2 C 156/2020-75 — Okresní soud v Uherském Hradišti

Žalobkyně se svou žalobou podanou dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, jímž by bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím, s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela původní právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] [příjmení] [právní forma] se žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla [příjmení] [příjmení] [právní forma] žalovanému bezhotovostním převodem na účet částku [částka], kterou se žalovaný zavázal vrátit do [datum]. Žalovaný své povinnosti vyplývající z citované smlouvy nesplnil a na dlužnou částku ani přes upomínání ničeho neuhradil, proto žalobkyně podala tuto žalobu. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. soud věc rozhodl bez nařízení jednání. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Původní právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] [příjmení] [právní forma]. na základě úvěrové smlouvy ze dne [datum] poskytla žalovanému prostřednictvím webové stránky [anonymizováno] bezhotovostním převodem úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal uhradit ve lhůtě do 30 dní od jeho poskytnutí, tj. do [datum]. Na dlužnou částku žalovaný ničeho neuhradil. Původní právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] [příjmení] [právní forma]. pohledávku za žalovaným postoupila [právnická osoba], která pak pohledávku za žalovaným postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně informována. Původní právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ občanský zákoník“), na základě které se původní právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující zavázala poskytnout žalovanému jako úvěrovanému peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky vrátit nejpozději do [datum]. Původní právní předchůdkyně žalobkyně svůj závazek splnila – žalovanému poskytla peněžní prostředky dle § 2398 občanského zákoníku, žalovaný však svou povinnost – vrátit poskytnuté peněžní prostředky dle § 2399 občanského zákoníku nesplnil. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj dluh nesplnil řádně a včas, dostal se do prodlení dle § 1968 občanského zákoníku (následujícím dnem po splatnosti dlužné částky dle § 1958 občanského zákoníku). Žalobkyni, která řádně splnila své smluvní a zákonné povinnosti proto vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku. Jelikož úrok z prodlení nebyl sjednán, jedná se tedy o zákonný úrok, který ve výši tak, jak je uveden ve výroku I. tohoto rozsudku je zcela v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].