11 C 115/2021-35 — Okresní soud v Uherském Hradišti

Žalobkyně se svou žalobou podanou dne 30. 3. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 5 500 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I., s odůvodněním, že dne 26. 9. 2016 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] [číslo], na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně bezhotovostně žalované částku 5 500 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 429 Kč dne 25. 11. 2016. Jelikož žalovaná ani přes upomínání na dlužnou částku ničeho neuhradila, podala žalobkyně tuto žalobu. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. soud věc rozhodl bez nařízení jednání. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] na základě Smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 26. 9. 2016 poskytla žalované bezhotovostním převodem na účet částku 2 500 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 655 Kč ve lhůtě splatnosti do 25. 10. 2016. Následně pak dne 19. 10. 2016 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou Dohodu o prodloužení splatnosti úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla dne 19. 10. 2016 žalované opět bezhotovostním převodem na účet částku 3 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit včetně poplatku ve výši 655 Kč. Na dlužnou částku žalovaná neuhradila ani přes upomínání ničeho. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] pohledávku za žalovanou postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 7. 2019 žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně informována. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ občanský zákoník“), na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující zavázala poskytnout žalované jako úvěrované peněžní prostředky ve výši celkem 5 500 Kč a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky vrátit včetně sjednaného poplatku nejpozději do 25. 11. 2016. Právní předchůdkyně žalobkyně svůj závazek splnila – žalované poskytla peněžní prostředky dle § 2398 občanského zákoníku, žalovaná však svou povinnost – vrátit poskytnuté peněžní prostředky včetně sjednaného úroku (označeného v citované smlouvě a dohodě jako poplatek za poskytnutí úvěru) dle § 2399 občanského zákoníku nesplnila. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 a násl. občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že žalovaná svůj dluh nesplnila řádně a včas, dostala se do prodlení dle § 1968 občanského zákoníku (následujícím dnem po splatnosti dlužné částky dle § 1958 občanského zákoníku). Žalobkyni, která řádně splnila své smluvní a zákonné povinnosti proto vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku. Jelikož úrok z prodlení nebyl sjednán, jedná se tedy o zákonný úrok, který ve výši tak, jak je uveden ve výroku I. tohoto rozsudku je zcela v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně úrok z prodlení kapitalizovala za dobu od 26. 11. 2016 do 1. 7. 2019 částkou 1 148,72 Kč, následně pak od 25. 7. 2019 (následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky) požaduje tento úrok až do zaplacení. Jelikož žalovaná neuhradila dlužnou částku včas, vzniklo žalobkyni v souladu s čl. 5 odst. 5.2 smlouvy o úvěru právo na úhradu administrativních poplatků v celkové výši 2 141 Kč, které soud žalobkyni také přiznal a jsou součástí částky 3 570 Kč, když zbývající část tvoří součet poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 429 Kč. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 368 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 500 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze 2,5 úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč ve výši 168 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen tyto náklady řízení uhradit k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).