19 C 278/2023-43 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne 3. 10. 2023 domáhal, aby soud uložil žalované zaslat žalobci písemnou omluvu zaplatit mu částku 300.000 Kč coby náhradu nemajetkové újmy. K odůvodnění žaloby uvedl, že účastníci byli do 3. 5. 2013 manželé, ale již zhruba rok před rozvodem bydleli odděleně. Žalovaná bydlela v domě na adrese [adresa žalobce]. Žalovaná však dům na adrese [ulice] [obec a číslo] pronajala a nastěhovala se do domu v [obec a číslo], který měl v užívání žalobce na základě nájemní smlouvy. Z tohoto důvodu nastaly spory mezi účastníky. Žalovaná zneužila okamžiku, kdy žalobce v rámci běžné údržby pozemků kolem domu pálil starou trávu a seno. Nahlásila požár, zavolala hasiče a Policii ČR a uvedla, že žalobce chce také zapálit srub jejímu příteli a dále, že jí žalobce odcizil platební kartu a je důvodná obava ze zneužití platební karty. Podala trestní oznámení. Na základě toho byl žalobce Policií ČR omezen na svobodě a umístěn do cely předběžného zadržení pro přečin nebezpečného vyhrožování, poškození cizí věci a neoprávněného držení cizího platebního prostředku. V průběhu vyšetřování vyšlo najevo, že nejsou důkazy pro obvinění z nebezpečného vyhrožování a ohledně držení platební karty, proto na nich žalovaná následně netrvala. Trvala však na obvinění z poškození cizí věci a tvrdila, že k nemovitosti [obec a číslo] nemá žalovaný žádný právní vztah, když zapřela existenci nájemní smlouvy. Dosáhla tak vydání předběžného opatření OSZ v [obec], které zakázalo žalobci vstupovat do nemovitosti v [obec a číslo] a na přilehlé pozemky. Dne 9. 7. 2015 žalovaná v podaném trestním oznámení uvedla, že jí vznikla škoda 6.000 Kč z důvodu zahoření [číslo] kubíků sena, což odpovídá váze 590 kg. Postupně však účelově (pro dosažení hranice trestného činu) zvyšovala svůj odhad za podpory a souhlasu Policie ČR až na konečných 6.000 Kg. Množství shořelého sena bylo určeno dle shořelého sušáku. Při praktickém pokusu žalobce zjistil, že seno této hmotnosti by muselo na sušácích daných rozměrů dosahovat výšky 6 metrů, což je nemožné. Navíc žalobce uvádí, že shořelé seno nebylo ve vlastnictví žalované, jak uvádí, neboť se nacházelo na pozemkové parcele p. [číslo] která není v jejím vlastnictví. Na platební kartě, kterou žalobci zabavila Policie ČR, byly finanční prostředky žalobce a žalovaná je vybrala. Z výše uvedeného je zřejmé, že žalovaná žalobce obvinila z několika trestných činů účelově v rozporu s dobrými mravy, kdy sledovala zájem násilného vyklizení nemovitosti v [obec a číslo] a zbavení se odpovědnosti za porušení nájemní smlouvy. Žalovaná vědoma si toho, navrhla Státnímu zastupitelství podmínečné zastavení trestního stíhání žalobce s tím, že se doznal a škodu jí uhradil. K tomu však ze strany žalobce nikdy nedošlo. Po celém tomto trestním stíhání, pobytu v cele předběžného zadržení a následném vydání předběžného opatření se žalobce dostal do situace, kdy neměl finanční prostředky část osobních dokladů, zajištěné bydlení, oblečení ani dokumenty pro případný nástup do zaměstnání. Všechny tyto věci byly protiprávně zadrženy v nemovitosti, kam žalobce neměl přístup. Žalobce byl nucen zajistit si nejnutnější životní potřeby za pomoci svého zaměstnavatele tak, že tři měsíce strávil v kamionu, čímž nahradil ztrátu bydlení a finančních prostředků zpronevěřených žalovanou. Na konci roku 2022 podal žalobce na žalovanou trestní oznámení. Žalovaná předložila nájemní smlouvu a vyšetřovatel získal výpis z bankovního účtu, který se vtahuje k platební kartě, která byla označena žalovanou za odcizenou. Současně v červnu 2023 provedl žalobce důkaz sklizní sena k prokázání nereálnosti tvrzení žalované o množství shořelého sena. Snažil se o obnovení vyšetřování, avšak bezúspěšně. Proto žalobce podal předmětnou žalobu. Žalobce byl žalovanou obviněn neprávem a na základě křivého obvinění omezen na svobodě a následně mu byl učiněn značný zásah do kvality života, kdy musel řešit zajištění nejnutnějších životníc potřeb. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že nárok žalobce v plném rozsahu odmítá. Žalovaný dne 9. 7. 2015 zapálil seno o objemu nejméně 60 m3 v hodnotě nejméně 6.500 Kč, čímž způsobil žalované škodu nejméně ve výši 6.500 Kč. Jak vyplývá z usnesení Okresního státního zastupitelství v [obec] ze dne 23. 10. 2015, č.j. 2 ZT 140/2015-49, kterým bylo trestní stíhání obviněného [celé jméno žalobce] (žalobce) pro přečin poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně zastaveno, obviněný [celé jméno žalobce] (zde žalobce), se ke spáchání trestního jednání doznal. Žalobci byla stanovena zkušební doba v trvání 7 měsíců. Trestné jednání žalobce bylo doloženo nejen jeho doznáním, ale též řadou dalších důkazů. Při zadržení žalobce dne 9. 