19 C 293/2025-65 — Okresní soud v Trutnově

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 27. 8. 2025 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 15 000 Kč od 12. 8. 2025 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč. K odůvodnění žaloby uvedla, že jde o pohledávku vzniklou z titulu smlouvy o úvěru č. 161776 uzavřené dne 25. 2. 2025 elektronicky prostřednictvím klientské zóny žalobkyně mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovaným. Na základě uvedené smlouvy poskytla žalobkyně žalované úvěr v celkové výši 15 000 Kč, který byl žalované vyplacen bezhotovostně na jím označený bankovní účet uvedený v úvěrové smlouvě. Úvěr se žalovaná zavázala splácet spolu se sjednanými úroky, kdy tyto byly splatné v měsíčních splátkách po 3 000 Kč vždy ke každému 15. dni v měsíci. Žalovaná na úvěr neuhradila ničeho. Počínaje splátkou splatnou ke dni 15. 3. 2025 se dostala do prodlení se splácením úvěru, přičemž na dluh neuhradila ani navzdory opakovaným upomínkám zaslaným, žalobkyní žalované dne 20. 3. 2025 a dne 5. 4. 2025 ničeho. Z uvedeného důvodu využila žalobkyně svého smluvního oprávnění, úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě zbývající jistiny úvěru, kapitalizovaného smluvního úroku vypočteného ode dne prodlení s danou splátkou do dne zesplatnění úvěru, včetně souvisejících upomínacích nákladů a nákladů právního zastoupení. Dne 28. 7. 20258 byla žalované odeslána předžalobní výzva, ve které byla vyzvána k úhradě dlužné částky do 11. 8. 2025, avšak bezvýsledně.2. K procesu ověřování úvěruschopnosti žalované k výzvě soudu na doplnění tvrzení žalobkyně uvedla, že postupovala v souladu se zákonnými i smluvními ustanoveními, kdy při posuzování bonity dlužníka učinila všechny nezbytné kroky, které v těchto případech lze rozumně očekávat. Žalobkyně posoudila schopnost žalované jako spotřebitele splácet pravidelné splátky spotřebitelského úvěru dle podepsaného Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, které tvoří přílohu smluvní dokumentace, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Žalobkyně si pro účely úvěrové smlouvy a posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (žalované) vyžádala patřičné doklady včetně výpisu z účtu žalované a výplatních pásek a dále provedla lustraci v registrech (insolvenční rejstřík, centrální evidence exekucí, výpis z databáze neplatných dokladů, výpis z registru SOLUS) přičemž podrobně popsala metodiku posuzování úvěruschopnosti, rozhodné faktory a parametry ovlivňující bonitu spotřebitele, jakož i konkrétní výstup procesu posouzení úvěruschopnosti, kdy shledala, že žalovaná je s ohledem na svou finanční situaci a poměr příjmů a výdajů schopna úvěr splácet. Žalobkyně zjistila na bankovním účtu žalované měsíční příjem 28 832 Kč a popsanou metodikou dále zjistila finanční zůstatek, ze kterého si žalovaná může dovolit splácet nové závazky až do výše 18 955 Kč.3. Žalobkyně se žalobou domáhá úhrady pouze nesplacené jistiny ve výši 15 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení jdoucím ode dne marného uplynutí lhůty k úhradě zesplatněného úvěru a dále upomínacích nákladů ve výši 1 000 Kč.4. Žaloba včetně jejího doplnění společně s výzvou k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalované doručena na adresu jejího bydliště postupem dle § 49 odst. 2, odst. 4 o. s. ř. dne 22. 12. 2025. Ve výzvě k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalovaná poučena o tom, že pokud se v dané sedmidenní lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s navrhovaným postupem soudu souhlasí. Žalovaná se k žalobě ani na výzvu nijak nevyjádřila. Žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila již v podané žalobě. Protože byly splněny podmínky dle ustanovení § 115a o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání.5. Z provedeného dokazování listinnými důkazy předloženými žalobkyní soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 161776 a předsmluvních informací bylo prokázáno, že dne 25. 