9 C 29/2021-48 — Okresní soud v Uherském Hradišti

Žalobním návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 30.11.2020 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 637,62 Kč z titulu neuhrazené ceny za služby, mimo služby elektronických komunikací dle § 2 písm. n) z. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, které byly žalovanému poskytovány na základě účastnické smlouvy ze dne 12.7.2019 [číslo]. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Usnesením zdejšího soudu ze dne 25.2.2021 č.j. 9 C 29/2021-39 byl žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzván ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu byla doručena dne 18.3.2021 spolu s žalobou. Žalobkyně s tímto postupem soudu projevila výslovný souhlas. Soud s ohledem na pasivitu žalovaného a souhlas žalobkyně v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ dovodil, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Protože účastníci, žalovaný konkludentně a žalobkyně výslovně, souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud v souladu s § 115a OSŘ, pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil tato skutková zjištění: účastnickou smlouvou ze dne 12.7.2019, jejíž součástí byly všeobecné podmínky žalobkyně, se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací, přičemž v rámci této smlouvy bylo žalovanému umožněno využívat i jiných služeb jako např. Audiotex a premium SMS, DMS a SMS platba, M-platba, oproti povinnosti žalovaného uhradit žalobkyni cenu těchto služeb. Vyúčtováním poskytnutých služeb za období od 20.6.2019 19.7.2019 vyúčtovala žalobkyně žalovanému cenu poskytnutých služeb částkou 5 027,82 Kč se splatností do 3.8.2019. Vyúčtováním služeb za období od 20.7.2019 19.8.2019 bylo doloženo, že jiné služby byly žalovanému vyúčtovány částkou 9 090,87 Kč se splatností 3.9.2019. V období od 20.8.2019 do 19.9.2019 byly žalovanému jiné služby vyúčtovány částkou 3 518,93 Kč se splatností 4.10.2019. Z důvodu platebních povinností žalovaného žalobkyně účastnickou smlouvu dne 30.9.2019 vypověděla. Předžalobní upomínkou ze dne 23.9.2020 byl žalovaný vyzván k mimosoudnímu vyřešení sporu. Soud hodnotil jednotlivé důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 OSŘ a konstatoval, že listinné důkazy prokazují tvrzení žalobkyně. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval, nikterak je nezpochybnil. Na základě provedeného dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: žalobkyně poskytovala žalovanému na základě účastnické smlouvy služby elektronických komunikací, přičemž mimo tyto služby byl žalovaný oprávněn využívat i jiné služby třetích subjektů. Cena za využití těchto služeb byla žalovanému vyúčtována jednotlivými fakturami, které však žalovaný neuhradil v požadované výši a době a jeho dluh na těchto službách činí celkem 17 637,62 Kč. Z důvodu soustavného neplnění platebních povinností žalovaného, žalobkyně smlouvu vypověděla ke dni 30.9.2019. Žalovaný dluh neuhradil ani po okapovaném upomínání ze strany žalobkyně. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc takto: V dané věci bylo jednoznačně prokázáno, že žalobkyně umožnila žalovanému využít i jiné služby než služby elektronických komunikací spadající pod § 2 písm. n) z. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, za které měl žalovaný povinnost uhradit jí vyúčtovanou cenu. Žalovaný požadovanou cenu řádně a včas neuhradil. Pro soustavné neplnění platebních povinností žalovaného žalobkyně smlouvy ke dni 30.9.2019 vypověděla. Účinností výpovědi závazek z účastnické smlouvy ze dne 12.7.2019 mezi účastníky zanikl a žalobkyně je oprávněna domáhat se po žalovaném zaplacení plnění, které jí bylo po dobu trvání smlouvy poskytnuto. Proto je povinna zaplatit žalobkyni, částku v celkové výši 17 637,62 Kč. Její povinnost k zaplacení pak vyplývá z § 1746 odst. 2 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném a účinném znění (dále jen NOZ), neboť účastníci si mohou práva a povinnosti upravit i jinou než v občanském zákoníku upravenou smlouvou. Protože žalovaný neuhradil dluh vůči žalobkyni řádně a včas, dostal se do prodlení s úhradou peněžitého dluhu a je podle § 1970 NOZ povinen uhradit žalobkyni vedle jistiny dluhu také zákonný úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění ke dni prodlení, který žalobkyně požadovala za dobu od prodlení žalovaného s úhradou dílčích plnění do zaplacení (výrok I.) Podle § 142 odst. 1 OSŘ soud žalobkyni, jako zcela úspěšnému účastníku, přiznal právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč a dále nákladech právního zastoupení, tj. odměna právního zástupce dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2. ve spojení s § 11 odst. 1 a) a d) této vyhlášky), 3 x 100 Kč režijní paušál dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění a 21% DPH, tj. v součtu včetně soudního poplatku celkem částku ve výši 2 252 Kč. Podle § 149 odst. 1 OSŘ je žalovaný povinen nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výrocích I. i II. na základě § 160 odst. 1 OSŘ, když neshledal podmínky k jejímu prodloužení.