9 C 128/2021 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 2. 6. 2021 domáhala rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo zaplatit jí částku ve výši 1.492 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 142 Kč z částky 1.492 Kč za dobu od 20. 6. 2020 do 2. 6. 2021. K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že s žalovaným uzavřela dne 10. 3. 2014 pojistnou smlouvu [číslo] o komplexním pojištění vozidla - NAMÍRU, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla tzv. povinné ručení ve vztahu k motorovému vozidlu OPEL Vectra, [registrační značka], [příjmení] kód [anonymizováno]. Mezi účastníky bylo sjednáno, že žalovaný bude hradit lhůtní pololetní pojistné ve výši 1.917 Kč Počátek pojištění byl stanoven na den 10. 3. 2014 a bylo sjednáno na dobu neurčitou. Žalovaný se zavázal hradit řádně lhůtní pololetní pojistné vždy k datu 10. 3. a 10. 9. příslušného kalendářního roku trvání smlouvy, avšak tuto svou povinnost neplnil a z tohoto důvodu došlo k zániku pojistné smlouvy. Žalobkyni pak vznikl nárok na úhradu poměrné částky pojistného právě za období trvání pojistného vztahu, kdy žalovaný dlužil na pojistném částku ve výši 1.192 Kč. Dále žalobkyni náležela i částka 300 Kč za vymáhání dlužné částky pojistného podle platného Sazebníku poplatků. Žalovaný byl ještě předtím žalobkyní upozorněn na povinnost uhradit dlužné pojistné a hradit řádně měsíční pojistné a zároveň vyrozuměn o možnosti zániku pojistného vztahu. Ač byl takto upozorněn na možnost zániku pojistného vztahu, dlužné pojistné žalovaný neuhradil a následně tedy k datu 19. 6. 2020 došlo k zániku pojistné smlouvy, o čemž byl žalovaný informován a byl vyzván k úhradě dlužného pojistného. Žalobkyně pak žalovaného vyzvala k úhradě dluhu i předžalobní upomínkou ze dne 22. 10. 2020, avšak ani tak žalovaný ničeho neuhradil. Žalobkyně požadovala tedy úhradu dlužného pojistného, částky za vymáhání dluhu a zároveň i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za dobu ode dne následujícího po zániku pojištění do podání žaloby tj. do 2. 6. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne 25. 8. 2021. 3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 27. 7. 2021 č.j. 9 C 128/2021-26 byl žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzván ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu byla doručena do vlastních rukou dne 25. 8. 2021 spolu s žalobou, přičemž žalobkyně s takovým postupem soudu již předem vyslovila souhlas. Soud tedy v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ dovodil, že i žalovaný souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. 4. Soud tak postupoval v souladu s § 115a OSŘ a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaný zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřil k podané žalobě, ani nijak nenamítal pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporoval veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně. V případě jednotlivých důkazů se pak jednalo o pojistnou smlouvu [číslo] o komplexním pojištění vozidla – NAMÍRU ze dne 10. 3. 2014, jednotlivé dodejky k upomínkám dlužného pojistného, sazebník žalobkyně ohledně nákladů spojených s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného účinný od 1. 1. 2014 a všeobecné pojistné podmínky - dokumenty k pojištění, upomínku dlužného pojistného ze dne 27. 4. 2020, oznámení o zániku pojištění ze dne 2. 7. 2020, bilanci pojistné smlouvy k datu 22. 2. 2021, předžalobní výzvu ze dne 22. 10. 2020 spolu s podacím archem. 5. Na základě důkazů a tvrzení žalobkyně učinil soud ve věci skutková zjištění a učinil z nich závěr o skutkovém stavu věci, kdy měl jednoznačně za prokázané, že mezi účastníky byla dne 10. 3. 2014 uzavřena pojistná smlouva [číslo] o komplexním pojištění vozidla - NAMÍRU, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla tzv. povinné ručení ve vztahu k motorovému vozidlu OPEL Vectra, [registrační značka], [příjmení] kód W0L0JBF3511117251. Mezi účastníky bylo sjednáno, že žalovaný bude hradit lhůtní pololetní pojistné ve výši 1.917 Kč Počátek pojištění byl stanoven na den 10. 