14 C 162/2022-52 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od 12.10.2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení 752,67 Kč, s úrokem 7213,82 Kč, náhrady s uplatněním pohledávky 795 Kč, se smluvní pokutou 2667,41 Kč. K důvodům žaloby uvedla, že právní předchůdkyně [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 17.9.2019 smlouvu o úvěru č. [anonymizováno], na základě které poskytla žalovanému částku 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit společně poplatkem za poskytnutí úvěru 6338,15 Kč, úrokem 658,51 Kč, vše formou splátek měsíčních splátek po 1416 Kč se splatností poslední z nich 17.9.2020. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas a nadále dluží jistinu 10 000 Kč, kapitalizovaný úrok 7213,82 Kč, smluvní pokutu 267,41 Kč (0,1 % denně z 16 338,15 Kč od 18.9.2020 do 4.10.2020), úrok z prodlení 752,67 Kč (zákonný úrok z prodlení z částky 10 000 Kč od 18.9.2020 do 17.8.2021), úrok z prodlení 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od 12.10.2021 do zaplacení, náklady spojení s mimosoudním vymáháním 795 Kč – za dva telefonické hovory po 72 Kč a tři osobní návštěvy pracovníka po 217 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11.10.2021 byla pohledávka postoupena žalobkyni. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. V rámci provedeného dokazování soud ze smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] ze dne 17.9.2019 uzavřené prostředky komunikace na dálku formou SMS kódu zjistil, že se [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému částku 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit společně s úrokem 12 % ročně, poplatkem za poskytnutí úvěru 6 338,15 Kč a poplatky v celkové výši 16 996,66 Kč v pravidelných 12 měsíčních splátkách po 1416 Kč splatných vždy do 17. dne v měsíci počínaje od 17.10.2019, se splatností poslední ze splátek dne 17.9.2020. Žalovaný se smlouvou zavázal také v případě prodlení hradit náklady dle aktuální produktové tabulky a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky nejvýše do 200 000 Kč. 4. Z formuláře pro standardní informace bylo zjištěno, že [právnická osoba] poskytla žalovanému informace dle § 95 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, dle kterých měl žalovaný hradit vedle částky 10 000 Kč, také poplatky 6338,15 Kč, úroky 658,51 Kč s úrokovou sazbou 12 % ročně. 5. Splátkový kalendář upravoval výši a splatnost splátek stejně jako byly ujednány ve smlouvě. 6. Z tabulky nákladů na vymáhání bylo zjištěno, že nebyl sjednán poplatek za osobní účast a za telefonický hovor činil poplatek 82 Kč. Dále byly sjednány poplatky za automatickou SMS 2 Kč, operátorem zaslanou SMS 12 Kč, automatický email 2 Kč, operátorem zaslaný email 12 Kč, zaslaný dopis 12 Kč. 7. Z výplatních pásek žalovaného za období od června 2019 do srpna 2019, předložených žalobkyní bylo zjištěno, že žalovaný při uzavírání smlouvy s [právnická osoba] dokládal svoje příjmy ve výši od [částka] čistého měsíčně až po [částka] čistého měsíčně. Žalovaný dokládal také výpis ze svého bankovního účtu, z něhož nevyplynulo, že by měl žalovaný jiné dluhy. 8. Z potvrzení o platbě bylo zjištěno, že [právnická osoba] poukázala částku 10 000 Kč na b.ú. [bankovní účet] dne 17.9.2019. 9. Ze zprávy banky bylo zjištěno, že b.ú.č. [bankovní účet] náleží žalovanému a na tento účet byla poukázaná platba 10 000 Kč dne 18.9.2019. 10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 27.10.2021 ve spojení s poštovním archem ze dne 29.10.2021 bylo zjištěno, že [právnická osoba] oznámila žalovanému postoupení pohledávky. 11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek 11.10.2021 bylo zjištěno, že [právnická osoba] postoupila pohledávky žalobkyni. 12. Z přehledu KICREP [číslo] [právnická osoba] o úvěru žalovaného pro účely postoupení nebyly zjištěny rozhodné skutečnosti. 13. Z výzvy žalobkyně ze dne 10.11.2021, z výzvy ze dne 3.2.2022 ve spojení s poštovním archem bylo zjištěno, že žalobkyně před podáním žaloby dne 30.5.2022 vyzývala žalovaného k úhradě dluhu. 14. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání ze dne 24.3.2022 bylo zjištěno, že žalovanému bylo 2x telefonováno a třikrát jej navštívil terénní pracovník. 15. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 z.č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále je o.s.