19 C 53/2022-244 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobou doručenou soudu dne 20. 2. 2022 se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky ve výši 36.667,75 Kč na náhradě za bolest, částky ve výši 1.390.000 Kč coby náhrady nemajetkové újmy ve výši 1.390.000 Kč za duševní útrapy a snížení kvality života, dále náhrady hmotné škody ve výši 7.214,50 Kč a náhrady majetkové újmy třetích osob ve výši 66.000 Kč. K odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že žalovaná je provozovatelem půjčovny sportovního vybavení včetně půjčovny saní v lyžařském areálu , adresa, , Anonymizováno, . Žalobkyně utrpěla dne 8. 2. 2019 při jízdě na lyžařském vleku (kotvě) v tomto areálu těžkou újmu na zdraví, neboť do dráhy vleku vjely z prostoru sjezdovky neřízené a nebržděné saně ve vlastnictví žalované a žalovanou v rámci podnikání půjčené třetí fyzické osobě, a to s takovou energií, že způsobily žalobkyni i přes lyžařskou botu komplikovanou zlomeninu lýtkové i holení kosti, která si vyžádala fixaci vložením kovových výztuh, několikaměsíční lůžkový režim, náročnou rehabilitaci, která zásadním způsobem zasáhla do života žalobkyně. Žalobkyně svým jednáním před úrazem neporušila žádný platný právní předpis a neporušila ani všeobecné podmínky či jiné pokyny provozovatele vleku, lyžařského areálu ani jiné právní nebo technické normy. Půjčované saně, které zranily žalobkyni, jsou těžké kovové saně, které nejsou (či nejméně v době úrazu nebyly) opatřeny žádnou funkční zábranou proti nekontrolovatelnému ujetí v případě pádu řidiče nebo jiné jeho ztrátě kontroly. Žalovaná tedy neprovedla jakákoliv konkrétní opatření, která mohla fyzicky zamezit takovému ujetí saní, ač by se jednalo o náklady téměř nepatrné. Bylo její povinností jako vlastníka, provozovatele a pronajímatele saní, a zároveň i bylo v jejích možnostech, technicky zabezpečit těžké saně před možným ujetím v případě pádu pasažéra, neopatrného odložení nebo jiného nekontrolovatelného ujetí saní, což neučinila. Takové technické zabezpečení bylo možno provést bez větších nákladů například popruhy s poutky na suchý zip, karabinku či přezku, které by zabránily nekontrolovatelnému odjetí saní. Jedná se o zajištění zcela obvyklé a osvědčené u saní a dětských bobů, stejně jako u jiných rekreačních či sportovních přepravních prostředků, například surf, paddleboard, skialpinistické vybavení, lyže nevybavené vyskakovací brzdičkou („bigfoot“) etc. (příklady v příloze níže). Nijak by to neomezovalo ani možnost provozu saní, ani bezpečnost jejich pasažérů, a naopak by jednoznačně zabránilo ohrožení a úrazům ostatních uživatelů areálu. Předmětné saně byly vybaveny prostým tažným popruhem bez zabezpečovacích prvků. Při určení samotné existence odpovědnosti žalované je nepodstatné či zcela vedlejší, zda se sáně rozjely samovolně nebo někomu ujely a jak je taková třetí osoba vůči žalobkyni odpovědná. Podstatné je, že žalovaná měla a mohla bez potíží učinit opatření, která by úrazu zabránila. Bylo její povinností taková opatření učinit a žalovaná je přesto neučinila. Je tudíž zřejmé, že je zde v tomto konkrétním případě dána spoluodpovědnost žalované za úraz, a tedy újmu vzniklou žalobkyni. Úraz žalobkyně nastal při kolizi jí jako pasažéra lyžařského vleku se saněmi jako prvkem komerčního provozu podniku žalované. Žalobkyně před úrazem sportovala, studovala bakalářský stupeň vysoké školy, pracovala na pravidelných finančně pro studentku zajímavých brigádách a zajišťovala si sama obživu. Po úraze byla čtvrt roku upoutána na lůžko, dalších šest měsíců strávila rehabilitací a ani ke dni podání žaloby není schopna plnohodnotného pohybu jako před úrazem (nedošlo k vyjmutí vložené fixační trakce a není ani garantované, že to vůbec bude možné; na přeražených kostech vznikly hojením nárůsty, které jsou bolestivé např. při dokleknutí nebo při naražení atp.). U žalobkyně se zároveň v rámci poúrazového děje rozvinulo psychické onemocnění – bipolární afektivní porucha. Žalovaná ukončila studium na univerzitě, došlo k zásadnímu zásahu do jejího dosavadního života, a na základě této diagnózy jí byl uznán pokles pracovní schopnosti o 35 procent, a to od 5. 9. 