2. 2025 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena úvěrová smlouva, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč. Smlouva byla sjednána na dobu určitou v trvání 12 měsíců, úrok z úvěru byl sjednán v sazbě 20 % měsíčně a žalovaná se jej zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách bez umoření jistiny po 3 000 Kč, splatných vždy ke každému 15. dni v měsíci, přičemž s poslední splátkou úroků byla splatná rovněž poskytnutá jistina spotřebitelského úvěru ve výši 15 000 Kč. Celková částka, kterou měla žalovaná k datu konečné splatnosti smlouvy (tj. ke dni 15. 2. 2026) splatit, činila částku 51 000 Kč. Z přílohy č.1 smlouvy – posouzení úvěruschopnosti a žalobkyní předložených dokladů bylo zjištěno, že průměrný měsíční příjem žalované v době před uzavřením smlouvy o úvěru činil částku 28 832 Kč. Náklady na bydlení byly deklarovány částkou 6 000 Kč měsíčně, náklady domácnosti 4 000 Kč a pravidelné finanční závazky žalovaného byly zjištěny ve výši 204 Kč výdaje na sázky a hazardní hry 173 Kč, rezerva na cokoli vyla stanovena na 500 Kč. Finanční zůstatek na splácení nových závazků byla zjištěna ve výši 18 955 Kč. Z platební historie (výpisů transakcí) vztahující se ke smlouvě o úvěru bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že dne 25. 2. 2025 poukázala žalovaná ve prospěch účtu žalobkyně autorizační platbu ve výši 1 Kč a úvěr byl žalovanému vyplacen dne 25. 2. 2025 bezhotovostní formou na její bankovní účet č.ú. , č. účtu, , uvedený ve smlouvě, který je shodný s účtem, ze kterého byla uhrazena autorizační platba. Žalovaná žalobkyni neuhradila na poskytnutý úvěr ničeho. Z upomínek ze dne 20. 3. 2025, ze dne 5. 4. 2025 a zesplatnění ze dne 28. 7. 2025 bylo zjištěno, že žalovaná byla opakovaně vyzvána k úhradě splátky splatné dne 15. 3. 2025, načež s ohledem na trvající prodlení byl úvěr zesplatněn a žalovaná vyzvána k úhradě služných částek ve lhůtě do 11. 8. 2025 s upozorněním na možnost vymáhání pohledávky soudní cestou.6. Východiskem pro rozhodování a právní posouzení je tedy následující v řízení zjištěný skutkový stav věci. Na základě uzavřené úvěrové smlouvy byla žalované bezhotovostně poskytnuta částka 15 000 Kč, kterou se žalovaná zavázal splatit žalobkyni spolu se sjednaným úrokem ve lhůtě do 12 měsíců, a to v pravidelných měsíčních splátkách splatných vždy ke každému 15. dni v měsíci částkou 3 000 Kč jdoucí na sjednaný úrok bez umoření jistiny a poslední splátce v celkové výši 18 000 Kč, kdy společně se splátkou úroků měla být zcela zaplacena rovněž jistina poskytnutého úvěru. Žalovaná žalobkyni v souvislosti s předmětnou smlouvou neuhradila ničeho.7. Dle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen („ o. z.“) je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Dle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.Dle § 1813 odst. 1 o. z. jsou zneužívající ta ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o hlavním předmětu závazku ani pro posouzení přiměřenosti vzájemného plnění, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.Dle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.8. Na podkladě zjištěného skutkového stavu a jeho právního posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně. V dané věci lze uzavřít, že ze strany žalobkyně došlo k řádnému splnění povinnosti žalobkyně dané ustanovením § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tj. byla řádně posouzena úvěruschopnost žalované.9. Soud se dále ex officio zabýval platností smluvn