9 C 112/2021 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 29. 4. 2021 domáhala rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo zaplatit jí částku v celkové výši 1.870 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 106 Kč z částky 1.870 Kč za dobu od 22. 8. 2020 do 29. 4. 2021. K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že uzavřela s žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] v písemné formě na předepsaném tiskopise pro pojištění odpovědnosti podnikatelských rizik, přičemž předmětem pojistné smlouvy bylo právě pojištění podnikatelských rizik, a to s účinností ode dne 18. 5. 2019. Žalovaný se pak na základě pojistné smlouvy zavázal hradit lhůtní (roční) pojistné ve výši 4.881 Kč. Pojistné bylo splatné vždy k datu 18. 5. příslušného kalendářního roku trvání pojistné smlouvy. Žalovaný neuhradil pojistné za období od 18. 5. 2020 do 18. 5. 2021 a pojistná smlouva tak z důvodu nezaplacení pojistného zanikla k datu 20. 8. 2020. Žalovaný byl na tuto skutečnost upozorněn, kdy zároveň byl vyzván k úhradě dlužného pojistného, avšak toto neuhradil ve stanovené lhůtě a došlo tedy k zániku pojistné smlouvy. Žalobkyni náležela částka ve výši 1.270 Kč odpovídající poměrné částce pojistného za dobu trvání pojistného vztahu respektive za dobu neuhrazení pojistného od 18. 5. 2020 do 20. 8. 2020. Dále žalobkyni náležela i částka za upomínání žalovaného ve výši 600 Kč za upomínání a ukončení smlouvy, která tedy byla k dluhu připočtena. Žalobkyně požadovala i úrok z prodlení, a to od data následujícího po zániku pojištění do data sepsání a podání žaloby tj. do 29. 4. 2021. Žalovaný pak dluh na pojistném neuhradil ani po doručení předžalobní upomínky ze dne 18. 12. 2020. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne 23. 7. 2021. 3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 25. 6. 2021 č.j. 9 C 112/2021-35 byl žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzván ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu byla doručena do vlastních rukou dne 23. 7. 2021 spolu s žalobou, přičemž žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas již předem. Soud tedy v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ dovodil, že účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. 4. Soud tak postupoval v souladu s § 115a OSŘ a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaný zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřil k podané žalobě, ani nijak nenamítal pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporoval veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně. 5. Na základě důkazů předložených žalobkyní a jejích tvrzení učinil soud ve věci skutková zjištění a učinil z nich závěr o skutkovém stavu věci, kdy měl jednoznačně za prokázané, že mezi účastníky byla dne 17. 5. 2019 sjednána pojistná smlouva vztahující se k pojištění odpovědnosti podnikatelského rizika ve vztahu k podnikání žalovaného s počátkem pojištění od 18. 5. 2019. Žalovaný se pak na základě pojistné smlouvy zavázal hradit lhůtní (roční) pojistné ve výši 4.881 Kč. Pojistné bylo splatné vždy k datu 18. 5. příslušného kalendářního roku trvání pojistné smlouvy. Žalovaný neuhradil pojistné za období od 18. 5. 2020 do 18. 5. 2021 a pojistná smlouva tak z důvodu nezaplacení pojistného zanikla k datu 20. 8. 2020. Žalovaný byl na tuto skutečnost upozorněn, kdy zároveň byl vyzván k úhradě dlužného pojistného, avšak toto neuhradil ve stanovené lhůtě a došlo tedy k zániku pojistné smlouvy. Žalobkyni náležela částka ve výši 1.270 Kč odpovídající poměrné částce pojistného za dobu trvání pojistného vztahu respektive za dobu neuhrazení pojistného od 18. 5. 2020 do 20. 8. 2020. Dále žalobkyni náležela i částka za upomínání žalovaného ve výši 600 Kč za upomínání a ukončení smlouvy, která tedy byla k dluhu připočtena. Žalobkyně požadovala i úrok z prodlení, a to od data následujícího po zániku pojištění do data sepsání a podání žaloby tj. do 29. 4. 2021. Žalovaný pak dluh na pojistném neuhradil ani po doručení předžalobní upomínky ze dne 18. 12. 2020. 6. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto: 7. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1. 1. 2014, (dále jen NOZ), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Z uvedeného ustanovení NOZ je pak zcela jednoznačné, že na projednávanou věc bylo třeba aplikovat již současnou úpravu pojistné smlouvy obsaženou v NOZ a jeho jednotlivých ustanovení s ohledem na uzavření této smlouvy dne 17. 5. 2019, kdy předchozí právní úprava ve vztahu k uzavřené pojistné smlouvě obsažená v zákoně č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (ZoPojSml), ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013, byla nahrazena právě NOZ. 8. Tak podle § 2758 odst. 1 NOZ se pojistitel pojistnou smlouvou zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 9. Ve smyslu odst. 2 téhož ustanovení pak platí, že není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. 10. Podle § [číslo] odst. 1 má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění, přičemž podle odst. 2 dále platí, že zanikne-li pojištění v důsledku pojistné události, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; v takovém případě náleží pojistiteli jednorázové pojištění celé. 11. Dále podle § 2804 NOZ upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 12. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že účastníci spolu ve smyslu ustanovení § 2758 a násl. NOZ uzavřeli dne 17. 5. 2019 pojistnou smlouvu s počátkem pojištění od 18. 5. 2019, na základě které se žalobkyně zavázala v případě vzniku pojistné události poskytnout žalovanému pojistné plnění ve sjednaném rozsahu a žalovaný se zavázal platit žalobkyni pojistné ve sjednané výši. Žalobkyni tak vznikl nárok na poměrnou část pojistného odpovídající délce trvání pojištění do doby zániku pojistné smlouvy tj. od 18. 5. 2020 do 20. 8. 2020, kdy došlo k zániku pojistné smlouvy z důvodu neuhrazení pojistného splatného k datu 18. 5. 2020 a stejně tak na úhradu poplatku za upomínání a ukončení pojistné smlouvy ve výši 2x 300 Kč. Protože žalovaný svou povinnost uhradit pojistné nesplnil, a to ani dodatečně, uplatnila žalobkyně tento svůj nárok u soudu, kdy dlužná částka odpovídala poměrné částce pojistného, které žalobkyni za dobu trvání pojistného vztahu náleželo a částce za upomínání tj. celkem 1.870 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dlužné částky roku 2019, soud posoudil nárok na příslušenství tj. zákonný úrok z prodlení rovněž podle NOZ, kdy podle § 513 NOZ platí, že příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Dále pak podle § 1970 NOZ platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud s ohledem k uvedeným skutečnostem, kdy měl za prokázané, že žalovaný dluh neuhradil, ačkoliv k tomu byl opakovaně vyzván žalobkyní, žalobě zcela vyhověl ve vztahu k žalované částce a rovněž k uplatněnému příslušenství. (výrok I.) 13. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ. Soud aplikoval při stanovení odměny § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014, a to s ohledem ke skutečnosti, že v případě žalobkyně došly naplnění právě podmínky zde uváděné, tedy jedná se o návrh podaný na ustáleném vzoru, uplatněný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení (viz níže). Plně úspěšné žalobkyni tak přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v zaplaceném soudním poplatku v částce 400 Kč a v nákladech právního zastoupení zahrnující odměnu advokáta za jeden úkon právní služby ve výši 200 Kč, když celkově byla sazba odměny přiznána za 3 úkony právní služby tj. 600 Kč (§ 14b odst. 1 písm. a) bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014), paušální n