2019. Žalobkyni vznikla v souvislosti úrazem újma majetkového i nemajetkového charakteru, stejně jako vznikla újma třetím osobám a o žalobkyni v době úrazu pečujícím. Žalobkyně proto podanou žalobou nárokuje bolestné, které bylo dle vyhl. č. 272/2015 Sb. ohodnoceno na 230 bodů. Hodnota jednoho bodu v roce 2019 byla 318,85 Kč. Celkově bolestné bylo ohodnoceno na Kč 73.335,50 Kč. Dále žalobkyně požaduje náhradu hmotné škody, a to za předčasné ukončení víkendového ubytování v částce 2.000 Kč, za víkendový lyžařský lístek (dle ceníku žalované) v částce 680 Kč, za zničené lyžařské kalhoty 2.500 Kč, za nevyužitou roční permanentku do fitcentra (sedm měsíců) v částce 6.643 Kč (7 x 949 Kč), za pronájem kolečkového křesla (tři měsíce) v částce 1.200 Kč (3 x 400 Kč), za léčebné přípravky 786, za poplatek za vystavení lékařské dokumentace 200 Kč, za lázeňský rehabilitační poplatek 420 Kč; tj. celková hmotná škoda vzniklá žalobkyni jako poškozené činí 14.429 Kč. Dále žalobkyně uplatňuje ušlý příjem a náklady třetích osob (matky žalobkyně) dle § 2960 zák. č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.), který činí celkem 132.000,25 Kč. Žalobkyni vznikla nemajetková újma dle § 2956 o.z. spočívající v duševních útrapách a snížení kvality života. Na náhradu této nemajetkové újmy požaduje žalobkyně jednorázové vyrovnání ve výši 2.800.000 Kč. Žalobkyně deklaruje, že obdržela od pana , jméno FO, , Anonymizováno, , jehož nezletilé dceři dle jeho tvrzení saně ujely, jako náhradu nemajetkové újmy dané subjektivní odpovědností pana , Anonymizováno, a jeho dcery, částku 55 000 EUR, v přepočtu ke dni výplaty 1.484.450 Kč. Žalobkyně proto ponižuje ve svém žalobním návrhu požadované náhrady na polovinu. Žalobkyně konstatuje, že ač k samotnému úrazu došlo již 8. února 2019, podmínky § 620 o.z. byly naplněny teprve počátkem března (plná moc byla udělena 21. února), kdy zástupce žalobkyně nahlédnutím do spisu zjistil totožnost potenciálních osob povinných k náhradě. Subjektivní lhůta pro podání žaloby tedy byla zachována. Žalobkyně navrhla, aby se soud při svém rozhodování nejprve zabýval samotnou otázkou odpovědnosti žalované a základu nároku a o tomto rozhodl mezitímním rozsudkem s následným rozhodnutím o výši náhrady škody a újmy.2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že nároky žalobkyně uplatněné v žalobě neuznává ani co do důvodu, ani co do výše. K základu nároku žalovaná uvedla, že nesouhlasí s tvrzením žalobkyně, že žalovaná zanedbala svoji prevenční povinnost, pokud se týče zabezpečení saní před ujetím. Dle žalované není dána její odpovědnost za újmu žalobkyně, neboť není dán žádný ze základních předpokladů pro vznik její odpovědnosti za újmu (tj. ani protiprávní jednání žalované, ani příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním a vznikem újmy, ani zavinění). Žalovaná žádnou svoji právní povinnost, ani prevenční povinnost, neporušila a nepostupovala tak, že by svým počínáním zavdala příčinu ke vzniku újmy žalované. Prevenční povinnost není bezbřehá a požadavky prevence se nemohou vymykat obvyklým a rozumným nárokům, které lze klást na subjekt, jemuž zákon ukládá povinnost předcházet hrozícím škodám. Z hlediska provozovatele půjčovny saní lze prevenční povinnost vztáhnout k tomu, zda provozovatel půjčovny řádně plní své povinnosti ve vztahu k péči o půjčované saně, tzn. zda provádí jejich pravidelné prohlídky a údržbu, zda je půjčované vybavení funkční, zda má všechny součásti, kterými bylo výrobcem vybaveno (zejména poutka a popruh), zda není prasklé atd., či zda není toto vybavení jinak vadné. Povinnosti provozovatele půjčovny saní nelze rozšiřovat tak, že by měl v rámci plnění prevenční povinnosti přijímat opatření, která by měla eliminovat případné negativní důsledky chování osob, které si sáně v půjčovně půjčí. Takové pojetí prevenční povinnosti je zcela nepřijatelné. Předmětné půjčené sáně nevykazovaly při jejich zapůjčení p. Scheeelerovi, žádné vady. Před jejich zapůjčením byly zkontrolovány obsluhou půjčovny a byly plně funkční. Proti ujetí tedy byly sáně řádně opatřeny poutky a popruhem od výrobce saní. To, jestli p. , Anonymizováno, či jeho dcera drželi při jízdně, rep. při manipulaci se saněmi, popruh, kterým byly saně opatřeny, jde mimo jakoukoli kontrolu žalované a žalovanou nelze činit zodpovědnou za jejich chování. Tvrzení žalobkyně, že mělo být povinností žalované zabezpečovat saně dalšími opatřeními pro případ jejich neopatrného odložení nebo jiného nekontrolovatelného ujetí (např. popruhy na suchý zip, karabinku nebo přezku), přičemž by mělo jít o zajištění zcela obvyklé a osvědčené, žalovaná zcela odmítá a sporuje. Plnění prevenční povinnosti (ať již dle § 2900 nebo 2901 o.z.) je vždy spojeno s okolnostmi případu či zvyklostmi soukromého života a saně se takovými popruhy, které uvádí žalobkyně, obvykle neopatřují. Žalovaná poukazuje na to, že saně jsou certifikované tak, jak je výrobce prodává a žalovaná nemůže nějakým dodatečným připevněním da