přestěhovat. V řízení, vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 8 C 24/2017 byl zpracován znalecký posudek ústavem [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [právnická osoba], přičemž z posudku vyplynulo, že obvyklá cena za užívání za jeden rok činila cca 12.300 Kč. Žalovaná je přesvědčená, že závěry tohoto posudku lze použít i v tomto řízení, případně lze posudek aktualizovat vzhledem ke zvyšující se inflaci. Za rozhodné období žalovaná bezdůvodné obohacení žalobci uhradila ve výši, vycházející z uvedeného znaleckého posudku, a proto žalobci ničeho nedluží. 5. V průběhu řízení žalobce i žalovaná dále doplňovali svá vyjádření. 6. Žalovaná při jednání dne 22. 3. 2022 namítla nesprávnost znaleckého posudku [jméno] [příjmení], předloženého žalobcem a námitky k němu dále specifikovala v podání ze dne 3. 5. 2022. 7. Žalobce při jednání dne 22. 3. 2022 připustil, že v prvé výzvě se domáhal po žalované zaplacení bezdůvodného obohacení v nižší částce, nicméně v mezidobí byl proveden upgrade ceny v souvislosti se zpracovaným znaleckým posudkem a ze strany žalobce jde o zcela standardní postup. 8. Dne 11. 4. 2023 žalovaná ve svém písemném vyjádření k reviznímu znaleckému posudku uvedla, že závěry znaleckého posudku zpochybňují následující skutečnosti. Předně jde o nesprávné zohlednění nepřístupnosti pozemku p. [číslo] kdy za stávající situace je pozemek (resp. oba pozemky žalobce) zcela bez přístupové cesty a takto byl také žalobcem koupen, není tudíž možno vycházet z toho, že je zajištěn (byť problematický) přístup. Žalobce nemá žádný právní důvod pro zřízení takového přístupu, neboť pozemky již s touto vědomostí nabýval. Dále pak žalovaná namítá, že v textu znaleckého posudku znalec uvádí k pozemku p. [číslo] že tvoří zahradu kolem domu a následně v dalším textu posudku operuje při stanovení výše obvyklého nájemného s celou výměrou předmětného pozemku. Předmětem tohoto řízení je ale stanovení výše bezdůvodného obohacení za skutečně užívané části pozemků. Z tohoto pohledu byla tedy znalcem chybně stanovena výměra skutečně užívané části pozemku p. [číslo] neboť z tohoto pozemku je užívána pouze ta část, na které se nachází studna. Dále žalovaná namítá, že ke stanovení ceny obvyklé oceňovaných pozemků byly dle znalce použity nezatížené stavební pozemky v rámci Královéhradeckého kraje, protože v lokalitě [obec] nebyly patřičné pozemky ke srovnání nalezeny. Tento přístup má dle žalované dva základní nedostatky, a to, že pozemky uváděné pro srovnání nejsou srovnatelné, protože se nacházejí ve zcela odlišných lokalitách s jiným charakterem využití a jednak, že ke srovnání byly vybrány pouze nezatížené pozemky, ale pozemek [číslo] není dle územního plánu [územní celek] ani součástí zastavěného území, ani plochy k zastavění, tudíž se nejedná o srovnatelné vzorky. U tohoto pozemku by pro srovnání musely naopak být vybrány pozemky, které nemohou být zastavěny a tato skutečnost o zastavěnosti vyplývá i z územního plánu [územní celek], jež pro podporu svých námitek žalovaná současně s podáním předložila k důkazu soudu. Konečně poslední skutečností, která se neprojevila na textu znaleckého posudku, je, že předmětné pozemky se nacházejí na území KRNAP, což výrazně omezuje potenciál jejich využitelnosti. <b><i>9. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané následující skutečnosti:</b></i> 10. Mezi účastníky je nesporné, že co do základu je nárok dán, a to s odkazem na skutkové a právní závěry vyplývající z rozsudku zdejšího soudu čj. 8 C 24/2017-235 ze dne 21. 2. 2019. Mezi účastníky je dále nesporné, že žalobce je vlastníkem parcel p. č. St. [anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří a [parcelní číslo] – ostatní plocha, přičemž zde stojí stavba [adresa], vše v kat. území a obci [obec], zapsaných na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce]. Dále je mezi účastníky nesporné, že žalovaná je vlastníkem budovy [adresa], stojící na pozemkové parcele St. [číslo] pozemkové parcele [číslo] oboje ve vlastnictví žalované, zapsané na [l