9 C 178/2021-35 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 6.616,07 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6.616,07 Kč od 23. 2. 2021 do zaplacení z titulu dluhu za neoprávněný odběr plynu z distribuční sítě. K odůvodnění této žaloby pak zejména uvedla, že jakožto provozovatel distribuční soustavy je povinna pro obchodníka s plynem zajišťovat distribuci plynu do jednotlivých odběrných míst, jako tomu bylo i v případě žalovaného, kdy mu byl dodáván plyn ze strany obchodníka s plynem společností [právnická osoba], na základě uzavřené smlouvy ze dne 16. 6. 2020. Žalovaný řádně nehradil na odběrném místě [obec] – [část obce], [ulice a číslo], EIC kód: 27ZG600Z0183124M, fakturované částky za odebraný plyn a na základě této skutečnosti došlo k ukončení smluvního vztahu mezi ním a obchodníkem s plynem. Následně bylo žalobkyní zjištěno, že v odběrném místě dochází k neoprávněnému odběru plynu ve smyslu § 74 odst. 1 písm. a), b) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, v platném a účinném znění, (dále jen [příjmení]), přičemž neoprávněný odběr podle žalobkyně tedy spočíval v tom, že k němu mělo docházet bez řádně uzavřené smlouvy a případně i za situace, kdy žalovaný opakovaně neplnil smluvené platební podmínky či platební podmínky vyplývající z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu, které nebyly splněny z jeho strany ani dodatečně. Rovněž podle žalobkyně docházelo v odběrném místě k neoprávněné distribuci plynu ve smyslu § 74 odst. 3 písm. a), d) EZ. Podle žalobkyně pak ve smyslu § 59 odst. 1 písm. j) bod 6 EZ tato měla právo omezit či přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu, což však bylo technicky možné pouze za situace, kdy by došlo k demontáži měřícího zařízení. Toto zařízení se však nacházelo mimo možnosti žalobkyně a žalovaný, ač byl vyzván k umožnění přístupu na odběrném místě za účelem demontáže měřícího zařízení, toto neumožnil. V případě neúspěchu, neukončení dodávky plynu, jež lze z hlediska technických možností ukončit pouze demontáží měřidla, je smlouva o distribuci ukončena uplynutím 30 dnů ode dne doručení žádosti obchodníka s plynem. Podle § 57 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 365/2009 Sb., o pravidlech trhu s plynem pak provozovatel distribuční soustavy provede na žádost dodavatele plynu ukončení nebo přerušení dodávky plynu při neoprávněném odběru plynu u odběrného místa zákazníka kategorie maloodběratel a domácnost do 5 pracovních dnů ode dne doručení žádosti o ukončení nebo přerušení dodávky plynu. Smlouva o distribuci plynu pro předmětné odběrné místo tedy zanikla uplynutím 30 dnů ode dne doručení žádosti obchodníka s plynem o odpojení, tj. dne 29. 12. 2020 a od následujícího dne, tj. 30. 12. 2020 byl odběr plynu na tomto místě kvalifikován jako neoprávněný odběr a neoprávněná distribuce plynu podle § 74 odst. 1, odst. 3 EZ. V daném případě pak škoda vznikla nikoliv obchodníku s plynem, ale přímo žalobkyni jako provozovateli distribuční sítě. Množství neoprávněně odebraného (spotřebovaného) plynu a tedy i výpočet škody vyplývá z rozdílu mezi konečným stavem plynoměru na odběrném místě ke dni ukončení smlouvy obchodníkem s plynem, tj. ke dni 29. 12. 2020, a stavem měřidla ke dni 29. 1. 2021, kdy došlo v odběrném místě k vyžádanému odečtu měřícího zařízení, se stavem měřidla [číslo] m3, což žalovaný stvrdil svým podpisem na protokolu, když počáteční stav byl [číslo] m3. Takto zjištěné množství neoprávněně odebraného plynu v množství 361,76 m3 bylo ve faktuře [variabilní symbol] ze dne 8. 2. 2021, vyčísleno částkou 6.616,07 Kč splatnou dne 22. 2. 2021. Žalovaný uvedenou dlužnou částku neuhradil ani na základě opakovaných výzev ze dne 22. 3. 2021 a ze dne 23. 6. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne 27. 10. 2021. 3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 19. 10. 2021 č.j. 9 C 178/2021-32 byli žalobkyně i žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzváni ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu byla doručena do vlastních rukou dne 27. 10. 2021 spolu s žalobou. Žalobkyně se k této výzvě rovněž nevyjádřila a soud tak dovodil, že oba účastníci souhlasí s takovým postupem. 4. Soud tak postupoval v souladu s § 115a OSŘ a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaný zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřil k podané žalobě, ani nijak nenamítal pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporoval veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně. 5. Na základě důkazů a tvrzení žalobkyně učinil soud ve věci skutková zjištění a závěr o skutkovém stavu, kdy bylo bezpečně zjištěno, že žalovaný se dopustil bezesmluvního, neoprávněného odběru plynu na odběrném místě [obec] – [část obce], [ulice a číslo], EIC kód: 27ZG600Z0183124M. V daném případě pak škoda v souvislosti s neoprávněným odběrem plynu vznikla nikoliv obchodníku s plynem, ale přímo žalobkyni jako provozovateli distribuční sítě. Množství neoprávněně odebraného (spotřebovaného) plynu a tedy i výpočet škody vyplývá z rozdílu mezi konečným stavem plynoměru na odběrném místě ke dni ukončení smlouvy obchodníkem s plynem, tj. ke dni 29. 12. 2020, a stavem měřidla ke dni 29. 1. 2021, kdy došlo v odběrném místě k vyžádanému odečtu měřícího zařízení, se stavem měřidla [číslo] m3, což žalovaný stvrdil svým podpisem na protokolu, když počáteční stav byl [číslo] m3. Takto zjištěné množství neoprávněně odebraného plynu v množství 361,76 m3 bylo ve faktuře [variabilní symbol] ze dne 8. 2. 2021, vyčísleno částkou 6.616,07 Kč splatnou dne 22. 2. 2021. Žalovaný uvedenou dlužnou částku neuhradil ani na základě opakovaných výzev ze dne 22. 3. 2021 a ze dne 23. 6. 2021. 6. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto: 7. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1. 1. 2014, (dále jen NOZ), platí, že tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Tak s ohledem na vznik škody protiprávním jednáním žalovaného bylo zcela zřejmé, že bylo třeba věc posuzovat podle příslušných ustanovení NOZ, stejně tak i ve vztahu k uznání dluhu žalovaným ve vztahu k částce 6.616,07 Kč pak soud použil příslušnou úpravu NOZ. 8. Podle § 2910 NOZ škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. 9. Podle názoru soudu bylo v řízení jednoznačně prokázáno provedeným dokazováním, že žalovaný fakticky bezesmluvně odebíral plyn, tedy jednal protiprávně, jestliže prováděl neoprávněný odběr a distribuci plynu ve smyslu § 74 odst. 1 písm. a), b) EZ, přičemž neoprávněný odběr spočíval v tom, že k němu mělo docházet bez řádně uzavřené smlouvy a případně i za situace, kdy žalovaný opakovaně neplnil smluvené platební podmínky či platební podmínky vyplývající z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu, které nebyly splněny z jeho strany ani dodatečně. Rovněž docházelo v odběrném místě k neoprávněné distribuci plynu ve smyslu § 74 odst. 3 písm. a), d) EZ. Tímto jednáním žalovaný způsobil žalobkyni škodu ve výši 6.616,07 Kč odpovídající vypočtené škodě žalobkyní s tím, že se dostal s úhradou požadované částky do prodlení po marném uplynutí lhůt k její úhradě. Žalovaný se dostal i do prodlení s úhradou jednotlivých dlužných částek, kdy podle § 513 NOZ příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Žalovaný pak nejen dlužil konkrétní částky, ale dostal se s jejich úhradou i do prodlení, kdy podle § 1970 NOZ platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud tak s ohledem k uvedeným skutečnostem, kdy měl za prokázané, že žalovaný dluh, který mu vznikl jeho protiprávním jednáním vedoucím ke způsobení škody žalobkyni, neuhradil, ačkoliv k tomu byl řádně ze strany žalobkyně opakovaně vyzván, žalobě zcela vyhověl ve vztahu k žalované částce a rovněž k uplatněnému zákonnému úroku z prodlení. (výrok I.) 10. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ. Plně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v úhradě nákladů na zaplacený s