9 C 148/2021 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 28. 6. 2021 domáhala rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo zaplatit jí částku ve výši 1.585 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1.585 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení. K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že s žalovanou uzavřela dne 14. 3. 2018 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem motorového vozidla tzv. povinné ručení u motorového vozidla PEUGEOT 206, [registrační značka]. Pojistná smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, přičemž bylo mezi účastníky sjednáno, že žalovaný bude hradit lhůtní čtvrtletní pojistné ve výši 997 Kč, roční pojistné ve výši 3.988 Kč. Pojistné bylo splatné vždy k 14. dni 3., 6., 9. a 12. měsíce příslušného kalendářního roku trvání pojistné smlouvy v rámci pojistného období. Počátek pojištění byl stanoven od 14. 3. 2018. Zároveň bylo mezi účastníky dojednáno, že bude možné měnit výši pojistného, když od 14. 3. 2020 k datu výročí uzavření smlouvy bylo stanoveno nově lhůtní čtvrtletní pojistné ve výši 1.179 Kč, roční pojistné ve výši 4.716 Kč. Žalovaná neuhradila pojistné splatné dne 14. 9. 2020, přičemž žalobkyně ji vyzvala k úhradě dlužného pojistného výzvou ze dne 26. 11. 2020 a zároveň ji upozornila na možnost zániku pojistné smlouvy z důvodu neplacení pojistného k datu 15. 1. 2021, pakliže by dlužné pojistné nebylo uhrazeno nejpozději k datu 14. 1. 2021. Žalovaná dlužné pojistné neuhradila do stanoveného data a k ukončení pojistného vztahu pak došlo právě z důvodu neplacení pojistného ze strany žalované, a to k datu 15. 1. 2021. Žalované bylo sděleno, že došlo k ukončení pojistné smlouvy, přičemž byla zároveň informována, že dluží na pojistném za pojistné období od 14. 9. 2020 do 15. 1. 2021 částku ve výši 1.585 Kč. Žalovaná dlužné pojistné neuhradila ani po doručení předžalobní výzvy ze dne 9. 6. 2021 a dostala se i do prodlení s úhradou dlužné částky pojistného. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne 4. 10. 2021. 3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 9. 9. 2021 č.j. 9 C 148/2021-23 byla žalovaná v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzvána ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila, ač jí byla doručena do vlastních rukou dne 4. 10. 2021 spolu s žalobou, přičemž žalobkyně s takovým postupem soudu již předem vyslovila souhlas. Soud tedy v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ dovodil, že i žalovaná souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. 4. Soud tak postupoval v souladu s § 115a OSŘ a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaná zůstala po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřila k podané žalobě, ani nijak nenamítala pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporovala veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně. Ve vztahu k jednotlivým důkazům, z nichž soud vyšel při zjišťování skutkového stavu, se pak jednalo o pojistnou smlouvu [číslo] pojistku k pojistné smlouvě, kopii tzv. zelené karty, všeobecné pojistné podmínky, upozornění na neuhrazené pojistné ze dne 26. 11. 2020, přehled předpisů a plateb pojistné smlouvy, oznámení o ukončení pojištění ze dne 20. 1. 2021, předžalobní upomínku ze dne 9. 6. 2021 a poštovní podací arch. 5. Na základě důkazů a tvrzení žalobkyně učinil soud ve věci skutková zjištění a učinil z nich závěr o skutkovém stavu věci, kdy měl jednoznačně za prokázané, že mezi účastníky byla dne 14. 3. 2018 sjednána pojistná smlouva [číslo] vztahující se k pojištění odpovědnosti za újmu (škodu) způsobenou provozem motorového vozidla PEUGEOT 206, [registrační značka]. Pojistná smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, přičemž bylo mezi účastníky sjednáno, že žalovaný bude hradit lhůtní čtvrtletní pojistné ve výši 997 Kč, roční pojistné ve výši 3.988 Kč. Pojistné bylo splatné vždy k 14. dni 3., 6., 9. a 12. měsíce příslušného kalendářního roku trvání pojistné smlouvy v rámci pojistného období. Počátek pojištění byl stanoven od 14. 