19 C 111/2026-35 – Okresní soud v Trutnově

1. Žalobou doručenou soudu dne 23. 2. 2026 se žalobce domáhá po žalovaném částky 38 457,60 Kčs kapitalizovaným úrokem ve výši 5 875,21 Kč, s úrokem ve výši 11,50 % ročně z částky 36 357,60 Kč od 24. 2. 2026 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 000,12 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 38 457,60 Kč od 24. 2. 2026 do zaplacení na základě smlouvy o revolvingovém úvěru.2. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že žalobce se žalovaným uzavřel dne 12. 11. 2024 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. 7411147906 (dále jen „smlouva“). Podpisem smlouvy se staly její nedílnou součástí úvěrové podmínky. Uzavřením smlouvy žalovaný mimo jiné stvrdil, že se s úvěrovými podmínkami seznámil, všechna jejich ustanovení jsou mu srozumitelná, považuje je za dostatečně určitá a souhlasí s nimi. Před uzavřením smlouvy byla věřitelem řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného, a to kontrolu v několika registrech nebo dostupných databázích, výpočtem tzv. MLS (částky, která klientovi po odečtení všech mandatorních výdajů zbývá a do její výše je tak možno maximálně zatížit klienta splátkou úvěru) a důsledným zjišťováním kreditního skóre klienta. Žalovaný byl dle smlouvy oprávněn čerpat revolvingový úvěr vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. V průběhu trvání úvěrového vztahu bylo v souladu s úvěrovou smlouvou a úvěrovými podmínkami možné změnit výši sjednaného úvěrového rámce. Sjednaný úvěrový rámec činil 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené ve smlouvě. Výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 4 % z aktuální dlužné částky. V jednotlivých splátkách jsou zahrnuty sjednané úroky, příslušná část čerpaného úvěru a pravidelné poplatky (např. poplatek za výpis), příp. nepravidelné poplatky (např. poplatek za výběr z automatu, za blokaci karty apod. a smluvní sankce). Splatnost pravidelné měsíční splátky byla 20. den v kalendářním měsíci, s tím, že první splátka se stává splatnou k 20. dni kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem načerpal částku ve výši 49 590 Kč a na splacení úvěru uhradil částku 21 122 Kč. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využil žalobce svého oprávnění sjednaného v odst. 7.1. úvěrových podmínek a úvěr zesplatnil ke dni 18. 11. 2025. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na předžalobní výzvu žalobce. Dlužná částka ve výši 38 457,60 Kč se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 36 357,60 Kč, nákladů na vymáhání 600 Kč a smluvních pokut účtovaných ve výši 1 500 Kč. Dále žalobce požaduje příslušenství, a to úrok kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 5 875,21 Kč a dále úrok ve výši 11,50 % ročně (v souladu s § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru) z dlužné jistiny 36 357,60 Kč od 24. 2. 2026 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z dlužné částky 38 457,60 Kč od 3. 12. 2025 do zaplacení, ke dni 23. 2. 2026 v žalobě již kapitalizovaný.3. Vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Žalobce byl soudem vyzván k doplnění tvrzení a označení a doložení důkazů k prokázání tvrzení, že byla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného, a byl poučen, že jinak bude soud věc posuzovat podle ustanovení o bezdůvodném obohacení a žalobce bude ve věci částečně neúspěšný.4. Na výzvu soudu žalobce reagoval podáním ze dne 2. 6. 2026, ve kterém odkázal na Metodiku posouzení úvěruschopnosti klienta a Kartu klienta. Žalobce postupuje podle Metodiky posouzení úvěruschopnosti klienta, v rámci karty klienta jsou uvedeny konkrétní informace, ze kterých žalobce při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházel. V rámci Metodiky posouzení úvěruschopnosti klienta je podrobně popsáno, jakým způsobem žalobce získal informace o schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Žalobce provedl výpočty hodnoty MLS pro smlouvu žalovaného. MLS je vypočítáván vždy jak na klienta, tak i na domácnost klienta. Zákon o spotřebitelském úvěru ve svém novelizovaném znění od 1. 1. 2024 dává věřiteli výslovně možnost ověřovat tvrzení klienta a jejich pravdivost mimo jiné i pomocí tzv. automatizovaných modelů. Tuto možnost využívá i žalobce, kdy pomocí výpočtu tzv. credit scoringu dokáže velmi přesně určit pravděpodobnost dodržení úvěrových závazků ze strany klienta. K tomu dále žalobce odkázal na Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 6. 