6 C 226/2021-32 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 15 500 Kč s úrokem z prodlení v částce 10 744,51 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 15 500 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s [právnická osoba] dne 27.6.2007 smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti. Dlužnou částku 20 000 Kč spolu s poplatkem 13 920 Kč se žalovaná zavázala splatit v 53 týdenních splátkách po 640 Kč s poslední splátkou do 2.7.2008. Vzhledem k tomu, že žalovaná nehradila splátky řádně a včas, kdy poslední splátka byla žalovanou uhrazena dne 17.2.2012, dluh se stal splatným. Dne 18.12.2020 [právnická osoba] postoupila svou pohledávku vůči žalované žalobkyni. K tomuto datu činil dluh žalované 15 500 Kč. 3. Žalovaná se k podané žalobě nijak nevyjádřila, když zásilky zasílané jí na adresu trvalého pobytu si na poště nevyzvedávala. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne 25.6.2007 má soud za prokázané, že [právnická osoba] poskytla žalované částku 20 000 Kč se sjednaným poplatkem 13 920 Kč. Žalovaná se zavázala dlužnou částku uhradit v 53 týdenních splátkách po 640 Kč do 2.7.2008. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek má soud za prokázané, že [právnická osoba] pohledávku vůči žalované dne 18.12.2020 postoupila žalobkyni. 7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6.1.2021 včetně podacího lístku z 1.2.2021 má soud za prokázané, že postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalované písemně oznámeno 1.2.2021. 8. Z předžalobní výzvy z 29.7.2021 včetně podacího lístku z 30.7.2021 má soud za prokázané, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu. 9. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: 10. Právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dne 27.6.2007 smlouvu o půjčce [číslo] žalované poskytla v hotovosti částku 20 000 Kč, žalovaná se zavázala vrátit tyto finanční prostředky spolu s poplatkem 13 920 Kč, celkově 33 920 Kč do 2.7.2008 v 53 týdenních splátkách po 640 Kč. Žalovaná přestala hradit sjednané splátky, proto došlo k zesplatnění půjčky. [anonymizována dvě slova] převedla smlouvou o postoupení ze dne 18.12.2020 pohledávku na žalobkyni. Žalovaná celkově uhradila 18 420 Kč. Žalovaná byla vyzvána k úhradě zbývajícího dluhu 15 500 Kč předžalobní upomínkou. 11. Podle § 3028 odst. 3 občanský zákoník (dále jen o.z.) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 12. § 657 z.č. o. z. Smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 13. § 658 odst. 1 a odst. 2 o.z. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Při půjčce nepeněžité lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, zpravidla téhož druhu. 14. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 15. Při právním hodnocení věci soud konstatoval, že právní vztah mezi účastníky se řídí dle ust. § 3028 odst. 3 o.z. dosavadní právní úpravou, a proto aplikoval na smlouvu o půjčce ust. § 657 a § 658 z.č. 40/1964 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.). S ohledem na výše uvedené prokázané skutečnosti soud žalobě vyhověl, když dospěl k závěru, že žalovaná doposud dluží z titulu půjčky částku 15 500 Kč a soud proto podle § 657 a § 658 OZ platného v době uzavření smlouvy stanovil žalované povinnost tento dluh žalobkyni uhradit. V souladu s nařízením vlády č. 142/1994 Sb. bylo žalobě vyhověno i co se týče úroků z prodlení. 16. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o. s. ř.) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši 15 500 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 18. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v § 14b odst. 1 písm. a), b), c). V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích.