9 C 115/2021 — Okresní soud v Uherském Hradišti

Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 6. 5. 2021 domáhala rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo zaplatit jí částku ve výši 2.247 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2.247 Kč od 12. 11. 2020 do zaplacení. K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že dne 24. 7. 2020 uzavřela s žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] Auto GO [číslo], jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem motorového vozidla tovární značky CITROËN XANTIA, [registrační značka], [příjmení] kód [anonymizováno] tzv. povinné ručení s počátkem pojištění od 24. 7. 2020. Mezi účastníky bylo sjednáno, že žalovaný bude hradit lhůtní roční pojistné ve výši 6.312 Kč, když první pojistné bylo splatné k datu 24. 7. 2020 a následně bylo splatné dle předpisů pojistného ve výši 6.312 Kč vždy k datu 24. 7. příslušného kalendářního roku trvání pojistné smlouvy. Žalovaný neuhradil pojistné splatné již k datu 24. 7. 2020 za pojistné období od 24. 7. 2020 do 24. 7. 2021, ač byl upozorněn na splátku pojistného a byl žalobkyní vyzván dopisem ze dne 25. 8. 2020 k úhradě pojistného a dále byl vyzván k úhradě pojistného s upozorněním, že pokud nedojde k úhradě dlužného pojistného, zanikne pojistný vztah, dopisem ze dne 22. 9. 2020. Žalovaný pojistné neuhradil a k datu 11. 11. 2020 tak došlo z důvodu nehrazení pojistného k ukončení pojistné smlouvy. Žalobkyně doručila žalovanému oznámení o zániku pojistné smlouvy ze dne 23. 11. 2020 a zároveň jej vyzvala k úhradě dlužného pojistného. Žalovaný však tuto částku neuhradil, a to ani po doručování předžalobní upomínky ze dne 12. 3. 2021. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne 26. 7. 2021. Usnesením zdejšího soudu ze dne 7. 7. 2021 č.j. 9 C 115/2021-27 byl žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzván ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu byla doručena do vlastních rukou dne 26. 7. 2021 spolu s žalobou. Žalobkyně vyjádřila svůj souhlas s takovým postupem v podání ze dne 20. 7. 2021. Soud tak postupoval v souladu s § 115a OSŘ a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaný zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřil k podané žalobě, ani nijak nenamítal pravost důkazů předložených žalobkyní, a stejně tak neodporoval veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně. V případě jednotlivých důkazů se pak jednalo o pojistnou smlouvu, Pojistné podmínky pro pojištění vozidel, potvrzení o uzavření pojistné smlouvy, oznámení o dlužném pojistném, upomínky k zaplacení dlužného pojistného s doručenkami, předpisy pojistného – informaci o výši pojistného na další pojistné období, oznámení o zániku pojistné smlouvy ze dne 23. 11. 2020, předžalobní upomínku ze dne 12. 3. 2021 spolu s poštovním podacím archem. Na základě provedeného dokazování a tvrzení žalobkyně učinil soud ve věci skutková zjištění a učinil z nich závěr o skutkovém stavu věci, kdy měl jednoznačně za prokázané, že mezi účastníky byla dne 24. 7. 2020 uzavřela s žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] Auto GO [číslo], jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem motorového vozidla tovární značky CITROËN XANTIA, [registrační značka], [příjmení] kód VF7X1LFYF72272657 tzv. povinné ručení s počátkem pojištění od 24. 7. 2020. Mezi účastníky bylo sjednáno, že žalovaný bude hradit lhůtní roční pojistné ve výši 6.312 Kč, když první pojistné bylo splatné k datu 24. 7. 2020 a následně bylo splatné dle předpisů pojistného ve výši 6.312 Kč vždy k datu 24. 7. příslušného kalendářního roku trvání pojistné smlouvy. Žalovaný neuhradil pojistné splatné již k datu 24. 7. 2020 za pojistné období od 24. 7. 2020 do 24. 7. 2021, ač byl upozorněn na splátku pojistného a byl žalobkyní vyzván dopisem ze dne 25. 8. 