14 C 210/2021-36 — Okresní soud v Uherském Hradišti

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 424,04 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. K důvodům žaloby uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 20 000 Kč a žalovaný se zavázal vedle částky 20 000 Kč uhradit souhrnný poplatek ve výši 16 259 Kč, vše formou 18 měsíčních splátek po 2 015 Kč se splatností poslední z nich do [datum]. Žalovaný však na dluh neplatil řádně a včas, nadále dluží na jistině 7 228,62 Kč, poplatku 3 195,42 Kč, úroku 4 433,53 Kč (29 % ročně z částky 7 228,62 Kč od [datum] do [datum]), úrok z prodlení 1 393,46 Kč (9 % ročně z částky 7 228,62 Kč od [datum] do [datum]), úrok 29 % ročně z částky 7 228,62 Kč od [datum] do zaplacení, úrok z prodlení 9 % ročně z částky 7 228,62 Kč od [datum] do zaplacení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] přešel nárok [právnická osoba] na žalobkyni. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. V rámci provedeného dokazovaní soud ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] včetně smluvních podmínek uzavřené mezi [právnická osoba] a žalovaným zjistil, že [právnická osoba] se zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit vedle částky 20 000 Kč také úrok 4 901 Kč (29 % ročně) a zaplatit poplatek za flexibilní splácení a zpracování 4 940 Kč, poplatek za administrativní činnost 6 418 Kč, vše formou 18 měsíčních splátek po 2 015 Kč se splatností poslední splátky [datum]. Dále bylo ze smlouvy zjištěno, že žalobkyně přenechala žalovanému peněžní prostředky při podpisu smlouvy. Ze zákaznické karty ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání smlouvy s žalovaným posuzovala schopnost žalovaného splácet sjednané splátky porovnáním příjmů a výdajů, když vycházela z ověřeného příjmu 15 019 Kč, příjem ve výši 4 000 Kč nebyl ověřen a výdajů žalovaného 5 500 Kč. Z tabulky umoření byl zjištěn rozsah a způsob splácení dluhu žalovaným, který celkově na dluh uhradil 25 402 Kč, dluh nehradil řádně a včas v termínech jednotlivých splátek, když uhradil dne [datum] částku 2 100 Kč, dne [datum] částku 2 100 Kč, dne [datum] částku 2 100 Kč, dne [datum] částku 2 200 Kč, dne [datum] částku 3 500 Kč, dne [datum] částku 3 000 Kč, dne [datum] částku 5 200 Kč, dne [datum] částku 2 000 Kč, dne [datum] částku 3 202 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z [datum] včetně seznamu postoupených pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem bylo zjištěno, že [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího lístku pošty bylo zjištěno, že [právnická osoba] oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. Z výzvy k plnění a z dokladu o odeslání, obou ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 z.č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále je o.s.ř.) a konstatoval, že shora uvedené listiny prokazovaly zjištění z nich učiněná, neboť žádná ze stran nevznesla námitky správnosti a pravosti listin, zjištění vzájemně korespondovala a žalovaný na svoji obranu neuvedl žádné skutečnosti. Podle § 2390 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) platí, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 2392 odst. 1 věta první o.z. platí, při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Při právním posouzení věci soud konstatoval, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce dle § 2390 o.z. přenecháním peněz, neboť původní věřitel přenechal žalovanému zastupitelnou věc (peníze), aby ji užil podle libosti (ve smlouvě nebyl sjednán účel) a po čase vrátil věc stejného druhu. V souladu s § 2392 odst. 1 o.z. byly mezi stranami sjednány úroky. Platnost smlouvy konstatoval soud i ve vztahu k § 87 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, kterou soud posoudil ex offo s ohledem na výklad čl. 8 a čl. 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.4.2008, obsažený v rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5.3.2020 vydaného ve věci C -679/18 tak, jak uvedl Nejvyšší soud České republiky v usnesení ze dne 31.5.2021 čj. 29 ICdo 3/2021-55. Právní předchůdkyně žalobkyně neporušila svoji povinnost dle § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru posoudit úvěruschopnost žalovaného, neboť při porovnání příjmů a výdajů žalovaného, nezakládal ověřený příjem žalovaného ve výši 15 019 Kč důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného platit splátky 2 015 Kč měsíčně společně s výdaji 5 500 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně své povinnosti ze smlouvy splnila přenecháním peněz, avšak žalovaný svým povinnostem nedostál, když nesplácel splátky řádně a včas. Žalovaný se ocitl v prodlení a dle ust. § 1970 o.z. vznikla žalovanému povinnost uhradit úroky z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. žalobkyni, která vstoupila do postavení věřitele žalovaného smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dle § 1879 o.z. Nároky žalobkyně byly důvodné, soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Na právní poměry účastníků nedopadal § 122 odst. 4 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ani z.č. 177/2020 Sb. o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií Covid- 19 díky prodlení žalovaného, které počalo nejméně od 19.12.2018. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 424,04 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý z tří úkonů právní služby včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a DPH ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Při vyčíslení výše náhrad nákladů řízení použil soud ust. § 14b) a.t., neboť řízení bylo zahájeno návrhem na ustáleném vzoru, výše plnění nepřevyšovalo 50 000 Kč, smlouva byla uzavřena na formuláři, což nasvědčuje závěru, že je opakovaně žalováno ve skutkově a právně obdobných věcech. Soudu je také z jeho úřední činnosti známa opakovanost i četnost použití typového návrhu žalobkyně (např. řízení vedené pod sp. zn. 14 C 131/2021). Lhůty plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému nahradit náklady řízení advokátu.