15 C 220/2025-69 — Okresní soud v Trutnově

Předmětem řízení bylo zaplacení částek uvedených shora. Žalobkyně uvedla, že dne 25.6.2022 uzavřela se Smlouvu o úvěru k účtu č. , č. účtu, . Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit úvěr s úrokem ve výši 9.80 % p.a.; žalovaný se zavázal splatit vyčerpanou jistinu postupně. Počínaje dnem 15.8.2022 měl žalovaný povinnost splácet žalobkyni vyčerpanou jistinu v pravidelných měsíčních splátkách splatných vždy k 15. dni kalendářního měsíce. Žalovaný se zavázal splatit jistinu úvěru 60měsíčními anuitními splátkami ve výši 643 Kč. Přestože byl žalovaný ze strany žalobkyně opakovaně upomínán a vyzýván k úhradě, své závazky neplnil řádně a včas, když uhradil pouze 33 pravidelných splátek. S ohledem na skutečnost, že žalovaný neplnil podmínky smlouvy, žalobkyně uplatnila v souladu s ustanovením čl. 9 Podmínek smlouvy své právo požadovat okamžité splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy, o čemž byl žalovaný informován dopisem – upomínkou. Jelikož žalovaný do dne stanoveného ve výzvě dlužné splátky neuhradil, byl úvěr prostřednictvím zpoplatňujícího dopisu zesplatněn ke dni 2.4.2025. Žalobkyni v důsledku zesplatnění úvěru vznikla pohledávka ve výši 17938.75 Kč, přičemž se skládá: - z jistiny ve výši 15437.91 Kč, - poplatků úvěru ve výši 1959.00 Kč, - kapitalizovaného obchodního úroku ve výši 255.31 Kč, - kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 286.53 Kč a dalšího příslušenství – úroku z úvěru a úroku z prodlení.Soud při rozhodování ve věci následně postupoval dle ustanovení § 115a o.s.ř. Rozsudek byl vyhlášen veřejně dne 3.11.2025.Žalobkyně uvedla, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, a to vyhodnocením informací získaných především z bankovních registrů, nebankovních registrů a ostatních registrů a databází, dále příjmů a výdajů žalovaného, demografických a statistických informací (skóringový model). Schopnost žalovaného splácet úvěr byla žalobkyní před poskytnutím úvěru posouzena a vyhodnocena na základě Čestného prohlášení v návrhu na poskytnutí úvěru ze dne 25. 6. 2022, v němž žalovaný čestně prohlásil, že jeho příjem ze závislé činnosti je ve výši 40 000,- Kč. Žalovaným deklarovaný příjem byl ověřen dle periodických výpisů z běžného účtu žalovaného za období předcházejících 6 měsíců. Kontrolou příjmů na běžném účtu žalovaného bylo zjištěno, že jeho pravidelné příjmy za posledních 6 měsíců činí v průměru 22.678,33 Kč měsíčně. Žalobkyně i v návaznosti na výdaje sdělené žalovaným v jeho žádosti v rámci provedení řádného posouzení úvěruschopnosti následně vycházela z výdajů žalovaného v celkové výši 16 465,- Kč, přičemž tato částka se skládá z: 1) ostatních výdajů a nákladů na pojištění ve výši 2 000,- Kč (2) výdajů na bydlení ve výši 3 000,- Kč a částky představující životní minimum ve výši 4 250,- Kč 3) výdajů žalovaného na závazky u jiných poskytovatelů úvěrů ve výši 2 000,- Kč 4) výdajů žalovaného na závazky u žalobkyně ve výši 5 215,- Kč.Z úřední činnosti (věcí řešených u Okresního soudu v Trutnově mezi týmiž účastníky) je dále zřejmé, že:Žalovaný uzavřel dne 7.01.2022 Smlouvu o úvěru k účtu č. , č. účtu, – byl mu žalobkyní poskytnut úvěr ve výši 150 000.00 Kč.Žalovaný uzavřel dne 5.4.2022 Smlouvu o úvěru k účtu č. , č. účtu, – byl mu žalobkyní poskytnut úvěr ve výši 50 000.00 Kč.Žalovaný uzavřel dne 25.6.2022 Smlouvu o úvěru k účtu č. , č. účtu, – byl mu žalobkyní poskytnut úvěr ve výši 30 000.00 Kč. – viz úvěr řešený v této věci.Žalovaný uzavřel dne 23.07.2022 Smlouvu o úvěru k účtu č. , č. účtu, – byl mu žalobkyní poskytnut úvěr ve výši 40 000.00 Kč.Žalovaný uzavřel dne 20.08.2022 Smlouvu o úvěru k účtu č. , č. účtu, – byl mu žalobkyní poskytnut úvěr ve výši 41 000.00 Kč.Jinak řečeno, žalobkyně během 8 měsíců roku 2022 půjčila žalovanému postupně prostředky ve výši 311 tis. Kč, to vše za situace, kdy prokázaný příjem činil okolo 22 tis. Kč čistého a výdaje okolo 16 tis. Kč.! Soud uzavřel, že žalobkyně nevyhodnotila kvalifikovaně, reálně a správně schopnost žalovaného splácet úvěr a že v době poskytnutí úvěru, tj. v červnu 2022, se měla zabývat tím, zda za situace, kdy žalovanému půjčila v uplynulých měsících 200 tis. Kč, bude žalovaný schopen splácet další úvěr. Soud vzal na základě provedených důkazů, a to smlouvy o úvěru a transakční historie za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena dne 25.6.2022 smlouva o úvěru k účtu č. , č. účtu, , na základě, níž žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč.Ze žalobních tvrzení žalobkyně soud zjistil, že žalovaný uhradil na úvěr 33 splátek po 643 Kč. Žalobkyně vzala v průběhu řízení žalobu částečně zpět, neboť po podání žaloby byly na dlužnou částku uhrazeny celkem 3 platby v souhrnné výši 6 000 Kč. Soud proto výrokem ad II. řízení dle § 96 o.s.ř. částečně zastavil.Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Dle § 86 odst. 1, 2 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Dle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Dle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Žalobkyně si dle názoru soudu před poskytnutím úvěru zjevně řádně neověřila skutečné úvěrové zatížení žalovaného, výdaje samotného žalovaného, nezjišťovala jeho rodinné a majetkové poměry, výši jeho běžných životních výdajů, případné vyživovací povinnosti apod. Z historie úvěrů, které měl od žalobkyně poskytnuty v krátké časové návaznosti před poskytnutím daného úvěru, je přitom zjevné, že, že potřeba žalovaného získávat prostředky z úvěrů v porovnáním s jeho příjmy, byla nepřiměřeně vysoká. Nesplnění uvedené povinnosti má za následek neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru – žalobkyně má nárok toliko na bezdůvodné obohacení.Co do výše bezdůvodného obohacení soud dospěl k závěru, že z vyplacené částky 30 000 Kč bylo vráceno celkem 27 219 Kč (33 splátek po 643 Kč a 6000 Kč – viz částečné zpětvzetí). Proto žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení soud přiznal částku 2 7814 Kč. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR čj. 33 Cdo 3675/2021-262 ze dne 20. 4. 2022 plyne, že „důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele je neplatnost smlouvy a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka.“ S ohledem na tento závěr Nejvyššího soudu ČR je nutno mít za to, že žalovaný se doposud neocitl v prodlení, neboť nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnuta a je stanov