4 C 159/2021-53 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] a [částka] a náhradu nákladů řízení. Právním titulem žalobního návrhu je nezaplacená kupní cena nevráceného zařízení [typ] [anonymizována dvě slova] [číslo] po odečtení vratné kauce, dále dlužné měsíční nájemné za pronajaté zařízení a druhý nárok představuje vyčerpaná záloha na slevu. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoli mu byla žaloba řádně doručena v souladu s ustanovením § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř. 3. Jelikož účastníci konkludentně souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř., pouze na základě předložených listinných důkazů, mezi které patří smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací č. [číslo] uzavřená mezi žalovaným a žalobkyní dne [datum], která byla nahrazena smlouvou ze dne [datum]. Žalovaný obdržel kartu připojení. Nedílnou součástí smlouvy jsou všeobecné podmínky [označení] [rok], ceník služeb, ceník [příjmení] [jméno]. Dále soud vycházel z protokolu o provedené práci a dle předávacího protokolu žalobkyně předala dne [datum] žalovanému do užívání zařízení [typ] [anonymizována dvě slova] [číslo]. Předloženými fakturami žalobkyně účtovala žalovanému cenu za sjednané služby a pronájem zařízení v měsíční výši [částka]. Výzvou k platbě ze dne [datum] žalobkyně účtovala žalovanému mimo jiné i sankci za aktivaci připojení k internetu ve výši [částka] splatnou dne [datum]. Z důvodu prodlení s platbami za služby žalobkyně dopisem ze dne [datum] vypověděla smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací a opětovně vyzvala žalovaného k platbě dlužné pohledávky. Dalším dopisem byl žalovaný vyzván k navrácení propůjčeného zařízení do 7 dnů. Jelikož žalovaný nereagoval, byla mu zaslána výzva k platbě částky [částka] za nevrácené zařízení ve výši [částka] + 21 % DPH po odečtení vratné kauce na pronájem zařízení ve výši [částka]. Datum splatnosti bylo stanoveno [datum]. Jelikož žalovaný setrval v nečinnosti, byla mu prostřednictvím právního zástupce žalobkyně zaslána předžalobní upomínka dne [datum], jejíž odeslání prokazuje poštovní podací arch. 4. Podle ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 5. Podle ustanovení § 2118 občanského zákoníku kupující zaplatí kupní cenu a věc převezme. 6. Na podkladě zjištěného skutkového stavu věci bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena účastnická smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací ve smyslu ustanovení § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Žalovaný neplnil svou povinnost platit měsíční nájemné za zařízení a za období od června do prosince 2020 dluží na nájemném částku celkem [částka]. V důsledku neplacení faktur za poskytnuté služby žalobkyně smlouvu vypověděla a vyzvala žalovaného k zaplacení veškerých dlužných pohledávek a také k vrácení zapůjčeného zařízení. Jelikož žalovaný svou smluvní povinnost nesplnil, zařízení bylo považováno za zcizené a v souladu s [číslo] všeobecných podmínek má žalobkyně nárok na náhradu ceny zařízení. Žalovanému proto byla vyúčtována kupní cena zařízení [částka] ponížená o složenou kauci [částka]. Jelikož žalovaný nesplnil podmínky slevy na aktivaci připojení k internetu, která mu byla poskytnuta při uzavření smlouvy, v souladu s čl. 5 [číslo] všeobecných podmínek žalobkyně důvodně požaduje vrácení vyčerpané zálohy na slevu ve výši [částka]. 7. Po provedeném dokazování a s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením dospěl soud k závěru, že nárok uplatněný v podané žalobě je důvodný. Žalovaný nijak neprokázal a ani z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by své povinnosti splnil. Žalobkyně tak prokázala existenci závazku za žalovaným i jeho výši, neboť do dnešního dne dlužné pohledávky neuhradil. Soud tedy vyhověl žalobě v plném rozsahu a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] a [částka] s příslušenstvím. 8. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, je povinen v souladu s ustanovením § 1968 a násl. občanského zákoníku zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně a počátek prodlení určil vždy ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých účtovaných částek. Úrok z prodlení byl stanoven podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým je stanovena mimo jiné výše úroku z prodlení. Soud tedy vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení a rozhodl tak, jak je ve výroku I. rozsudku stanoveno. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v ustanovení § 14b odst. 1 písm. a), b), c). V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení v celkové výši [částka] k rukám právní zástupkyně žalobkyně. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní. 10. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. obsahuje rozsudek zkrácené odůvodnění.