9 C 47/2021 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou doručenou ke zdejšímu soudu dne 27. 1. 2021 domáhala rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo zaplatit jí částku ve výši 6.500 Kč s příslušenstvím představovaným zákonným úrokem z prodlení z titulu nároku na zaplacení smluvní pokuty sjednané mezi účastníky. K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že žalobkyně (dříve [právnická osoba]) s žalovaným uzavřela dne 21. 2. 2008 Smlouvu o připojení a poskytování veřejných služeb retransmise prostřednictvím satelitu DIGI TV [číslo] ve znění příloh a dodatků a dne 29. 3. 2016 Smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací jako dodatek k původní Smlouvě ze dne 21. 2. 2008, přičemž podpisem této smlouvy žalovaný prohlásil, že se seznámil a souhlasí s Všeobecnými podmínkami a reklamačním řádem (dále jen VOP), kdy tyto byly součástí Smlouvy. Na základě této smlouvy bylo ze strany žalobkyně žalovanému zapůjčeno rovněž zařízení, a to SET-TOP BOX/CA Modul identifikovaný jedinečným výrobním číslem (sériové číslo) BI102276FA0075106 včetně karty [číslo]. Žalovaný převzetí zařízení a karty potvrdil podpisem na formuláři ze dne 29. 3. 2016. Žalovaný řádně neplnil své povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy, kdy řádně neplatil poplatky za poskytnuté služby elektronických komunikací, přičemž z tohoto důvodu žalobkyně ukončila smluvní vztah a o této skutečnosti rovněž zpravila žalovaného, kdy jej vyzvala dopisem ze dne 30. 12. 2020 k vrácení poskytnutého zařízení. Žalovaný nevrátil zapůjčené zařízení. Podle Smlouvy respektive Dodatku ke Smlouvě ze dne 29. 3. 2016 náležela žalobkyni jednorázová smluvní pokuta ve výši 1.500 Kč za zapůjčenou kartu a [číslo] [právnická osoba] BOX/CA. Vzhledem k tomu, že žalovaný ani přes opakované výzvy žalobkyně nezaplatil dlužnou částku, ani nevrátil zapůjčené zařízení, uplatnila žalobkyně podanou žalobou nárok na zaplacení shora uvedené částky představující smluvní pokutu v celkové výši 6.500 Kč, kdy podle žalobkyně smluvní pokuta v uvedené výši byla stanovena odpovídajícím způsobem s přihlédnutím k její funkci i ve vztahu k zajišťované smluvní povinnosti žalovaného. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení smluvní pokuty ve výši 6.500 Kč předžalobní upomínkou ze dne 30. 12. 2020, avšak žalovaný do podání žaloby ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne 26. 4. 2021. 3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 1. 4. 2021 č.j. 9 C 47/2021-22 byl žalovaný v souladu (s § 101 odst. 4 OSŘ vyzván ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu byla doručena do vlastních rukou dne 26. 4. 2021 spolu s žalobou. Žalobkyně s tímto postupem soudu souhlasila vzhledem k pasivitě žalovaného. Soud tedy v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ dovodil, že účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. 4. Soud tak postupoval v souladu s § 115a OSŘ a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaný zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřil k podané žalobě, ani nijak nenamítal pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporoval veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně. 5. Na základě důkazů a tvrzení žalobkyně učinil soud ve věci skutková zjištění a závěr o skutkovém stavu věci, kdy měl za jednoznačně prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva, na jejímž základě žalobkyně poskytovala žalovanému služby elektronických médií (komunikací) a zároveň k tomuto zapůjčila žalovanému [příjmení] BOX/CA Modul identifikovaný jedinečným výrobním číslem (sériové číslo) BI102276FA0075106 včetně karty [číslo]. Žalovaný převzetí zařízení a karty potvrdil podpisem na formuláři ze dne 29. 3. 2016. Žalovaný řádně neplnil své povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy, kdy řádně neplatil poplatky za poskytnuté služby elektronických komunikací, přičemž z tohoto důvodu žalobkyně ukončila smluvní vztah a o této skutečnosti rovněž zpravila žalovaného, kdy jej vyzvala dopisem ze dne 30. 