2020 k úhradě pojistného a dále byl vyzván k úhradě pojistného s upozorněním, že pokud nedojde k úhradě dlužného pojistného, zanikne pojistný vztah, dopisem ze dne 22. 9. 2020. Žalovaný pojistné neuhradil a k datu 11. 11. 2020 tak došlo z důvodu nehrazení pojistného k ukončení pojistné smlouvy. Žalobkyně doručila žalovanému oznámení o zániku pojistné smlouvy ze dne 23. 11. 2020 a zároveň jej vyzvala k úhradě dlužného pojistného. Žalovaný však tuto částku neuhradil, a to ani po doručování předžalobní upomínky ze dne 12. 3. 2021. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto: Podle § 1 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (OdpŠkV), ve znění účinném ke dni uzavření pojistné smlouvy, nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanský zákoníkem, kterým byl v době sjednání pojištění, uzavření pojistné smlouvy již tedy zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1. 1. 2014, (dále jen NOZ). Tak podle § 2758 odst. 1 NOZ platí, že pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle odst. 2 pak není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. Dále podle § 2782 odst. 1 NOZ má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění, přičemž podle odst. 2 pak platí, že zanikne-li pojištění v důsledku pojistné události, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; v takovém případě náleží pojistiteli jednorázové pojištění celé. Ve smyslu § 2803 odst. 1 NOZ pojištění zaniká uplynutím pojistné doby. Dále podle odst. 2 téhož ustanovení NOZ pak platí, že bylo-li pojištění ujednáno na dobu určitou, lze ujednat, že uplynutím této doby pojištění nezanikne, pokud pojistitel nebo pojistník nejméně šest týdnů před uplynutím pojistné doby druhé straně nesdělí, že nemá zájem na dalším trvání pojištění. Nezanikne-li pojištění a nejsou-li ujednány podmínky a doba prodloužení, prodlužuje se pojištění za týchž podmínek o tutéž dobu, na kterou bylo ujednáno. V intencích § 2804 NOZ dále platí, že upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že účastníci spolu ve smyslu ustanovení § 2758 odst. 1 NOZ uzavřeli dne 24. 7. 2020 pojistnou smlouvu s počátkem pojištění od 24. 7. 2020, na základě které se žalobkyně zavázala v případě vzniku pojistné události poskytnout žalovanému pojistné plnění ve sjednaném rozsahu a žalovaný se zavázal platit žalobkyni pojistné ve sjednané výši. Žalovaný tak byl v období od 24. 7. 2020 pokud šlo o první splátku pojistného, do zániku pojistné smlouvy ke dni 11. 11. 2020 povinen hradit sjednané pojištění tj. roční pojistné ve výši 6.312 Kč splatné dle předpisů pojistného vždy k datu 24. 7. příslušného kalendářního roku trvání pojistné smlouvy. Žalovaný neuhradil pojistné splatné již k datu 24. 7. 2020 za pojistné období od 24. 7. 2020 do 24. 7. 2021, ač byl upozorněn na splátku pojistného a byl žalobkyní vyzván dopisem ze dne 25. 8. 2020 k úhradě pojistného a dále byl vyzván k úhradě pojistného s upozorněním, že pokud nedojde k úhradě dlužného pojistného, zanikne pojistný vztah, dopisem ze dne 22. 9. 2020. Žalovaný pojistné neuhradil a k datu 11. 11. 2020 tak došlo z důvodu nehrazení pojistného k ukončení pojistné smlouvy. K datu zániku pojistného vztahu tak žalobkyni vzniklo právo na úhradu částky odpovídající poměrné částce ročního pojistného ve výši 2.247 Kč, přičemž žalovaný tuto částku neuhradil ani po opakovaných výzvách a dostal se i do prodlení s úhradou dluhu a žalobkyně měla právo na přiznání požadovaného zákonného úroku z prodlení. Podle § 513 NOZ příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Dále podle § 1970 NOZ platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud s ohledem k uvedeným skutečnostem, kdy měl za prokázané, že žalovaný dluh na pojistném ve výši 2.247 Kč neuhradil, ačkoliv k tomu byl opakovaně vyzván žalobkyní, žalobě zcela vyhověl ve vztahu k žalované částce a rovněž k uplatněnému příslušenství. (