6 C 51/2023-35 — Okresní soud v Trutnově

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k soudu dne 6. 10. 2022 se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení celkem částky 31 151 Kč s příslušenstvím, která sestává z částky 22 624 Kč (jistina 18 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 4 320 Kč, poplatek„ klidné spaní“ 110 Kč, poplatek„ presto“ 165 Kč a poplatek„ informační SMS servis“ 29 Kč), dále z částky 6 925 Kč za náklady spojené s uplatněním pohledávky a z částky 1 602 Kč, která představuje smluvní pokutu za dobu od 1. 12. 2020 do 28. 2. 2021. K odůvodnění návrhu žalobkyně uvedla, že mezi účastníky byla dne 31. 10. 2020 uzavřena smlouva o úvěru č. 20107759. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky [webová adresa], kde vyplnil žádost a poskytl údaje, na základě kterých žalobkyně posoudila jeho úvěruschopnost. Žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti zjistila od žalovaného informace o celkovém počtu členů žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počtu členů domácnosti majících příjem, pravidelných měsíčních výdajích uvedených spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, o čistých měsíčních příjmech uvedených spotřebitelem, ověřených čistých měsíčních příjmech atd. Dále žalobkyně ověřila, zda se žalovaný nenachází v registrech - centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku, registru neplatných dokladů, registru PČR hledaných osob, registru politicky aktivních osob, katastrálním rejstříku a interních registrech historie klienta. Žalobkyně provedla posouzení úvěruschopnosti žalovaného podle interní metodiky schválené ČNB a v souladu s požadavky vyplývajícími ze zák. č. 257/2016 Sb. Žalobkyně takto nahlédla do databází vedených spol. CNCB – Czech Non-Banking Credit Bureau, která provozuje a spravuje registr bankovních a nebankovních klientských informací (NRKI a BRKI registry), dále do insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí a to se závěrem, že dlužník byl a je schopen své závazky splácet. Následně žalobkyně vycházela z informací získaných náhledem na bankovní účet dlužníka a související transakce dokládající jeho příjmy a výdaje (resp. kladný rozdíl mezi příjmy a výdaji umožňující řádné splácení závazků dlužníka), případně předložením výpisu z účtu a z výplatních pásek dlužníka prokazujících jeho pravidelný příjem. Smlouva se žalovaným byla uzavřena elektronicky. Na základě výše uvedeného byl žalovanému dne 31. 10. 2020 poskytnut úvěr 18 000 Kč. Žalovaný si při sjednávání smlouvy zvolil další volitelné služby, v souladu s čl. II, odst. 5 Smlouvy a čl. 2 Sazebníku a to službu„ Klidné spaní“ za poplatek 110 Kč,“ Presto” za poplatek ve výši 165 Kč a informační SMS servis za poplatek ve výši 29 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit do 30. 11. 2020. Žalovaný na dlužnou částku dosud nic neuhradil. Žalobkyně tak požaduje zaplacení výše specifikovaných částek včetně smluvní pokuty, která byla ve smlouvě sjednána ve výši 0,1 % denně z dlužné a jistiny a žalobkyně ji požaduje pouze za 90 dní celkem ve výši 1 602 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky 6 925 Kč, které představují účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením žalovaného a to paušálně ve výši 35 Kč denně, maximálně však ve výši 490 Kč za jeden kalendářní měsíc vymáhání pohledávky. Žalobkyně může posílat zpoplatněné upomínky vždy za částku 105 Kč za jednu upomínku, vše dle čl. 6 VOP a čl. 3 Sazebníku. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) a věc projednal v jeho nepřítomnosti. 3. Žalobkyně byla soudem vyzvána k označení a doložení důkazů k prokázání tvrzení, že byla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného, a byla poučena, že jinak bude soud věc posuzovat podle ustanovení o bezdůvodném obohacení. Na výzvu soudu žalobkyně nereagovala a žádné další důkazy nepředložila ani neoznačila. Z účasti na jednání se žalobkyně omluvila a z toho důvodu ji při jednání nemohlo být poskytnuto poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř. o tom, že soud nadále její tvrzení o posouzení úvěruschopnosti žalované nemá za prokázaná. 4. V průběhu řízení bylo provedeno dokazování smlouvou o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním ze dne 6. 5. 2021, údaji o poskytovateli spotřebitelského úvěru, všeobecnými obchodními podmínkami společnosti [právnická osoba], obecnými principy posuzování a filozofie Společnost, sazebníkem, autorizací ověření totožnosti spotřebitele, záznamem o identifikovaných příjmech, přehledem bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, výpisem o posouzení úvěruschopnosti u společnosti [právnická osoba] a výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 25. 8. 2022 5. Na základě provedených důkazů vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byla dne 31. 10. 2020 uzavřena smlouva o úvěru. Před jejím uzavřením žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného, když vycházela z informací, které jí žalovaný poskytl o počtu členů společné domácnosti, o počtu členů domácnosti s vlastním příjmem, o příjmu a výdajích žalovaného apod. Dále žalobkyně žalovaného prověřovala v bankovních a nebankovních registrech. Žalobkyně poté vycházela ze zjištění, že žalovaný ve společně hospodařící domácnosti žalovaného jsou dvě osoby s příjmem. Ověřený čistý měsíční příjem žalovaného činí 29 666 Kč, výše pravidelných výdajů uvedených spotřebitelem je 10 000 Kč Tyto údaje žalobkyně zaznamenala do výpisu o posouzení úvěruschopnosti, k jejich prokázání však nepředložila žádné doklady. Na základě uzavřené smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 18 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit včetně sjednaných poplatků do 30. 11. 2020. Dle žalobkyně nesplnil žalovaný svůj závazek řádně a včas, když na dluh dosud nic nezaplatil. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, netvrdí ani neprokazuje, by na dluh zaplatil více, než tvrdí žalobkyně. Na dlužnou částku nic nezaplatil ani poté, kdy mu byla zaslána předžalobní výzva. 6. Dle § 86 odst. 1, 2 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně tvrdila, že vycházela z ověřených údajů, které získala od žalovaného a dále z dostupných veřejných registrů. Toto své tvrzení přes výzvu soudu prokazovala pouze vlastním výpisem o posouzení úvěruschopnosti a svým záznamem o prověření příjmu žalovaného. Žádné doklady, na jejichž základě by zapsané údaje ověřila, však žalobkyně soudu nepředložila. Není přitom zřejmé, k jakému datu či období se v něm uvedené informace vztahují, nevyplývá z něho ani, zda a jakým způsobem byly zjišťovány osobní poměry žalovaného (rodinný stav, počet vyživovacích povinností), co je zahrnováno do výdajů žalovaného (tj. zda např. zahrnují výživné či jiné předchozí závazky žalovaného, jaký je charakter jeho bydlení – tj. např. vlastnictví, nájemní vztah apod.), z čeho vychází příjem žalovaného, např. zda se jedná o pracovní poměr na dobu určitou nebo neurčitou neb