12. 2020 k vrácení poskytnutého zařízení. Žalovaný nevrátil zapůjčené zařízení. Podle Smlouvy, jejího Dodatku ze dne 29. 3. 2016 náležela žalobkyni jednorázová smluvní pokuta ve výši 1.500 Kč za zapůjčenou kartu a [číslo] [právnická osoba] BOX/CA. Vzhledem k tomu, že žalovaný ani přes opakované výzvy žalobkyně nezaplatil dlužnou částku, ani nevrátil zapůjčené zařízení, uplatnila žalobkyně podanou žalobou nárok na zaplacení shora uvedené částky představující smluvní pokutu v celkové výši 6.500 Kč. Žalovaný nevrátil zařízení, ani neuhradil smluvní pokutu, a to i přes jeho upomínání ze strany žalobkyně a upozornění na možné soudní vymáhání dlužné částky smluvní pokuty. 6. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto: 7. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1. 1. 2014, (dále jen NOZ), platí, že tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Tak s ohledem na datum uzavření Dodatku ze dne 29. 3. 2016, kde byla stanovena smluvní pokuta, soud posuzoval závazkový vztah účastníků podle příslušných ustanovení NOZ. 8. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že mezi účastníky byla nejprve uzavřena Smlouva ze dne 21. 2. 2008 s tím, že dne 29. 3. 2016 bylo žalovanému poskytnuto konkrétní zařízení a byla uzavřena účastníky Smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací ze dne 29. 3. 2016 jako dodatku k původní Smlouvě ze dne 21. 2. 2008. Na základě této smlouvy bylo ze strany žalobkyně žalovanému zapůjčeno zařízení, a to SET-TOP BOX/CA Modul identifikovaný jedinečným výrobním číslem (sériové číslo) BI102276FA0075106 včetně karty [číslo]. Žalovaný převzetí těchto zařízení potvrdil podpisem Formuláře o provedení/převzetí ze dne 29. 3. 2016. Žalovaný řádně neplnil své povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy, kdy řádně neplatil poplatky za poskytnuté služby elektronických komunikací, přičemž z tohoto důvodu žalobkyně ukončila smluvní vztah a o této skutečnosti rovněž zpravila žalovaného dopisem ze dne 31. 10. 2017, kdy jej vyzvala i k vrácení poskytnutého zařízení a k doplacení dluhu za poskytnuté služby. Žalovaný však zapůjčené zařízení nevrátil. Žalobkyni náležela jednorázová smluvní pokuta ve výši 1.500 Kč za zapůjčenou kartu a 5.000 Kč za zapůjčené zařízení. Vzhledem k tomu, že žalovaný ani přes opakované výzvy žalobkyně nezaplatil dlužnou částku, ani nevrátil zapůjčené zařízení, uplatnila žalobkyně podanou žalobou nárok na zaplacení shora uvedené částky představující smluvní pokutu v celkové výši 6.500 Kč za zapůjčené a nevrácené zařízení a za kartu zapůjčenou žalovanému. 9. Ve smyslu § 2048 NOZ platí, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 10. Dále podle § 2049 NOZ zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. 11. Podle § 2050 NOZ dále platí, že je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. 12. Ustanovení § 2051 NOZ řeší tzv. moderační právo soudu ve vztahu k výši smluvní pokuty, kdy nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty. 13. Jak bylo již výše uvedeno, mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, přičemž byla sjednána i smluvní pokuta ve výši 5.000 Kč za každé nevrácené zapůjčené zařízení a 1.500 Kč za každou kartu k zařízení. Vzhledem k tomu, že žalovaný ani přes opakované výzvy žalobkyně nezaplatil dlužnou částku, ani nevrátil zapůjčené zařízení, vznikl žalobkyni nárok na úhradu smluvní pokuty v celkové výši 6.500 Kč. Soud se pak ztotožnil s žalobkyní, že smluvní pokuta v uvedené výši byla stanovena odpovídajícím způsobem s přihlédnutím k její funkci i ve vztahu k zajišťované smluvní povinnosti žalovaného. Ostatně bylo věcí žalovaného, aby zapůjčené zařízení řádně vrátil zpět žalobkyni, avšak toto neučinil. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši 6.500 Kč i spolu se zákonným úrokem z prodlení od 13. 1. 2021, kdy k datu 12. 1. 2021 uplynula žalovanému marně lhůta k vrácení zařízení a dostal se pak i do prodlení s úhradou smluvní pokuty, k jejíž úhradě byl rovněž vyzván. (výrok I.) 14. O povinnosti k náhradě nákladů řízení