15 C 96/2021-52 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobním návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 27.1.2021 doplněným podáním s datem 13.5.2021, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 4 000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [číslo], uzavřené s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO]. Žalobkyně dotvrdila okolnosti posouzení úvěruschopnosti žalovaného jejím právním předchůdcem, kdy mj. odkazovala na závěry rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31.7.2020, č.j. 5 Co 231/2020 a poukázala na obsah karty zákazníka a fakt, že žalovaný byl lustrován v dostupných registrech a vyhodnocen jako úvěruschopný. 2. Protože účastníci, žalovaná konkludentně a žalobkyně již v samotném návrhu, souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud v souladu s § 115a o.s.ř., pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil tento závěr o skutkovém stavu: V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému dne 27.1.2014 hotovostní peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč oproti povinnosti žalovaného poskytnuté peníze vrátit společně s poplatkem za poskytnutí peněz a jejich hotovostní splácení ve výši 7 400 Kč, a to v pravidelných 58 týdenních splátkách po 300 Kč Poslední splátka měla být uhrazena dne 9.3.2015, od splatnosti poslední splátky byly vyčerpané peníze úročeny sazbou 23,72 % ročně. Žalovaný naposled uhradil splátku dne 2.12.2016, kdy celkově zaplatil částku 13 400 Kč. Po odpočtu částečných úhrad dosahoval dluh žalovaného na jistině 3 080,66 Kč a na dlužném poplatku 919,34 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2019. Žalovaný byl o této skutečnosti písemně vyrozuměn. Žalovaná neuhradil žalobkyni dluh ani na základě předžalobní upomínky. 3. Při právním hodnocení vycházel soud z těchto zákonných ustanovení: <i>4. Podle § 2390 o.z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.</i> <i>5. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 6. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že uplatněný nárok žalobkyně je důvodný. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným platnou smlouvu o zápůjčce dle § 2390 o.z., která je ve smyslu § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v platném znění smlouvou o spotřebitelském úvěru a vztahují se na ni zvláštní ustanovení citovaného zákona. Právní předchůdce žalobkyně poskytl v hotovosti žalovanému peněžní prostředky, které mu žalovaný řádně a včas nevrátil. V důsledku porušení uvedené smluvní povinnosti žalobkyně oprávněně požaduje zaplacení dosud neuhrazené části celkové dlužné částky představované částkou jistiny ve výši 3 080,66 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 919,34 Kč. Aktivní věcná legitimace žalobkyně v řízení je dána smlouvou o postoupení pohledávek uzavřené ve smyslu § 1879 o.z. Na základě výše uvedeného soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit částku v požadované výši 4 000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyni bylo v souladu s § 2392 o. z. vyhověno, i pokud jde o její nárok na zaplacení smluvních úroků ze zápůjčky, jež byl mezi účastníky sjednán, a to jak smluvního úroku z dlužné jistiny, jenž byl do data postoupení, tj. 6.12.2019 kapitalizován, tak i úroků ve smluvené výši počítaných z jistiny od 17.3.2015 až do úplného zaplacení. V souladu s ustanovením § 1970 o.z. je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni rovněž zákonný úrok z prodlení. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně. Žalobkyně úrok z prodlení částečně zkapitalizovala a za dobu ode dne následujícího po účinnosti postoupení byl úrok z prodlení stanoven ve výši ke dni prodlení a podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů (výrok I). 7. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. soud žalobkyni, jako zcela úspěšnému účastníku, přiznal právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč a dále nákladech právního zastoupení, tj. odměna právního zástupce dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve výši 600 Kč (3 x 200 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1. ve spojení s § 11 odst. 1 a) a d) této vyhlášky), 3 x 100 Kč režijní paušál dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění a 21% DPH, tj. v součtu včetně soudního poplatku celkem částku ve výši 1 489 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. (výrok II) 8. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výrocích I. i II. na základě § 160 odst. 1 o.s.ř, když neshledal podmínky k jejímu prodloužení. <b>9. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. obsahuje tento rozsudek zkrácené odůvodnění.</b>