9 C 19/2021 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo zaplatit jí částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení. K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že dne [datum] uzavřela s žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] (číslo návrhu [číslo]) v písemné formě na předepsaném tiskopise, přičemž předmětem pojistné smlouvy bylo pojištění odpovědnosti zaměstnance (žalovaného) za způsobenou škodu zaměstnavateli při výkonu závislé práce. Žalovaný se pak na základě pojistné smlouvy zavázal hradit lhůtní (čtvrtletní) pojistné ve výši [částka], které bylo splatné vždy k 19. dni příslušného kalendářního měsíce tj. 11., 2., 5. a 8. měsíce, kdy trval pojistný vztah vyplývající z uzavřené pojistné smlouvy, tedy roční pojistné činilo [částka]. Pojistná smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s počátkem pojištění od [datum]. Žalovaný neuhradil pojistné splatné již za období od [datum] do [datum] a pojistná smlouva tak z důvodu nezaplacení pojistného zanikla k datu [datum]. Žalovaný byl na možnost zániku pojistné smlouvy upozorněn žalobkyní, kdy zároveň byl vyzván k úhradě dlužného pojistného, avšak toto neuhradil ve stanovené lhůtě a došlo tedy k zániku pojistné smlouvy. Žalobkyni náležela poměrná částka pojistného v celkové výši [částka] odpovídající poměrné částce pojistného za dobu trvání pojistného vztahu respektive za dobu neuhrazení pojistného od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum], přičemž k této dlužné částce byla připočtena i částka [částka] jako náklady na upomínání žalovaného. Žalobkyně požadovala i zákonný úrok z prodlení s ohledem na prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky. Žalovaný pak dluh na pojistném a za upomínání neuhradil ani po doručení předžalobní upomínky ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne [datum]. 3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 4. 2. 2021 č.j. 9 C 19/2021-27 byl žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzván ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu byla doručena do vlastních rukou dne [datum] spolu s žalobou, přičemž žalobkyně s takovým postupem soudu vyslovila souhlas již předem. Soud tedy v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ dovodil, že účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. 4. Soud tak postupoval v souladu s § 115a OSŘ a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaný zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřil k podané žalobě, ani nijak nenamítal pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporoval veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně. V případě jednotlivých důkazů se pak jednalo o pojistnou smlouvu [číslo] (číslo návrhu [číslo]) uzavřenou účastníky dne [datum], sazebník poplatků, pojistné podmínky, výzvu k zaplacení dlužného pojistného ze dne [datum], oznámení o zániku pojištění ze dne [datum], předžalobní upomínku ze dne [datum], předžalobní upomínku ze dne [datum], informace o sledování zásilky a poštovní podací arch. 5. Na základě důkazů předložených žalobkyní a jejích tvrzení učinil soud ve věci skutková zjištění a učinil z nich závěr o skutkovém stavu věci, kdy měl jednoznačně za prokázané, že mezi účastníky byla dne [datum] sjednána pojistná smlouva vztahující se k pojištění odpovědnosti žalovaného za škodu způsobenou zaměstnavateli s počátkem pojištění od [datum], [číslo] (číslo návrhu [číslo]) v písemné formě na předepsaném tiskopise, přičemž předmětem pojistné smlouvy bylo pojištění odpovědnosti zaměstnance (žalovaného) za způsobenou škodu zaměstnavateli při výkonu závislé práce. Žalovaný se na základě pojistné smlouvy zavázal hradit lhůtní (čtvrtletní) pojistné ve výši [částka], které bylo splatné vždy k 19. dni příslušného kalendářního měsíce tj. 11., 2., 5. a 8. měsíce, kdy trval pojistný vztah vyplývající z uzavřené pojistné smlouvy, tedy roční pojistné činilo [částka]. Pojistná smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s počátkem pojištění od [datum]. Žalovaný neuhradil pojistné splatné již za období od [datum] do [datum] a pojistná smlouva tak z důvodu nezaplacení pojistného zanikla k datu [datum]. Žalovaný byl na možnost zániku pojistné smlouvy upozorněn žalobkyní, kdy zároveň byl vyzván k úhradě dlužného pojistného, avšak toto neuhradil ve stanovené lhůtě a došlo tedy k zániku pojistné smlouvy. Žalobkyni náležela poměrná částka pojistného v celkové výši [částka] odpovídající poměrné částce pojistného za dobu trvání pojistného vztahu respektive za dobu neuhrazení pojistného od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum], přičemž k této dlužné částce byla připočtena i částka [částka] jako náklady na upomínání žalovaného. Žalobkyně požadovala i zákonný úrok z prodlení s ohledem na prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky. Žalovaný pak dluh na pojistném a za upomínání neuhradil ani po doručení předžalobní upomínky ze dne [datum]. 6. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto: 7. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od [datum], (dále jen NOZ), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Z uvedeného ustanovení NOZ je pak zcela jednoznačné, že na projednávanou věc bylo třeba aplikovat již současnou úpravu pojistné smlouvy obsaženou v NOZ a jeho jednotlivých ustanovení s ohledem na uzavření této smlouvy dne [datum], kdy předchozí právní úprava ve vztahu k uzavřené pojistné smlouvě obsažená v zákoně č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (ZoPojSml), ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013, byla nahrazena právě NOZ. 8. Tak podle § 2758 odst. 1 NOZ se pojistitel pojistnou smlouvou zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Ve smyslu odst. 2 téhož ustanovení pak platí, že není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. 9. Podle § [číslo] odst. 1 má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění, přičemž podle odst. 2 dále platí, že zanikne-li pojištění v důsledku pojistné události, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; v takovém případě náleží pojistiteli jednorázové pojištění celé. 10. Dále podle § 2804 NOZ upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 11. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že účastníci spolu ve smyslu ustanovení § 2758 a násl. NOZ uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu s počátkem pojištění od [datum], na základě které se žalobkyně zavázala v případě vzniku pojistné události poskytnout žalovanému pojistné plnění ve sjednaném rozsahu a žalovaný se zavázal platit žalobkyni pojistné ve sjednané výši. Žalovaný neuhradil pojistné splatné již za období od [datum] do [datum] a pojistná smlouva tak z důvodu nezaplacení pojistného zanikla k datu [datum]. Žalovaný byl na možnost zániku pojistné smlouvy upozorněn žalobkyní, kdy zároveň byl vyzván k úhradě dlužného pojistného, avšak toto neuhradil ve stanovené lhůtě a došlo tedy k zániku pojistné smlouvy. Žalobkyni náležela poměrná částka pojistného v celkové výši [částka] odpovídající poměrné částce pojistného za dobu trvání pojistného vztahu respektive za dobu neuhrazení pojistného od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum], přičemž k této dlužné částce byla připočtena i částka [částka] jako náklady na upomínání žalovaného. Protože žalovaný svou povinnost uhradit pojistné nesplnil, a to ani dodatečně, uplatnila žalobkyně tento svůj nárok u soudu, přičemž žalovaný se dostal i do prodlení s úhradou dluhu a žalobkyně měla právo i na přiznání požadovaného zákonného úroku z prodlení. Podle § 513 NOZ platí, že příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Dále pak podle § 1970 NOZ platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud s ohledem k uvedeným skutečnostem, kdy měl za prokázané, že žalovaný dluh neuhradil, ačkoliv