9 C 20/2021-32 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhal po žalované zaplacení částky ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši [částka] za dobu od [datum] do [datum] a dále částky ve výši [částka] jako smluvní pokutu. K odůvodnění žaloby zejména uvedl, že dne [datum] uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], Smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě žalobce poskytl žalované bezhotovostním převodem na její účet finanční prostředky ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce poskytnutou jistinu spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka] s tím, že tato částka měla být žalovanou uhrazena nejpozději do [datum] Smlouva mezi účastníky byla uzavřena prostředky elektronické komunikace na dálku na základě registrace žalované na webovém portálu právního předchůdce žalobce [webová adresa], přičemž žalovaná právnímu předchůdci žalobce poskytla i osobní údaje k ověření vlastní totožnosti a údaje k posouzení její úvěruschopnosti, jakož i číslo účtu k poskytnutí úvěru. Pro případ prodlení s vrácením úvěru pak byla mezi účastníky sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, která byla vypočtena v souladu s § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném a účinném znění, (dále jen ZSÚ), když žalobce požadoval částku ve výši [částka] za dobu od [datum] do [datum]. Žalovaná ničeho neuhradila ani po doručení oznámení o postoupení pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], ani po doručení předžalobní upomínky ze dne [datum]. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, ač jí tato byla doručena do vlastních rukou dne [datum] ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ). 3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 4. 2. 2021 č.j. 9 C 20/2021-28 byla žalovaná v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzvána ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila, ač jí byla doručena do vlastních rukou dne [datum] spolu s žalobou. Žalobce s tímto postupem vyjádřil souhlas již předem v podané žalobě. Soud s ohledem na pasivitu žalované v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ dovodil, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. 4. Soud tak postupoval v souladu s § 115a OSŘ a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobce, když žalovaná zůstala po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřila k podané žalobě, ani nijak nenamítala pravost důkazů předložených žalobcem a stejně tak neodporovala veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobce. 5. Na základě důkazů a tvrzení žalobce učinil soud ve věci následující skutková zjištění, kdy ze smlouvy o úvěru [číslo] bylo zjištěno, že dne [datum] uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], Smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě žalobce poskytl žalované bezhotovostním převodem na jeho účet finanční prostředky ve výši [částka], jak soud zjistil z výpisu z účtu právního předchůdce žalobce č. [bankovní účet], kdy bylo zjištěno, že byla tato částka poukázána na účet žalované č. [bankovní účet]. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce poskytnutou jistinu spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka] s tím, že tato částka měla být žalovanou uhrazena nejpozději do [datum] Smlouva mezi účastníky byla uzavřena prostředky elektronické komunikace na dálku na základě registrace žalované na webovém portálu právního předchůdce žalobce [webová adresa], přičemž žalovaná právnímu předchůdci žalobce poskytla i osobní údaje k ověření vlastní totožnosti a údaje k posouzení její úvěruschopnosti, jakož i číslo účtu k poskytnutí úvěru, jak vyplývalo z úvěrové smlouvy. Pro případ prodlení s vrácením úvěru pak byla mezi účastníky sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, která byla vypočtena v souladu s § 122 ZSÚ, když žalobce požadoval částku ve výši [částka] pouze za dobu od [datum] do [datum]. Žalovaná ničeho neuhradila ani po doručení oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], ani po doručení předžalobní upomínky ze dne [datum], kdy obě tyto listiny byly žalované zasílány na adresu žalované, kterou uvedla právnímu předchůdci žalobce při sjednávání smlouvy o úvěru. 6. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaná v řízení neoznačila žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobcem, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobce, kterým rovněž žalovaná z důvodu vlastní procesní pasivity neodporoval, nikterak je nezpochybnil. 7. Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, který se plně shodoval se skutkovými zjištěními učiněnými v tomto řízení, přičemž pro stručnost na ně bylo možno v plné míře poukázat, kdy rozhodné pro posouzení věci bylo, že žalovaná s právním předchůdcem žalobce uzavřela platně smlouvu o úvěru, přičemž na jejím základě obdržela úvěr ve výši [částka], který se zavázala do určité lhůty vrátit i s poplatkem za jeho poskytnutí. Toto však neučinila, porušila podmínky úvěrové smlouvy a žalobci, respektive jeho předchůdci vznikl nárok na zaplacení částky ve výši [částka] a rovněž na smluvní pokutu ve výši [částka] pouze za dobu od [datum] do [datum], stejně tak i na úrok z úvěru a úrok z prodlení. 8. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto: 9. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od [datum], (dále jen NOZ), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Z uvedeného ustanovení NOZ je pak zcela jednoznačné, že na projednávanou věc bylo třeba aplikovat již právní úpravu obsaženou v NOZ ve vztahu k uzavřené smlouvě o úvěru, která byla uzavřena distančním způsobem. Zároveň soud musel v tomto případě také mít na zřeteli to, že se jednalo bez jakýchkoliv pochybností o spotřebitelský úvěr, přičemž tedy na tuto Smlouvu bylo třeba případně aplikovat vedle příslušných ustanovení NOZ i úpravu spotřebitelského úvěru obsaženou v ZSÚ, kdy na straně jedné vystupuje žalobkyně coby nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru a na straně druhé žalovaný v postavení spotřebitele. 10. Úprava provedená ZSÚ sleduje - stejně jako veškeré jiné právní předpisy zabývající se ochranou spotřebitele - primárně ochranu spotřebitele jako slabší smluvní strany před obratností obchodníků. Vychází se z toho, že spotřebitel z důvodu své nezkušenosti či neznalosti není schopen konkurovat v obratnosti vyškoleným a zkušeným profesionálům znalým technik moderního obchodu. Zdůrazňována tak je především otázka informovanosti spotřebitele. Zakázány jsou pak nekalé obchodní praktiky jako klamání spotřebitele apod. V oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů je pak zdůrazněna povinnost poskytovatele posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele, a to na základě informací, umožňujících učinit si o této okolnosti spolehlivý úsudek. 11. Podle přesvědčení soudu pak právní předchůdce žalobce splnil nejen svou informační povinnost vůči žalované, ale stejně tak řádně zjišťoval úvěruschopnost žalované. Žalovaná byla žalobkyní řádně, bez jakýchkoliv pochybností, informována o podmínkách poskytnutého úvěru, byla informován o tom, za jakých podmínek jí bude úvěr ve výši [částka] poskytnut. V této souvislosti pak soud sice musí mít na paměti slabší postavení spotřebitele, leč nelze ani odhlédnout od § 4 odst. 1 NOZ, podle něhož se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Stejně tak měl soud na paměti i § 6 a § 7 NOZ, kdy opět bylo možné předpokládat a žalobkyně mohla spravedlivě očekávat, že informace a zjištění od žalovaného se zakládají na pravdě, že žalovaný uvedl veškeré informace pravdivě a nezkresleně. Stejně tak mohla žalobkyně spravedlivě očekávat, že částka úvěru, který byl žalovanému poskytnut, mu bude na základě dodržení sjednaných smluvních podmínek dohodnutým způsobem spolu s příslušenstvím vrácen. 12. S ohledem na výše uvedené pak měl soud za to, že nebylo možno na uzavřenou Smlouvu pohlížet jako na (absolutně) neplatné právní jednání ve smyslu § 588 NOZ. 13. Ve smyslu § 562 NOZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Tak i v tomto případě nemohlo být pochyb o tom, že