7. 2015 byla provedena jeho prohlídka, při které byla nalezena platební karta VISA znějící na jméno [celé jméno žalované] [celé jméno žalované] vypověděla, že tuto platební kartu žalobci v minulosti pouze jednou zapůjčila, později doplnila své vyjádření o skutečnost, že si při podání vysvětlení popletla karty VISA a kartu Maestro, a že kartu VISA u sebe žalobce mít mohl. Současně [celé jméno žalované] odvolala svůj souhlas s trestním stíháním žalobce a věc byla odložena dne 8. 12. 2015 usnesením Policie České republiky [číslo jednací]. Dne 1. 1. 2012 byla mezi účastníky uzavřena nájemní smlouva na dobu určitou, tj. od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2017. Manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu 3. 5. 2013, sp. zn. 9 C 95/2012. Součástí návrhu na rozvod manželství byly i dohody o vypořádání společného jmění manželů a práv ze společného bydlení, kde se žalobce zavázal, že nebude užívat nemovitosti ve vlastnictví žalované. Tedy zejména pak nemovitost [adresa] v obci [ulice], v části [územní celek], okres [okres] pozemky k němu náležející. Pokud se týká tvrzení žalobce, že se právě s ohledem na trestní stíhání dostal do složité finanční situace, pak k tomu žalovaná pouze uvádí, že žalobce měl v danou dobu, tedy v roce 2015 ke své osobě vedeno 5 exekucí, což o jeho finanční situaci vypovídá. Pokud se týká tvrzení žalobce, že mu byly žalovanou zadržovány osobní věci, pak k tomu žalovaná odkazuje na úřední záznam Policie české republiky ze dne 9.7.2015 [číslo jednací], kde je popsáno vyzvednutí osobních věcí z nemovitostí žalované. Žalovaná zásadně odmítá, že by svým jednáním způsobila žalobci nějakou újmu. Žalobce žalobkyni vyhrožoval a trestného činu poškození cizí věci se dopustil. Všechna tvrzení žalobce jsou pouze ryze účelová a spekulativní. Je to naopak žalovaná, které vzniká značná škoda neoprávněným užíváním nemovitostí v jejím vlastnictví žalobcem. Žalobce užívá nemovitosti žalované bez právního důvodu, a to navíc s další osobou. Žalobce se neustálým podáváním žalob (a trestního oznámení) pouze snaží žalovanou zastrašit a odradit od jeho vystěhování. V současné době u OS v [obec] probíhají řízení o žalobách podaných žalobcem proti žalované: 14 C 133/2023 a 15 C 169/2023. S ohledem na výše uvedené pokládá žalovaná tvrzení žalobce v předmětné žalobě za ryze účelová a ničím nepodložená. Žalovaná žalobci žádnou újmu z titulu ochrany osobnosti nezpůsobila. 3. U jednání dne 16. 1. 2024 žalovaná vznesla námitku promlčení uplatněného nároku žalobce s odůvodněním, že tento nárok byl vznesen po marném uplynutí subjektivní lhůty, neboť žalobci byly skutečnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty známy již v roce 2015. Dále uvedla, že shora zmíněná řízení vedená u OS v [obec] již pravomocně skončila, v obou případech zamítnutím žaloby. Navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu. 4. Žalovaný se k vznesené námitce promlčení vyjádřil tak, že s ní nesouhlasí. K odůvodnění uvedl, že pro řízení je zásadní nájemní smlouva, kterou neměl k dispozici, protože ho žalovaná nezákonně vyhostila z domu, když existenci této nájemní smlouvy zapřela. Ta se objevila až v rámci trestního řízení o zpronevěře, když ji žalovaná předložila až na podzim roku 2022 a teprve pak mohl být žalobce s předmětnou podanou žalobou úspěšný. 5. V podání doručeném soudu dne 23. 10. 2023 vzal žalobce žalobu co do vzneseného nároku na zaslání písemné omluvy zpět. Proto soud řízení v souladu s § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský řád (dále jen o.s.ř.) v rozsahu zpětvzetí výrokem II. rozsudku zastavil. Z provedeného dokazování soud zjistil následující. 6. Dle nájemní smlouvy ze dne 1. 1. 2012 [jméno] [příjmení] (žalovaná) pronajala [celé jméno žalobce] (žalobci) nemovitosti v [obec a číslo] na stavební parcele [číslo] na dobu určitou od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2017 za nájemné 5.000 Kč měsíčně a s úhradou záloh na služby spojené s užíváním nemovitosti ve výši 1.000 Kč měsíčně. V čl. VI. písmene a) smlouvy byla sjednána možnost ukončení nájmu písemnou dohodou obou smluvních stran. 7. Ze spisu OS v [obec] sp. zn. 9 C 95/2012 soud zjistil, že účastníci byli od 4. 4. 2009 manželé a jejich manželství bylo rozvedeno rozsudkem ze dne 3. 5. 2013 č.j. 9 C 95/2012-26 dle § 24a odst. 1 zákona o rodině bez zjišťování příčin rozvratu, neboť úč