15 C 140/2022-44 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 110 653,42 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum]. Na základě úvěrové smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr s možností opakovaného čerpání do výše 130 000 Kč a žalovaný se zavázal hradit úvěr v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 2 340 Kč, a to počínaje dnem [datum]. Bylo dohodnuto úročení úvěru 14,80 % p.a. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy byl Sazebník poplatků, Produktové podmínky a Všeobecné obchodní podmínky. Žalovaný však svou povinnost řádně neplnil, proto žalobce využil svého práva a v souladu s čl. 12 a 13 Produktových podmínek prohlásil úvěr dopisem ze dne [datum] za okamžitě splatný. Žalovaný však ani poté ničeho neuhradil a žalobkyni tak dluží částku na jistině 108 452,84 Kč, smluvní úrok z dlužné jistiny kapitalizovaný ke dni splatnosti 5 291,32 Kč, smluvní poplatky 2 200,58 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni [datum] ve výši 3 446,28 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 113 744,16 Kč od [datum] do zaplacení. Protože předmětnou povinnost žalovaný dobrovolně nesplnil, obrátila se žalobkyně s tímto nárokem na soud. 2. Protože účastníci, žalovaný konkludentně, když se na výzvu soudu nevyjádřil, a žalobkyně již v samotném návrhu, souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném a účinném znění (dále jen o.s.ř.), rozhodl soud pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil skutková zjištění a z nich tento závěr o skutkovém stavu věci: 3. Žalobkyně a žalovaný, na základě žádosti o úvěr ze dne [datum] téhož dne uzavřeli smlouvu o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru„ [anonymizována dvě slova]“, na základě které byl žalovaný oprávněn v souladu s čl. II bod 1. čerpat úvěr do výše úvěrového rámce 130 000 Kč. První den čerpání byl sjednán k datu [datum] a poslední k [datum]. Splatnost byla dohodnuta v čl. II bod 4. smlouvy tak, že úvěr bude splácen ve formě pravidelných měsíčních splátek ve výši 2 340 Kč, což je 1,80 % jistiny a úroku z úvěrového rámce. Žalovaný byl povinen také hradit pojištění v měsíční výši 232 Kč. Splátka měla být hrazena vždy k 15. dni v měsíci počínaje dnem [datum]. V článku II. bod 5. byla dohodnuta pevná roční úroková sazba ve výši 14,80 % p.a. Celková částka, kterou byl žalovaný povinen uhradit je 221 176,70 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byl Sazebník poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele platný od [datum], Základní produktové podmínky spotřebitelského splátkového úvěru účinné od 1. 8. 2017, Všeobecné produktové podmínky účinné od [datum] a vysvětlení některých pojmů používaných ve standardní informaci a spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvní informace pro spotřebitelský splátkový revolvingový úvěr [anonymizována dvě slova]. Čerpání úvěru dne [datum] bylo doloženo výpisem z běžného účtu č. 2019 ze dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] ([anonymizováno]) byl úvěr prohlášen ke dni [datum] za splatný v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek. Žalovaný byl vyzván k uhrazení dlužné částky ve výši 122 030,28 Kč do [datum] (nesplacená jistina 114 452,84 Kč, smluvní úrok ke dni okamžité splatnosti 5 291,32 Kč, úrok z prodlení ke dni prohlášení splatnosti 85,54 Kč, dlužné měsíční poplatky 1 900,58 Kč, náklady na upomínání 300 Kč). Jelikož žalovaný ani poté dlužnou částku neuhradil, byl opětovně vyzván k uhrazení dlužné částky ve výši 119 391,02 Kč a upozorněn na možnost soudního vymáhání, dopisem ze dne [datum] ([anonymizováno]). 4. Soud důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní i z jejích žalobních tvrzení, kterým žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval. 5. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle těchto zákonných ustanovení: <i>6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne, na jeho požádání a v jeho prospěch, peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>7. Podle § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> <i>8. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 9. Na základě shora uvedených listinných důkazů a v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že nárok uplatněný v žalobě je důvodný. 10. Mezi žalobkyní a žalovaným, jakožto spotřebitelem, byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o.z. ve spojení s úpravou dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Co se týká zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, pak má soud za to, že žalobkyně postupovala legitimním způsobem, řádně a s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného spotřebitelský úvěr splácet, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele (vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne [datum]). Žalovanému byl poskytnut úvěr ve formě úvěrového rámce 130 000 Kč. Pro nikoli řádné splácení úvěru, a řádné hrazení sjednaného pojistného dle § 2758 o.z., dle splátkového kalendáře, úvěr prohlášen ke dni [datum] za okamžitě splatný a žalovaný se následujícího dne ocitl v prodlení. Žalobkyně v řízení prokázala vznik pohledávky za žalovaným, tak i její výši. Soud vyhověl žalobkyni i co do požadovaného smluvního úroku z úvěru podle § 2395 o. z., který žalobkyně ke dni zesplatnění kapitalizovala částkou 5 291,32 Kč. Rovněž bylo žalobkyni vyhověno co do nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení jednak v kapitalizované výši 3 446,28 Kč (zesplatnění ke dni převzetí právního zastoupení – [datum]) a jednak za dobu od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % ročně z částky 113 744,16 Kč dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kdy ohledně počátku prodlení byl akceptován návrh žalobkyně a tento se vztahuje ke dni následujícím po převzetí právního zastoupení v této věci. (výrok I) 11. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. soud žalobkyni, jako zcela úspěšnému účastníku, přiznal právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 866 Kč a dále nákladech právního zastoupení, tj. odměna právního zástupce dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve výši 4 427 Kč (3 x 5 540 Kč dle § 7 bod 5. ve spojení s § 11 odst. 1 a) a d) této vyhlášky), 3 x 300 Kč režijní paušál dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) ve spojení s 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění a 21% DPH, tj. v součtu včetně soudního poplatku celkem částku ve výši 25 626,20 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. (výrok II) 12. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výrocích I. i II. na základě § 160 odst. 1 o.s.ř, když neshledal podmínky k jejímu prodloužení.