2025, č. j.: 106 VSPH 186/2025-88. Žalobce v rámci uzavírání smlouvy č. 7411147906 provedl lustraci žalovaného v registrech SOLUS, NRKI, CEE a ISIR. Dále žalobce zjistil, zda má žalovaný v době žádosti o poskytnutí úvěru závazky u jiných institucionálních věřitelů. V daném případě byly předchozí závazky a měsíční splátky na ně zjištěny, a to ve výši 4 178 Kč a byly následně zahrnuty do výpočtu MLS. O úvěruschopnosti žalovaného svědčí i to, že dle zprávy NRKI za dobu trvání závazků (resp. max po dobu jednoho dne) nedostal do prodlení se splácením svých závazků. Platební morálka žalovaného byla na vysoké úrovni.5. Žaloba společně s jejím doplněním a výzvou k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalovanému doručena na adresu jeho bydliště zapsaného v evidenci obyvatel postupem dle § 49 odst. 2, odst. 4 o. s. ř. dne 22. 6. 2026. Ve výzvě k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byl žalovaný poučen o tom, že pokud se v dané sedmidenní lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s navrhovaným postupem soudu souhlasí. Žalovaný se k žalobě ani na výzvu nijak nevyjádřil. Žalobce s uvedeným postupem souhlasil již v podané žalobě. Protože byly splněny podmínky dle ustanovení § 115a o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání.6. Ve věci byly provedeny listinné důkazy metodikou žalobce ohledně posuzování úvěruschopnosti klienta (Ověření bonity MLS), potvrzením oddělní rizik žalobce ze dne 23. 2. 2026 (Karta klienta) s úvěrovou zprávou, úvěrovou smlouvou ze dne 12. 11. 2024 (Šikovný účet – revolvingový úvěr č. 7411147906), úvěrovými podmínkami žalobce, výpisem čerpání, splátek a úhrad, výzvou žalobce žalovanému ke splacení celého úvěru ze dne 18. 11. 2025 včetně poštovního podacího archu a předžalobní výzvou zástupce žalobce ze dne 7. 1. 2026 včetně poštovního podacího archu.7. Soud vzal na základě listinných důkazů za prokázané, že účastníci uzavřeli dne 12. 11. 2024 smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě, které žalobce poskytl žalovanému bezúčelový revolvingový úvěr do celkové výše úvěrového rámce 50 000 Kč. Žalovaný je ve smlouvě o úvěru označen jménem, příjmením, rodným číslem, adresou, číslem mobilního telefonu, e-mailovou adresou a číslem průkazu totožnosti. Splatnost úvěru byla ve smlouvě sjednána v měsíčních splátkách ve výši 4 % z dlužné částky (minimálně 400 Kč). V části smlouvy přehled služeb, poplatků a odměn byly sjednány poplatky za služby. V části smlouvy důsledky nesplácení úvěru bylo sjednáno hrazení účelně vynaložených nákladů na vymáhání ve výši 300 Kč za měsíc vymáhání a pro případ prodlení se splácením úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč (max ve výši dlužné částky). Žalobce tvrdí, že před uzavřením smlouvy prověřil a s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalovaného způsobem popsaným v přílohách k žalobě, a to Metodice posouzení úvěruschopnosti klienta a Kartě klienta. Podle potvrzení oddělení řízení rizik žalobce vycházel z toho, že zdroj příjmu klienta (žalovaného) je zaměstnanecký poměr a výše příjmu je 39 000 Kč měsíčně, příjem ostatních členů domácnosti je 0, stav klienta svobodný, počet dětí 0, měsíční výdaje domácnosti uvedené v žádosti 18 000 Kč, druh bydlení podnájem. Žádné doklady k výši příjmů žalovaného a k výši jeho běžných životních nákladů nebyly doloženy, ač byl žalobce k jejich předložení soudem vyzván. Podle žalobce žalovaný načepral na základě úvěrové smlouvy celkem částku 49 590 Kč a na poskytnutý úvěr zaplatil celkem 21 122 Kč, což odpovídá výpisu čerpání, splátek a úhrad. Zároveň z výpisu vyplývá, že žalovanému byla účtována smluvní pokuta a náklady vymáhání již v březnu 2025. Přípisem ze dne 18. 11. 2025 vyzval žalobce žalovaného ke splacení celého úvěru čerpaného na základě předmětné smlouvy. Naposledy vyzval žalobce žalovaného k úhradě dluhu z předmětné úvěrové smlouvy předžalobní výzvou ze dne 7. 1. 2026, která byla žalovanému odeslána dne 8. 1. 2026, jak vyplývá z poštovního podacího archu. Žalovaný je v řízení nečinný, netvrdí a neprokazuje, že na úvěr uhradil více, než tvrdí žalobce.8. Dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (ZSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informa