15 C 71/2021-37 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobním návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 27. 1. 2021 se žalobkyně po žalované domáhala uhrazení částky 2 851,87 Kč s příslušenstvím z titulu úvěrové smlouvy. V odůvodnění svého návrhu žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřel dne 27. 12. 2016 se žalovanou smlouvu o úvěru č. B0003885703506613-A, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 2 400 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 096,88 Kč do 16. 1. 2017. Žalovaná však úvěr řádně a včas nevrátila. Aktivní věcná legitimace žalobkyně ve sporu je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 5. 2018. 2. Protože žalovaná konkludentně a žalobkyně již v samotném návrhu souhlasily s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil tento závěr o skutkovém stavu: v řízení bylo prokázáno, že žalovaná prostřednictvím webových stránek právního předchůdce žalobkyně požádala o poskytnutí peněžních prostředků, přičemž byla seznámena s podmínkami poskytnutí a vrácení úvěru. Právní předchůdce žalobkyně následně předmětnou žádost žalované schválil a bezhotovostně jí poskytl požadovanou částku 2 400 Kč na zadaný bankovní účet. Uvedené finanční prostředky se žalovaná zavázala vrátit ve lhůtě do 16. 1. 2017, a to společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 096,88 Kč a smluvním úrokem. Pro případ prodlení žalované s úhradou dluhu byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 %, vedle toho pak byla žalovaná povinna uhradit poplatky související s jejím prodlením. Žalovaná peníze ve sjednané lhůtě nevrátila. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Ta však svůj dluh vůči žalobkyni neuhradila a neučinila tak, ani na základě předžalobní upomínky. <i>3. Podle ustanovení § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne, na jeho požádání a v jeho prospěch, peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>4. Podle ustanovení § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> <i>5. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 6. Nárok žalobkyně byl shledán důvodným a posouzen jako nárok vyplývající ze smlouvy o úvěru podle ustanovení § 2395 o.z. Samotná smlouva pak byla uzavřena prostředky komunikace na dálku dle ustanovení § 562 o.z. Ač byl žalované poskytnut úvěr ve výši 2 400 Kč, tato nedostála své smluvní povinnosti a žalobkyni peníze řádně a včas nevrátila. Tím, že žalovaná neuhradila dluh řádně a včas, porušila smluvní povinnost, jejíž splnění bylo zajištěno smluvní pokutou v souladu s ustanovením § 2048 o.z. je povinna uhradit žalobkyni také částku 451,87 Kč odpovídající kapitalizované smluvní pokutě vzniklé jako násobku smluvené sazby 0,1 % z dlužné částky denně, avšak pouze do doby, dokud tato částka nepřesáhne 50 % jistiny úvěru (ustanovení § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb.). Povinnost k zaplacení kapitalizovaného smluvního úroku 3 437,76 Kč vyplývala z ustanovení § 2395 o.z. Žalobkyně se tedy oprávněně domáhá zaplacení uvedených částek, když v řízení prokázala vznik pohledávky za žalovanou a její výši, jakož i aktivní věcnou legitimaci. V souladu s ustanovením § 1970 o.z. je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni rovněž zákonný úrok z prodlení, který žalobkyně do dne postoupení pohledávky částečně kapitalizovala částkou 335,54 Kč, za dobu od 31. 5. 2018 do zaplacení jí byl přiznán úrok z prodlení ve výši ke dni prodlení a podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I). 7. Podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. soud žalobkyni, jako zcela úspěšnému účastníku, přiznal právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč a dále nákladech právního zastoupení, tj. odměna právního zástupce dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve výši 500 Kč (2,5 x 200 Kč dle ustanovení § 14b odst. 1 bod 2. ve spojení s ustanovením § 11 odst. 1 a) a d), odst. 2 písm. h) této vyhlášky), 3 x 100 Kč režijní paušál dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění a 21% DPH, tj. v součtu včetně soudního poplatku celkem částku ve výši 1 368 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 8. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výroku I. na základě ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř, když neshledal podmínky k jejímu prodloužení. <b>9. Podle ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. obsahuje tento rozsudek zkrácené odůvodnění.</b>