9 C 158/2021 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 21. 7. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 4.000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4.000 Kč od 8. 4. 2021 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za dobu od 21. 9. 2020 do 7. 4. 2021 ve výši 178,11 Kč, s kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši 1.070 Kč za dobu od 21. 9. 2020 do 7. 4. 2021 a dále částku ve výši 617 Kč odpovídající nákladům na vymáhání pohledávky a částku ve výši 568 Kč jako smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky jistiny ve výši 4.000 Kč za dobu od 21. 9. 2021 do 10. 2. 2021. K odůvodnění žaloby zejména uvedl, že dne 21. 8. 2020 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], Smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému bezhotovostním převodem na účet finanční prostředky ve výši 4.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce poskytnutou jistinu spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4.920 Kč s příslušenstvím s tím, že tato částka měla být uhrazena nejpozději do 20. 9. 2020 Smlouva mezi účastníky byla uzavřena prostředky elektronické komunikace na dálku na základě registrace žalovaného na webovém portálu právního předchůdce žalobce [webová adresa], přičemž žalovaný právnímu předchůdci žalobce poskytl i osobní údaje k ověření vlastní totožnosti a údaje k posouzení jeho úvěruschopnosti, jakož i číslo účtu k poskytnutí úvěru. Pro případ prodlení s vrácením úvěru pak byla mezi účastníky sjednána i smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, která byla vypočtena v souladu s § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném a účinném znění, (dále jen ZSÚ), když žalobce požadoval částku ve výši 568 Kč jako smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky jistiny ve výši 4.000 Kč za dobu od 21. 9. 2021 do 10. 2. 2021. Žalovaný ničeho neuhradil ani po doručení oznámení o postoupení pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021, ani po doručení předžalobní upomínky ze dne 1. 11. 2020 či ze dne 4. 5. 2021. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ač mu tato byla doručena do vlastních rukou dne 11. 10. 2021 ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ). 3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 15. 9. 2021 č.j. 9 C 158/2021-36 byl žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzván ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu byla doručena do vlastních rukou dne 11. 10. 2021 spolu s žalobou. Žalobce s tímto postupem vyjádřil souhlas již předem v podané žalobě. Soud s ohledem na pasivitu žalované v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ dovodil, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. 4. Soud tak postupoval v souladu s § 115a OSŘ a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobce, když žalovaný zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřil k podané žalobě, ani nijak nenamítal pravost důkazů předložených žalobcem a stejně tak neodporoval veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobce. 5. Na základě důkazů a tvrzení žalobce učinil soud ve věci následující skutková zjištění a závěr o skutkovém stavu, kdy bylo bezpečně z předložených listinných důkazů ze strany žalobce zjištěno, že dne 21. 8. 2020 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], Smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému bezhotovostním převodem na účet finanční prostředky ve výši 4.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce poskytnutou jistinu spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4.920 Kč s příslušenstvím s tím, že tato částka měla být uhrazena nejpozději do 20. 9. 2020 Smlouva mezi účastníky byla uzavřena prostředky elektronické komunikace na dálku na základě registrace žalovaného na webovém portálu právního předchůdce žalobce [webová adresa], přičemž žalovaný právnímu předchůdci žalobce poskytl i osobní údaje k ověření vlastní totožnosti a údaje k posouzení jeho úvěruschopnosti, jakož i číslo účtu k poskytnutí úvěru. Pro případ prodlení s vrácením úvěru pak byla mezi účastníky sjednána i smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, která byla vypočtena v souladu s § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném a účinném znění, (dále jen ZSÚ), když žalobce požadoval částku 568 Kč jako smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky jistiny ve výši 4.000 Kč za dobu od 21. 9. 2021 do 10. 2. 2021. Žalovaný ničeho neuhradil ani po doručení oznámení o postoupení pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021, ani po doručení předžalobní upomínky ze dne 1. 11. 2020 či ze dne 4. 5. 2021. 6. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto: 7. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1. 1. 2014, (dále jen NOZ), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Z uvedeného ustanovení NOZ je pak zcela jednoznačné, že na projednávanou věc bylo třeba aplikovat již právní úpravu obsaženou v NOZ ve vztahu k uzavřené smlouvě o úvěru, která byla uzavřena distančním způsobem. Zároveň soud musel v tomto případě také mít na zřeteli to, že se jednalo bez jakýchkoliv pochybností o spotřebitelský úvěr, přičemž tedy na tuto Smlouvu bylo třeba případně aplikovat vedle příslušných ustanovení NOZ i úpravu spotřebitelského úvěru obsaženou v ZSÚ, kdy na straně jedné vystupuje žalobkyně coby nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru a na straně druhé žalovaný v postavení spotřebitele. 8. Úprava provedená ZSÚ sleduje - stejně jako veškeré jiné právní předpisy zabývající se ochranou spotřebitele - primárně ochranu spotřebitele jako slabší smluvní strany před obratností obchodníků. Vychází se z toho, že spotřebitel z důvodu své nezkušenosti či neznalosti není schopen konkurovat v obratnosti vyškoleným a zkušeným profesionálům znalým technik moderního obchodu. Zdůrazňována tak je především otázka informovanosti spotřebitele. Zakázány jsou pak nekalé obchodní praktiky jako klamání spotřebitele apod. V oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů je pak zdůrazněna povinnost poskytovatele posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele, a to na základě informací, umožňujících učinit si o této okolnosti spolehlivý úsudek. 9. Podle přesvědčení soudu pak právní předchůdce žalobce splnil nejen svou informační povinnost vůči žalovanému, ale stejně tak řádně zjišťoval úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný byl právním předchůdcem žalobce řádně, bez jakýchkoliv pochybností, informován o podmínkách poskytnutého úvěru, byl informován o tom, za jakých podmínek mu bude úvěr ve výši 4.000 Kč poskytnut. V této souvislosti pak soud sice musí mít na paměti slabší postavení spotřebitele, leč nelze ani odhlédnout od § 4 odst. 1 NOZ, podle něhož se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Stejně tak měl soud na paměti i § 6 a § 7 NOZ, kdy opět bylo možné předpokládat a právní předchůdce žalobce mohl spravedlivě očekávat, že informace a zjištění od žalovaného se zakládají na pravdě, že žalovaný uvedl veškeré informace pravdivě a nezkresleně. Stejně tak mohl spravedlivě očekávat, že částka úvěru, který byl žalovanému poskytnut, mu bude na základě dodržení sjednaných smluvních podmínek dohodnutým způsobem spolu s příslušenstvím vrácen. 10. S ohledem na výše uvedené pak měl soud za to, že nebylo možno na uzavřenou Smlouvu pohlížet jako na (absolutně) neplatné právní jednání ve smyslu § 588 NOZ. 11. Ve smyslu § 562 NOZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Tak i v tomto případě nemohlo být pochyb o tom, že žalobce s žalovanou řádně uzavřel smlouvu o úvěru a dostatečným způsobem žalované v postavení spotřebitele poskytl potřebné informace a zároveň bylo dostatečně zabezpečeno i určení jednající osoby, kdy k tomuto účelu žalovaná poskytla žalobci i konkrétní osobní identifikační údaje. 12. Tak podle § 2395 NOZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle § 2396 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 14. Dále ve smyslu § 2397 NOZ úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. 15. Podle § 2398 odst. 1 NOZ úvěrující poskytne úvěrovanému peněžn