3. 2014 a bylo sjednáno na dobu neurčitou. Žalovaný se zavázal hradit řádně lhůtní pololetní pojistné vždy k datu 10. 3. a 10. 9. příslušného kalendářního roku trvání smlouvy, avšak tuto svou povinnost neplnil a z tohoto důvodu došlo k zániku pojistné smlouvy. Žalobkyni pak vznikl nárok na úhradu poměrné částky pojistného právě za období trvání pojistného vztahu od 10. 3. 2020 do 19. 6. 2020, kdy žalovaný dlužil na pojistném částku ve výši 1.192 Kč. Dále žalobkyni náležela i částka 300 Kč za vymáhání dlužné částky pojistného podle platného Sazebníku poplatků. Žalovaný byl ještě předtím žalobkyní upozorněn na povinnost uhradit dlužné pojistné a hradit řádně měsíční pojistné a zároveň vyrozuměn o možnosti zániku pojistného vztahu. Ač byl takto upozorněn na možnost zániku pojistného vztahu, dlužné pojistné žalovaný neuhradil a následně tedy k datu 19. 6. 2020 došlo k zániku pojistné smlouvy, o čemž byl žalovaný informován a byl vyzván k úhradě dlužného pojistného. Žalobkyně pak žalovaného vyzvala k úhradě dluhu i předžalobní upomínkou ze dne 22. 10. 2020, avšak ani tak žalovaný ničeho neuhradil. Žalobkyně požadovala tedy úhradu dlužného pojistného, částky za vymáhání dluhu a zároveň i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za dobu ode dne následujícího po zániku pojištění do podání žaloby tj. do 2. 6. 2021. 6. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto: 7. Podle § 1 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (OdpŠkV), ve znění účinném ke dni uzavření pojistné smlouvy, nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí zvláštním právním předpisem, přičemž ve vztahu k uzavřené pojistné smlouvě byl platným a účinným zvláštním předpisem zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1. 1. 2014, (dále jen NOZ). 8. Dále podle § 2758 odst. 1 NOZ se pojistitel pojistnou smlouvou zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 9. Ve smyslu odst. 2 téhož ustanovení pak platí, že není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. 10. Podle § [číslo] odst. 1 má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění, přičemž podle odst. 2 dále platí, že zanikne-li pojištění v důsledku pojistné události, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; v takovém případě náleží pojistiteli jednorázové pojištění celé. 11. Konečně podle § 2804 NOZ upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 12. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že účastníci spolu ve smyslu ustanovení § 2758 odst. 1 NOZ, uzavřeli dne 3. 6. 2019 pojistnou smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala v případě vzniku pojistné události poskytnout žalovanému pojistné plnění ve sjednaném rozsahu a žalovaný se zavázal platit žalobkyni pojistné ve sjednané výši. Žalovaný tak byl povinen hradit lhůtní pojistné v nich stanovené, což však nesplnil a neuhradil pojistné za dobu trvání jednotlivých pojistných smluv. Žalobkyni pak vznikl nárok na poměrnou část pojistného odpovídající délce trvání pojištění do doby zániku pojistné smlouvy. Protože žalovaný svou povinnost uhradit pojistné nesplnil, uplatnila žalobkyně tento svůj nárok u soudu, kdy dlužná částka odpovídala poměrné částce pojistného, které žalobkyni za dobu trvání pojistného vztahu náleželo spolu s poplatkem za upomínání dlužného pojistného. K datu zániku pojistného vztahu tak žalobkyni vzniklo právo na úhradu částky v celkové výši [číslo] K. Žalobkyně měla i právo na příslušenství představované zákonným úrokem z prodlení. Podle § 513 NOZ dále platí, že příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Dále pak podle § 1970 NOZ platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud s ohledem k uvedeným skutečnostem, kdy měl za