15 C 261/2021-40 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobním návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 7.10.2021 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 18 944 Kč sestávající z dluhu na jistině pohledávky ve výši 8 000 Kč, jednorázového poplatku za poskytnutí úvěru 8 544 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 600 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 400 Kč, přičemž titulem pro vznik těchto závazků byla smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 10.6.2021. Současně žalobkyně v žalobě popsala způsob, jakým zkoumala úvěruschopnost žalovaného a ověřovala pravdivost jím sdělených údajů. 2. Žalovaný se k podanému žalobnímu návrhu nevyjádřil. 3. Protože účastníci, žalovaný konkludentně a žalobkyně již v samotném návrhu souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud v souladu s § 115a o.s.ř., pouze na základě těchto listinných důkazů, z nichž učinil následující skutková zjištění: před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně zkoumala schopnost žalovaného požadované peněžní prostředky splácet – vycházela jednak u údajů, které jí sdělil žalovaný (potvrzení o měsíčním výdělku žalovaného za první čtvrtletí roku 2021), které si ověřovala v dostupných evidencích např. v centrální evidenci exekucí, v insolvenčním rejstříku a dle svých interních pravidel si je vyhodnotila (listina označená jako posouzení úvěruschopnosti žadatele). Před uzavřením smlouvy měl žalovaný možnost seznámit se s podmínkami smlouvy o spotřebitelském úvěru, neboť mu žalobkyně poskytla potřebné předsmluvní informace (předsmluvní informace). Smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 10.6.2021 se žalobkyně, jako podnikatel, zavázala poskytnout žalovanému, jako spotřebiteli, peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, oproti povinnosti žalovaného peněžní prostředky žalobkyni vrátit do 30 dnů ode dne uzavření smlouvy. Společně s jistinou dluhu měl žalovaný vrátit i jednorázový poplatek 8 544 Kč (dle čl. 4 odst. 4 smlouvy o spotřebitelském úvěru). Pro případ prodlení žalovaného byla v čl. 7 odst. 1 písm. c) smlouvy sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné částky a v čl. 7 odst. 2 smlouvy ve výši 15 % z dlužné jistiny za nepeněžité porušené smlouvy. Vedle toho bylo ujednáno právo žalobkyně požadovat náhradu nákladů v souvislosti s vymáháním pohledávky, kdy odeslání první upomínky k úhradě dluhu bylo zpoplatněno částkou 450 Kč, odeslání druhé upomínky částkou 650 Kč a paušální náklady spojené s předáním pohledávky vymáhací agentuře ve výši 1 500 Kč (čl. 7 smlouvy o spotřebitelském úvěru, rozpis účelně vynaložených nákladů na upomínky). Totožnost žalovaného žalobkyně ověřila přijetím platby ve výši 1 Kč na její bankovní účet a z občanského průkazu (potvrzení o platbě a kopie občanského průkazu žalovaného). Poskytnutí částky 8 000 Kč na bankovní účet žalovaného bylo doloženo potvrzením o provedeném bankovním převodu ze dne 10.6.2021. První upomínka s výzvou k úhradě dluhu byla žalovanému odeslána dne 26.7.2021. Na základě této žalovaný dluh nesplnil, proto mu byly odeslány další dvě a to ze dne 8.8.2021 a následně pak dne 16.8.2021. Upomínka ze dne 16.8.2021 byla žalovanému odeslána prostřednictvím vymáhající agentury. (upomínka k úhradě dluhy z 8.8.2021 a 16.8.2021). 4. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní. 5. Na základě provedeného dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Žalovanému byly dne 10.6.2021 bezhotovostně poskytnuty peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, které se zavázal vrátit žalobkyni společně s poplatkem ve výši 8 544 Kč, a to ve lhůtě do třiceti dnů od jejich poskytnutí. Žalovaný na dluh vůči žalobkyni ničeho neuhradil. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou dluhu byla sjednána smluvní pokuta, kterou žalobkyně požaduje dle čl. 7 odst. 2 smlouvy ve výši 2 400 Kč (2 x 1 200 Kč), neb se žalovaný dostal do prodlení jak s úhradou jistiny, tak s úhradou poplatku za poskytnutí úvěru. V rámci smluvního ujednání bylo sjednáno právo žalobkyně na náhradu poplatků spojených s vymáháním, které žalobkyně prokázala ve výši 2 600 Kč (450 Kč + 650 Kč + 1 500 Kč). Žalovaný dluh neuhradil ani po opakovaném upomínání ze strany žalobkyně. 6. Po právní stránce hodnotil soud projednávanou věc podle těchto zákonných ustanovení: <i>7. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.</i> <i>8. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> 9. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že uplatněný nárok žalobkyně je důvodný. Žalobkyně uzavřela s žalovaným, jakožto spotřebitelem, smlouvu o úvěru podle § 2395 o.z., která je ve smyslu § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v platném znění smlouvou o spotřebitelském úvěru a vztahují se na ni zvláštní ustanovení citovaného zákona. Žalovaný vystupoval v postavení spotřebitele a samotná úvěrová smlouva pak byla uzavřena prostředky komunikace na dálku dle § 562 o.z. Přestože byly žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč skutečně poskytnuty, žalovaný je řádně a včas žalobkyni nevrátil a nezaplatil ani poplatek za poskytnutí a úvěru ve výši 8 544 Kč. Žalobkyni bylo dle § 513 o.z. vyhověno i co do nároku na zaplacení poplatků za upomínání ve výši 2 600 Kč, když bylo prokázáno, že žalobkyně odeslala žalovanému minimálně 3 upomínky, přičemž na zpoplatnění těchto upomínek byl žalovaný již při podpisu smlouvy upozorněn. Současně bylo doloženo, že vymáhání pohledávky bylo předáno vymáhací společnosti, jejíž paušální náklady činily 1 500 Kč. Protože splnění povinnosti žalovaného, jako dlužníka, uhradit dluh vůči věřiteli řádně a včas, bylo utvrzeno smluvní pokutou ve smyslu § 2048 o.z., je žalobkyně oprávněna požadovat po žalovaném i zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 400 Kč za porušení povinnosti dl čl. 7 odst. 2 smlouvy. Požadovaná částka poplatků ani smluvní pokuty nebyla shledána rozpornou s dobrými mravy, navíc smluvní pokuta byla účtována souladně s § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb. Zaplacení zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o.z. žalobkyně nežádala. (výrok I) 10. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 3 o.s.ř. Plně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v náhradě soudního poplatku 800 Kč. Náhradu nákladů je žalovaný povinen uhradit k rukám žalobkyně. (výrok II.) 11. Lhůtu k plnění ve výroku I. soud stanovil na základě § 160 odst. 1 o.s.ř, když neshledal podmínky k jejímu prodloužení.