9 C 168/2021 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 22. 6. 2021 domáhala rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo zaplatit jí částku ve výši 1.089 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1.089 Kč od 23. 8. 2020 do zaplacení. K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že s žalovaným uzavřela dne 30. 7. 2019 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem motorového vozidla tzv. povinné ručení u motorového vozidla CITROËN BERLINGO, RZ 2 AJ [číslo]. Pojistná smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, přičemž bylo mezi účastníky sjednáno, že žalovaný bude hradit lhůtní čtvrtletní pojistné ve výši 1.000 Kč, roční pojistné ve výši 4.000 Kč. Pojistné bylo splatné vždy k 30. dni 7., 10., 1. a 4. měsíce příslušného kalendářního roku trvání pojistné smlouvy v rámci pojistného období. Počátek pojištění byl stanoven od 30. 7. 2019. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 30. 4. 2020, přičemž žalobkyně jej vyzvala k úhradě dlužného pojistného výzvou ze dne 18. 6. 2020 a zároveň jej upozornila na možnost zániku pojistné smlouvy z důvodu neplacení pojistného k datu 7. 8. 2020, pakliže by dlužné pojistné nebylo uhrazeno nejpozději k datu 6. 8. 2020. Žalovaný dlužné pojistné neuhradil do 6. 8. 2020 a k ukončení pojistného vztahu pak došlo právě z důvodu neplacení pojistného ze strany žalovaného, a to k datu 7. 8. 2020. Žalovanému bylo sděleno, že došlo k ukončení pojistné smlouvy, přičemž byl zároveň informován, že dluží na pojistném za pojistné období od 30. 7. 2019 (30. 4. 2020) do 7. 8. 2020 částku ve výši 1.089 Kč. Žalovaný dlužné pojistné neuhradil ani po doručení předžalobní výzvy ze dne 11. 3. 2021 a dostal se i do prodlení s úhradou dlužné částky pojistného. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu tato byla doručena do vlastních rukou do jím zřízené datové schránky ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 6 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne 16. 10. 2021. 3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 1. 10. 2020 č.j. 9 C 134/2021-26 byl žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzván ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu byla doručena do vlastních rukou dne 16. 10. 2021 spolu s žalobou, přičemž žalobkyně s takovým postupem soudu již předem vyslovila souhlas. Soud tedy v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ dovodil, že i žalovaný souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. 4. Soud tak postupoval v souladu s § 115a OSŘ a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaný zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřil k podané žalobě, ani nijak nenamítal pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporoval veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně. Ve vztahu k jednotlivým důkazům, z nichž soud vyšel při zjišťování skutkového stavu, se pak jednalo o pojistnou smlouvu [číslo] pojistku k pojistné smlouvě, kopii tzv. zelené karty, všeobecné pojistné podmínky, upozornění na neuhrazené pojistné ze dne 18. 6. 2020, přehled předpisů a plateb pojistné smlouvy, oznámení o ukončení pojištění ze dne 11. 8. 2020, informace o sledování zásilek a konečně předžalobní upomínku ze dne 11. 3. 2021. 5. Na základě důkazů a tvrzení žalobkyně učinil soud ve věci skutková zjištění a učinil z nich závěr o skutkovém stavu věci, kdy měl jednoznačně za prokázané, že mezi účastníky byla dne 30. 7. 2019 sjednána pojistná smlouva [číslo] vztahující se k pojištění odpovědnosti za újmu (škodu) způsobenou provozem motorového vozidla CITROËN BERLINGO, RZ 2 AJ [číslo]. Pojistná smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, přičemž bylo mezi účastníky sjednáno, že žalovaný bude hradit lhůtní čtvrtletní pojistné ve výši 1.000 Kč, roční pojistné ve výši 4.000 Kč. Pojistné bylo splatné vždy k 30. dni 7., 10., 1. a 4. měsíce příslušného kalendářního roku trvání pojistné smlouvy v rámci pojistného období. Počátek pojištění byl stanoven od 30. 