ř.) a konstatoval, že shora uvedené listiny prokazovaly zjištění z nich učiněná (vyjma zjištění o výši sjednané úrokové sazby obsažené v úvěrové smlouvě), neboť žádná ze stran nevznesla námitky správnosti a pravosti listin, zjištění vzájemně korespondovala a žalovaný na svoji obranu neuvedl žádné skutečnosti. Soud neměl pochybnosti o vůli žalovaného uzavřít smlouvu s obsahem zachyceným v listině, neboť žalovaný za účelem uzavření smlouvy poskytl právní předchůdkyni žalobkyně své výplatní pásky, výpis ze svého účtu. Uzavření smlouvy bylo také potvrzeno SMS kódem a ve smlouvě byl uveden účet žalovaného, na který byly právní předchůdkyní žalobkyně následně poukázány peněžní prostředky, a to ve stejné výši jaká odpovídala smlouvě samotné. Soud nevzal za prokázanou výši úrokové sazby 12 % ročně smlouvou o úvěru, neboť tato výše úrokové sazby odporovala výši sjednaného poplatku za poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 6 338,15 Kč. Byl-li sjednán poplatek„ za poskytnutí úvěru“ nejedná se o nic jiného, než o odměnu za poskytnutí peněz. Jelikož tento poplatek plní stejnou funkci jako úroky z úvěru, považoval soud i sjednání částky 6 338,15 Kč za ujednání o úroku. Toto odpovídá i definici Poplatku za poskytnutí úvěru dle čl. I bodu 2 smlouvy, neboť měl-li poplatek zahrnovat i služby spočívající v upozornění prostřednictvím SMS či emailu, konstatoval soud, že mezi účastníky byly právě tyto služby samostatně zpoplatněny – a to dle čl. [anonymizováno 5 slov] dle aktuální produktové tabulky, tj. automatická SMS 2 Kč, operátorem zaslaná SMS 12 Kč, automatický email 2 Kč, operátorem zaslaný email 12 Kč. Předmětem poplatku při odhlédnutí od těchto samostatně sjednaných plateb i nadále zůstává jen odměna za sjednání úvěru. Sjednané úrokové sazbě 12 % ročně (při dluhu 10 000 Kč a délce splatnosti 1 rok) by odpovídal úrok ve výši 661,85 Kč a nikoliv 6338,15 Kč. Soud rovněž poznamenává, že i sama žalobkyně označila poplatek 6 338,15 Kč v petitu žaloby jako úrok, když tato částka byla součástí kapitalizovaného úroku 7213,82 Kč. Díky rozporu výše sazby s kapitalizovanými úroky, považoval soud obě ujednání o úrocích (jak 12 % ročně, tak úrok 6 338,15 Kč) za neurčité. Soud při hodnocení dalších důkazů, a to výplatních pásek žalovaného, výpisu b. účtu žalovaného ve spojení s výší splátek konstatoval, že [právnická osoba] při uzavírání smlouvy s žalovaným zjišťovala i od žalovaného údaje k posouzení jeho úvěruschopnosti, přičemž vycházela z nebytných, dostatečných a přiměřeně ověřených informací o příjmech žalovaného ve výši pohybující se mezi [částka] až [částka] měsíčně, které nezakládaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet úvěr splátkami ve výši 1416 Kč měsíčně. [právnická osoba] tedy při sjednání smlouvy s žalovaným neporušila svoji povinnost dle § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytnout žalovanému úvěr jen tehdy, pokud z posouzení úvěruschopnosti žalovaného nevyplynou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěru splácet. 16. Podle § 2390 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) platí, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 17. Při právním hodnocení věci soud konstatoval, že ačkoliv byla smlouva mezi původními účastníky označena jako smlouva o úvěru, obsahově se jednalo o smlouvu o zápůjčce dle § 2390 o.z., a to díky neurčitě sjednaným úrokům. Ujednání o úrocích z důvodu neurčitosti považoval soud dle § 553 odst. 1 o.z. za zdánlivé, a proto soud posoudil smlouvu mezi účastníky jako smlouvu o zápůjčce dle 2390 o.z., neboť její podstatnou náležitostí není úplatnost a jelikož byly smluveny ostatní náležitosti a to dočasnost, poskytnutí zastupitelné věci (peněz), vznikla předáním peněz (poukázáním na bankovní účet žalovaného) mezi původními účastníky smlouva o zápůjčce. Mezi původními účastníky byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce. Platnost smlouvy soud konstatoval nejen dle § 2390 o.z., ale i ve vztahu i ve vztahu k § 87 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, kdy tuto platnost posuzoval ex offo s ohledem na výklad čl. 8 a čl. 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.4.2008, obsažený v rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5.3.2020 vydaného ve věci C -679/18, tak jak uvedl Nejvyšší soud České republiky v usnesení ze dne 31.5.2021 čj. 29 ICdo 3/2021-55. Právní předchůdkyně žalobkyně neporušila svoji povinnost dle § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb., neboť poskytla žalovanému zápůjčku tehdy, kdy z posouzení nevyplynuly důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet. Žalovaný na rozdíl od právní předchůdkyně žalobkyně nesplnil své povinnosti ze smlouvy, nadále dluží žalobkyni nejen jistinu 10 000 Kč, ale také v důsled