3. 2018. Zároveň bylo mezi účastníky dojednáno, že bude možné měnit výši pojistného, když od 14. 3. 2020 k datu výročí uzavření smlouvy bylo stanoveno nově lhůtní čtvrtletní pojistné ve výši 1.179 Kč, roční pojistné ve výši 4.716 Kč. Žalovaná neuhradila pojistné splatné dne 14. 9. 2020, přičemž žalobkyně ji vyzvala k úhradě dlužného pojistného výzvou ze dne 26. 11. 2020 a zároveň ji upozornila na možnost zániku pojistné smlouvy z důvodu neplacení pojistného k datu 15. 1. 2021, pakliže by dlužné pojistné nebylo uhrazeno nejpozději k datu 14. 1. 2021. Žalovaná dlužné pojistné neuhradila do stanoveného data a k ukončení pojistného vztahu pak došlo právě z důvodu neplacení pojistného ze strany žalované, a to k datu 15. 1. 2021. Žalované bylo sděleno, že došlo k ukončení pojistné smlouvy, přičemž byla zároveň informována, že dluží na pojistném částku ve výši 1.585 Kč. Žalovaná dlužné pojistné neuhradila ani po doručení předžalobní výzvy ze dne 9. 6. 2021 a dostala se i do prodlení s úhradou dlužné částky pojistného. 6. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto: 7. Podle § 1 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (OdpŠkV), ve znění účinném ke dni uzavření pojistné smlouvy, nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanský zákoníkem, kterým byl v době sjednání pojištění, uzavření pojistné smlouvy již tedy zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1. 1. 2014, (dále jen NOZ). 8. Tak podle § 2758 odst. 1 NOZ platí, že pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle odst. 2 pak není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. 9. Dále podle § 2782 odst. 1 NOZ má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění, přičemž podle odst. 2 pak platí, že zanikne-li pojištění v důsledku pojistné události, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; v takovém případě náleží pojistiteli jednorázové pojištění celé. 10. Ve smyslu § 2803 odst. 1 NOZ pojištění zaniká uplynutím pojistné doby. Dále podle odst. 2 téhož ustanovení NOZ pak platí, že bylo-li pojištění ujednáno na dobu určitou, lze ujednat, že uplynutím této doby pojištění nezanikne, pokud pojistitel nebo pojistník nejméně šest týdnů před uplynutím pojistné doby druhé straně nesdělí, že nemá zájem na dalším trvání pojištění. Nezanikne-li pojištění a nejsou-li ujednány podmínky a doba prodloužení, prodlužuje se pojištění za týchž podmínek o tutéž dobu, na kterou bylo ujednáno. 11. V intencích § 2804 NOZ dále platí, že upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 12. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že účastníci spolu ve smyslu ustanovení § 2758 odst. 1 NOZ uzavřeli dne 14. 3. 2018 pojistnou smlouvu s počátkem pojištění od 14. 3. 2018, na základě které se žalobkyně zavázala v případě vzniku pojistné události poskytnout žalované pojistné plnění ve sjednaném rozsahu a žalovaná se zavázala platit žalobkyni pojistné ve sjednané výši. Žalovaná tak byla v období od 14. 3. 2018 do zániku pojistné smlouvy ke dni 15. 1. 2021 povinna hradit stanovené pojištění. Žalovaná neuhradila pojistné splatné dne 14. 9. 2020, které neuhradila ani ve stanovené době do 14. 1. 2021 a k datu 15. 1. 2021 došlo k zániku pojistné smlouvy. Žalované bylo sděleno, že došlo k ukončení pojistné smlouvy, přičemž byla zároveň informována, že dluží na pojistném částku ve výši 1.585 Kč. Žalovaná tuto částku neuhradila ani po opakovaných výzvách a dostala se i do prodlení s úhradou dluhu a žalobkyně měla pak i právo na přiznání požadovaného zákonného úroku z prodlení. Podle § 513 NOZ příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Dále podle § 1970 NOZ platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud s ohledem k uvedeným skutečnostem, kdy mě