7. 2019. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 30. 4. 2020, přičemž žalobkyně jej vyzvala k úhradě dlužného pojistného výzvou ze dne 18. 6. 2020 a zároveň jej upozornila na možnost zániku pojistné smlouvy z důvodu neplacení pojistného k datu 7. 8. 2020, pakliže by dlužné pojistné nebylo uhrazeno nejpozději k datu 6. 8. 2020. Žalovaný dlužné pojistné neuhradil do 6. 8. 2020 a k ukončení pojistného vztahu pak došlo právě z důvodu neplacení pojistného ze strany žalovaného, a to k datu 7. 8. 2020. Žalovanému bylo sděleno, že došlo k ukončení pojistné smlouvy, přičemž byl zároveň informován, že dluží na pojistném za pojistné období od 30. 7. 2019 (30. 4. 2020) do 7. 8. 2020 částku ve výši 1.089 Kč. Žalovaný dlužné pojistné neuhradil ani po doručení předžalobní výzvy ze dne 11. 3. 2021 a dostal se i do prodlení s úhradou dlužné částky pojistného. 6. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto: 7. Podle § 1 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (OdpŠkV), ve znění účinném ke dni uzavření pojistné smlouvy, nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanský zákoníkem, kterým byl v době sjednání pojištění, uzavření pojistné smlouvy již tedy zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1. 1. 2014, (dále jen NOZ). 8. Tak podle § 2758 odst. 1 NOZ platí, že pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle odst. 2 pak není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. 9. Dále podle § 2782 odst. 1 NOZ má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění, přičemž podle odst. 2 pak platí, že zanikne-li pojištění v důsledku pojistné události, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; v takovém případě náleží pojistiteli jednorázové pojištění celé. 10. Ve smyslu § 2803 odst. 1 NOZ pojištění zaniká uplynutím pojistné doby. Dále podle odst. 2 téhož ustanovení NOZ pak platí, že bylo-li pojištění ujednáno na dobu určitou, lze ujednat, že uplynutím této doby pojištění nezanikne, pokud pojistitel nebo pojistník nejméně šest týdnů před uplynutím pojistné doby druhé straně nesdělí, že nemá zájem na dalším trvání pojištění. Nezanikne-li pojištění a nejsou-li ujednány podmínky a doba prodloužení, prodlužuje se pojištění za týchž podmínek o tutéž dobu, na kterou bylo ujednáno. 11. V intencích § 2804 NOZ dále platí, že upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 12. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že účastníci spolu ve smyslu ustanovení § 2758 odst. 1 NOZ uzavřeli dne 30. 7. 2019 pojistnou smlouvu s počátkem pojištění od 30. 7. 2019, na základě které se žalobkyně zavázala v případě vzniku pojistné události poskytnout žalovanému pojistné plnění ve sjednaném rozsahu a žalovaný se zavázal platit žalobkyni pojistné ve sjednané výši. Žalovaný tak byl v období od 30. 7. 2019 do zániku pojistné smlouvy ke dni 7. 8. 2020 povinen hradit stanovené pojištění. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 30. 4. 2020 (případně mohl dluh vzniknout kdykoliv v období trvání pojistného vztahu), které neuhradil ani ve stanovené době do 6. 8. 2020 a k datu 7. 8. 2020 došlo k zániku pojistné smlouvy. Žalovanému bylo sděleno, že došlo k ukončení pojistné smlouvy, přičemž byl zároveň informován, že dluží na pojistném částku ve výši 1.089 Kč. Žalovaný tuto částku neuhradil ani po opakovaných výzvách a dostal se i do prodlení s úhradou dluhu a žalobkyně měla pak i právo na přiznání požadovaného zákonného úroku z prodlení. Podle § 513 NOZ příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Dále podle § 1970 NOZ platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud s ohledem k uvedeným skutečnostem, kdy měl za prokázané, že žalovaný dluh neuhradil, ačkoliv k tomu byl opakovaně vyzván žalobkyní, žalobě zcela vyhověl ve vztahu k žalované částce a rovněž k uplatněnému příslušenství. (výrok I.) 13. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ. Plně úsp