2 C 45/2022-32 — Okresní soud v Uherském Hradišti

Žalobkyně se svou žalobou podanou dne 3. 3. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částku 7 545,31 Kč s příslušenstvím, s odůvodněním, že dne 4. 8. 2020 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [adresa], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země], se žalovaným Smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě poskytla [právnická osoba] žalovanému bezhotovostně revolvingový úvěr v konečné výši 7 545,31 Kč, který měl žalovaný splatit nejpozději dne 3. 12. 2021. Žalovaný úvěr čerpal, avšak ve sjednané lhůtě nevrátil a to ani přes upomínání, proto žalobkyně podala tuto žalobu. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. soud věc rozhodl bez nařízení jednání. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], sídlem [adresa], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země] na základě Smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené dne 4. 8. 2020 poskytla žalovanému neúčelový, bezhotovostní, nezajištěný úvěr s pravidelnými splátkami a s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru (revolvingový úvěr), s úvěrovým limitem 80 000 Kč. Žalovaný úvěr čerpal bezhotovostně, ke dni 3. 12. 2021 dlužil částku celkem 7 545,31 Kč (včetně sjednaných úroků), kterou ve lhůtě splatnosti ani později a to i přes upomínání neuhradil. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] pohledávku za žalovaným postoupila Smlouvou o opakovaném postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli Smlouvu o revolvingovém úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ občanský zákoník“), na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující zavázala poskytnout žalovanému jako úvěrovanému peněžní prostředky až do výše úvěrového limitu ve výši 80 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit ve sjednané lhůtě. Právní předchůdkyně žalobkyně svůj závazek splnila – žalovanému poskytovala peněžní prostředky dle § 2398 občanského zákoníku v žalovaném požadované výši, žalovaný však svou povinnost – vrátit poskytnuté peněžní prostředky včetně sjednaných úroků dle § 2399 občanského zákoníku nesplnil. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj dluh nesplnil řádně a včas, dostal se do prodlení dle § 1968 občanského zákoníku (následujícím dnem po splatnosti dlužné částky dle § 1958 občanského zákoníku). Žalobkyni, která řádně splnila své smluvní a zákonné povinnosti proto vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku. Jelikož úrok z prodlení nebyl sjednán, jedná se tedy o zákonný úrok, který ve výši tak, jak je uveden ve výroku I. tohoto rozsudku je zcela v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 545,31 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna tyto náklady řízení uhradit k rukám Mgr. [jméno] [jméno] do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).