9 C 57/2021 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 19. 2. 2021 domáhala rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo zaplatit jí částku ve výši 1.550 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 108 Kč z částky 1.550 Kč od 13. 6. 2020 do 19. 2. 2021. K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že dne 4. 12. 2019 uzavřela s žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] pro Autopojištění Combi Plus III, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem motorového vozidla tovární značky [právnická osoba], [registrační značka], [příjmení] kód Z [bankovní účet], tzv. povinné ručení, s počátkem pojištění od 4. 12. 2019. Účastníci sjednali pro pojistné období pojistné na částku 874 Kč s čtvrtletní splatností a počátek pojištění byl stanoven ke dni 4. 12. 2019. Žalovaný neuhradil pojistné splatné k datu 4. 3. 2020, kdy podle předpisu pojistného byla stanovena výše pojistného za období od 4. 3. 2020 do 12. 6. 2020 ve výši 1.550 Kč. K zániku pojistné smlouvy došlo z důvodu dlužného pojistného k datu 12. 6. 2020. Žalovaný byl opakovaně žalobkyní vyzván k úhradě dlužného pojistného, avšak ničeho neuhradil. Žalobkyni pak náležela poměrná částka pojistného respektive dlužné pojistné za období od 4. 3. 2020 do 12. 6. 2020 ve výši 1.550 Kč. Žalovaný však tuto částku neuhradil, a to ani po doručování předžalobní upomínky ze dne 14. 10. 2020. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne 27. 4. 2021. 3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 14. 4. 2021 č.j. 9 C 57/2021-27 byl žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzván ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu byla doručena do vlastních rukou dne 27. 4. 2021 spolu s žalobou, přičemž žalobkyně již předtím s takovým postupem soudu vyslovila souhlas. Soud tedy v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ dovodil, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. 4. Soud tak postupoval v souladu s § 115a OSŘ a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaný zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřil k podané žalobě, ani nijak nenamítal pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporoval veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně. V případě jednotlivých důkazů se pak jednalo o pojistnou smlouvu pro Autopojištění Combi Plus III [číslo] ze dne 4. 12. 2019, předpis pojistného, jednotlivé upomínky k zaplacení dlužného pojistného, doručenku k upomínce úhrady pojistného a oznámení o zániku pojistné smlouvy, upomínku [právnická osoba] ze dne 14. 9. 2020, přehled bilance pojistné smlouvy k datu 18. 1. 2021, předžalobní upomínku ze dne 14. 10. 2020 spolu s poštovním podacím archem, oznámením o sledování zásilky. 5. Na základě provedeného dokazování a tvrzení žalobkyně učinil soud ve věci skutková zjištění a učinil z nich závěr o skutkovém stavu věci, kdy měl jednoznačně za prokázané, že mezi účastníky byla dne 4. 12. 2019 sjednána pojistná smlouva [číslo] pro Autopojištění Combi Plus III, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem motorového vozidla tovární značky [právnická osoba], [registrační značka], [příjmení] kód Z [bankovní účet], tzv. povinné ručení, s počátkem pojištění od 4. 12. 2019. Účastníci sjednali pro pojistné období pojistné na částku 874 Kč s čtvrtletní splatností. Žalovaný neuhradil pojistné splatné k datu 4. 3. 2020, kdy podle předpisu pojistného byla stanovena výše pojistného za období od 4. 3. 2020 do 12. 6. 2020 ve výši 1.550 Kč. K zániku pojistné smlouvy došlo z důvodu dlužného pojistného k datu 12. 6. 2020. Žalovaný byl opakovaně žalobkyní vyzván k úhradě dlužného pojistného, avšak ničeho neuhradil. Žalobkyni pak náležela poměrná částka pojistného respektive dlužné pojistné za období od 4. 3. 2020 do 12. 6. 2020 ve výši 1.550 Kč. Žalovaný však tuto částku neuhradil, a to ani po doručování předžalobní upomínky ze dne 14. 10. 2020. 6. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto: 7. Podle § 1 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (OdpŠkV), ve znění účinném ke dni uzavření pojistné smlouvy, nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanský zákoníkem, kterým byl v době sjednání pojištění, uzavření pojistné smlouvy již tedy zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1. 1. 2014, (dále jen NOZ). 8. Tak podle § 2758 odst. 1 NOZ platí, že pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle odst. 2 pak není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. 9. Dále podle § 2782 odst. 1 NOZ má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění, přičemž podle odst. 2 pak platí, že zanikne-li pojištění v důsledku pojistné události, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; v takovém případě náleží pojistiteli jednorázové pojištění celé. 10. Ve smyslu § 2803 odst. 1 NOZ pojištění zaniká uplynutím pojistné doby. Dále podle odst. 2 téhož ustanovení NOZ pak platí, že bylo-li pojištění ujednáno na dobu určitou, lze ujednat, že uplynutím této doby pojištění nezanikne, pokud pojistitel nebo pojistník nejméně šest týdnů před uplynutím pojistné doby druhé straně nesdělí, že nemá zájem na dalším trvání pojištění. Nezanikne-li pojištění a nejsou-li ujednány podmínky a doba prodloužení, prodlužuje se pojištění za týchž podmínek o tutéž dobu, na kterou bylo ujednáno. 11. V intencích § 2804 NOZ dále platí, že upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 12. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že účastníci spolu ve smyslu ustanovení § 2758 odst. 1 NOZ uzavřeli dne 4. 12. 2019 pojistnou smlouvu s počátkem pojištění od 4. 12. 2019, na základě které se žalobkyně zavázala v případě vzniku pojistné události poskytnout žalovanému pojistné plnění ve sjednaném rozsahu a žalovaný se zavázal platit žalobkyni pojistné ve sjednané výši. Účastníci sjednali pro pojistné období pojistné na částku 874 Kč s čtvrtletní splatností a počátek pojištění byl stanoven ke dni 4. 12. 2019. Žalovaný neuhradil pojistné splatné k datu 4. 3. 2020, kdy podle předpisu pojistného byla stanovena výše pojistného za období od 4. 3. 2020 do 12. 6. 2020 ve výši 1.550 Kč. K zániku pojistné smlouvy došlo z důvodu dlužného pojistného k datu 12. 6. 2020. Žalovaný byl opakovaně žalobkyní vyzván k úhradě dlužného pojistného, avšak ničeho neuhradil. Žalobkyni pak náležela poměrná částka pojistného respektive dlužné pojistné za období od 4. 3. 2020 do 12. 6. 2020 ve výši 1.550 Kč. Protože žalovaný svou povinnost uhradit pojistné nesplnil, a to ani dodatečně, uplatnila žalobkyně tento svůj nárok u soudu. K datu zániku pojistného vztahu tak žalobkyni vzniklo právo na úhradu částky ve výši 1.550 Kč, přičemž žalovaný tuto částku neuhradil ani po opakovaných výzvách a dostal se i do prodlení s úhradou dluhu a žalobkyně měla pak i právo na přiznání požadovaného zákonného úroku z prodlení. Podle § 513 NOZ příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Dále podle § 1970 NOZ platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud s ohledem k uvedeným skutečnostem, kdy měl za prokázané, že žalovaný dluh neuhradil, ačkoliv k tomu byl opakovaně vyzván žalobkyní, žalobě zcela vyhověl ve vztahu k žalované částce a rovněž k uplatněnému příslušenství. (výrok I.) 13. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ. Soud aplikoval při stanovení odměny § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014, a to s ohledem ke skutečnosti, že v případě žalobkyně došly naplnění právě podmínky zde uváděné, tedy jedná se o návrh podaný na ustáleném vzoru, uplatněný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada