9 C 113/2021-58 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 20. 4. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 3.598,46 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z jednotlivých dlužných částek z titulu dluhu z uzavřených smluv mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, společností T- [právnická osoba] (dále jen právní předchůdce žalobce), které se týkaly poskytování doplňkových služeb poskytovaných právním předchůdcem žalobce zákazníkům tj. i žalovanému. K odůvodnění žaloby zejména uvedl, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným zákaznickou smlouvu [číslo] k telefonním číslům [tel. číslo], [tel. číslo], [tel. číslo] a [tel. číslo] a v rámci této smlouvy pak i pojistnou smlouvu ke koncovému zařízení, přičemž žalovaný měl hradit sjednané a řádně účtované pojistné za pojištění koncových zařízení, avšak řádně neuhradil pojistné za dobu od 20. 5. 2018 do 19. 6. 2018 a dlužil na pojistném 95,23 Kč. Dále mu byly účtovány tzv. doplňkové služby za zprostředkovaný prodej, z nějž se žalovaný rovněž zavázal řádně hradit účtované částky, splátky podle ceníku právního předchůdce žalobce, avšak ani tyto částky vyúčtované daňovým dokladem [číslo] neuhradil a dlužil za tyto služby částku 676 Kč. Za stejné poskytované služby pak právnímu předchůdci žalobce žalovaný dlužil i částku ve výši 1.147,23 Kč vyúčtovanou daňovým dokladem ze dne 20. 4. 2018 [číslo] která byla splatná k datu 4. 5. 2018. Na základě stejné účastnické smlouvy pak i k účastnickému číslu [tel. číslo] bylo žalovanému právním předchůdcem žalobce vystaveno vyúčtování za poskytování doplňkových služeb [číslo] za období od 20. 2. 2018 do 19. 3. 2018 ze dne 20. 3. 2018 na částku 1.680 Kč splatnou do 3. 4. 2018, kterou však žalovaný rovněž neuhradil. Součástí uzavřené smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky a Ceník služeb. Pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobce na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 s účinností k datu 3. 7. 2020. Žalovaný dlužné částky neuhradil ani po opakovaném upomínání. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne 22. 7. 2021. 3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 25. 6. 2021 č.j. 9 C 113/2021-54 byli žalobce a žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzváni ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu byla doručena do vlastních rukou dne 22. 7. 2021 spolu s žalobou, přičemž žalobce se k tomuto také nevyjádřil. 4. Soud pak v souladu s § 115a OSŘ ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobce, když žalovaný zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřil k podané žalobě, ani nijak nenamítal pravost důkazů předložených žalobcem a stejně tak neodporoval veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobce. 5. Na základě předložených důkazů a tvrzení ze strany žalobce učinil soud ve věci následující skutková zjištění a závěr o skutkovém stavu, kdy bylo jednoznačně z předložených důkazů zjištěno, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným zákaznickou smlouvu [číslo] k telefonním číslům [tel. číslo], [tel. číslo], [tel. číslo], [tel. číslo] a [tel. číslo] a v rámci této smlouvy pak i pojistnou smlouvu ke koncovému zařízení, přičemž žalovaný měl hradit sjednané a řádně účtované pojistné za pojištění koncových zařízení, avšak řádně neuhradil pojistné za dobu od 20. 5. 2018 do 19. 6. 2018 a dlužil na pojistném 95,23 Kč. Dále mu byly účtovány tzv. doplňkové služby za zprostředkovaný prodej, z nějž se žalovaný rovněž zavázal řádně hradit účtované částky, splátky podle ceníku právního předchůdce žalobce, avšak ani tyto částky vyúčtované daňovým dokladem [číslo] neuhradil a dlužil za tyto služby částku 676 Kč. Za stejné poskytované služby pak právnímu předchůdci žalobce žalovaný dlužil i částku ve výši 1.147,23 Kč vyúčtovanou daňovým dokladem ze dne 20. 4. 2018 [číslo] která byla splatná k datu 4. 5. 2018. Na základě stejné účastnické smlouvy pak i k účastnickému číslu [tel. číslo] bylo žalovanému právním předchůdcem žalobce vystaveno vyúčtování za poskytování doplňkových služeb [číslo] za období od 20. 2. 2018 do 19. 3. 2018 ze dne 20. 3. 2018 na částku 1.680 Kč splatnou do 3. 4. 2018, kterou však žalovaný rovněž neuhradil. Součástí uzavřené smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky a Ceník služeb. Pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobce na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 s účinností k datu 3. 7. 2020. Žalovaný dlužné částky neuhradil ani po opakovaném upomínání. 6. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto: 7. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1. 1. 2014, (dále jen NOZ), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Z uvedeného ustanovení NOZ je pak zcela jednoznačné, že na projednávanou věc bylo třeba aplikovat současnou právní úpravu ve vztahu k uzavřeným smlouvám mezi právním předchůdcem a žalovaným. 8. Soud dále projednávanou věc posoudil podle zákona [číslo] sb., o platebním styku, v platném a účinném znění, stejně tak podle příslušných ustanovení zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, v platném a účinném znění, (dále jen ZoEK), kdy podle § 63 ZoEK a podle příslušných ustanovení NOZ, kdy byla mezi účastníky uzavřena předmětná spotřebitelská smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací, přičemž žalovaný využíval poskytované služby i ve vztahu ke třetím osobám tj. audiotextové služby a byl povinen hradit konkrétní vyúčtované služby a i sjednanou částku pojistného, avšak své povinnosti žalovaný neplnil a dlužil žalobci celkem částku ve výši 3.598,46 Kč, když byla tato částka tvořena dlužnými částkami za platby SMS, poskytované služby třetích osob a dluh na pojistném. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu, avšak ničeho neuhradil a neučinil tak, ani po doručení předžalobní upomínky, přičemž se dostal i do prodlení s úhradou dlužných částek s ohledem na jejich splatnost. Soud posoudil uplatněný nárok žalobce na příslušenství tj. zákonný úrok z prodlení podle § 513 NOZ platí, že příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Dále pak podle § 1970 NOZ platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud s ohledem k uvedeným skutečnostem, kdy měl za prokázané, že žalovaný dluh neuhradil, ačkoliv k tomu byl opakovaně vyzván žalobcem, žalobě zcela vyhověl ve vztahu k žalované částce a rovněž k uplatněnému příslušenství. Pokud šlo o otázku přechodu práva na žalobce z jeho právního předchůdce, pak došlo k platnému uzavření Smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. NOZ (výrok I.) 9. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ. Soud aplikoval při stanovení odměny § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014, a to s ohledem ke skutečnosti, že v případě žalobkyně došly naplnění právě podmínky zde uváděné, tedy jedná se o návrh podaný na ustáleném vzoru, uplatněný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení (viz níže). Plně úspěšnému žalobci tak přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v zaplaceném soudním poplatku v částce 400 Kč a v nákladech právního zastoupení zahrnující odměnu advokáta za jeden úkon právní služby ve výši 300 Kč, když celkově byla sazba odměny přiznána za 3 úkony právní služby tj. 600 Kč (§ 14b odst. 1 písm. a) bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014), paušální náhradu hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč, tj. 300 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a), d), a § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014) a DPH ve výši 21 % tj. 189 Kč Celkem tedy náhrada nákladů řízení činila částku ve výši 1.489 Kč Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první před středníkem OSŘ, místo plnění podle § 149 odst. 1 OSŘ (výrok II.)