3 C 13/2022-41 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo, aby zaplatila žalobkyni 16 646,89 Kč s příslušenstvím a nahradil náklady řízení. Svoji žalobu zdůvodnila žalobkyně tak, že s žalovanou uzavřel právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) dne [datum] Smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované částku 15 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem a kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 12 888 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč Smlouva byla uzavřena v písemné formě a částka předána v hotovosti. Žalovaná uhradila na dluh 4 000,01 Kč. Následně se dostala do prodlení. Žalobkyně požadovala vedle jistiny ve výši 13 005,38 Kč, také kapitalizovaný smluvní úrok 1 080,10 Kč, poplatek 6 295,78 Kč náklady na vyhodnocení úvěru 1 193,99 Kč, inkasní poplatek 2 312,74 Kč, postoupený smluvní úrok 1 496,51 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 823,08 Kč účelně vynaložená náklady ve výši 183 Kč a smluvní pokutu ve výši 3 641,51 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě výzvou ze dne [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí byla řádně doručena do vlastních rukou dne [datum]. 3. Oba účastníci souhlasili s projednáním věci bez nařízení jednání dle ustanovení § 115a o.s.ř. 4. K výzvě soudu dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k tvrzení a prokázání, jak před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumal právní předchůdce žalobkyně schopnost žalované splácet závazek, žalobkyně uvedla, že předchůdce vyházel v žalovanou vyplněné žádosti o úvěr, kdy měly zbývat volné finanční prostředky ve výši 3 500 Kč. K vyjádření doložila žalobkyně výplatní pásky a dále uvedla, že žalovaná nemá záznam v insolvenčním rejstříku. 5. Soud po provedení žalobcem předložených listinných důkazů dospěl k těmto skutkovým závěrům: strany mezi sebou dne [datum] uzavřely Smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byla poskytnuta žalované částka 15 000 Kč, a to v hotovosti, což prokazuje prohlášení ve smlouvě. Ve smlouvě se dohodly, že vedle jistiny uhradí žalovaná také na úrocích a poplatku dále částku 12 888 Kč. Na dluh bylo ze strany žalované uhrazeno 4 000,01 Kč. Z předložených výplatních pásek soud zjistil, že v březnu měla žalovaná příjem 15 451 Kč, v dubnu 2019 částku 15 885 Kč a v květnu částku 13 950 Kč. Z žádosti o úvěr soud zjistil, že žalovaná před uzavřením smlouvy uvedla svůj příjem 15 095 Kč, výdaje na bydlení 4 000 Kč, náklady na dopravu, jídlo a osobní náklady ve výši 5 600 Kč a jiné věci 1 000 Kč Celkem tedy 10 600 Kč. Žalovaná byla vdaná s jednou vyživovací povinností. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení úvěru písemnou upomínkou ze dne [datum], což prokazuje poštovní podací arch. 6. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána Smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. občanského zákoníku ze dne [datum], jež byla uzavřena mezi [právnická osoba], [IČO] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem vystupujícím v tomto řízení na straně žalující, z níž vyplývá, že byly postoupeny pohledávky včetně pohledávky za žalovanou. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum], což prokazuje poštovní podací arch. Vzhledem ke skutečnosti, že postupitel oznámil dlužníkovi postoupení pohledávky, je dlužník povinen v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 občanského zákoníku poskytnout plnění přímo postupníkovi. <i>7. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, se úvěrující zavazuje poskytnout úvěrovanému peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>8. Podle ustanovení § 124 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, stane-li se spotřebitelský úvěr v důsledku prodlení spotřebitele splatným, týká se tato splatnost pouze nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, nikoli i budoucích nákladů spotřebitelského úvěru. Věřitel spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, vyzve k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů.</i> <i>9. Podle ustanovení § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze</i> <i>a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu;</i> <i>b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení nebo</i> <i>c) smluvní pokutu.</i> <i>Podle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy.</i> <i>10. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>11. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>12. Podle ustanovení § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 13. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný pouze zčásti. V dané věci uzavřel právní předchůdce žalobkyně s žalovanou smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku. S ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky č. j. 29 ICdo 3/2021 soud přistoupil ke změně svého dosavadního rozhodování ohledně neplatnosti úvěrových smluv s ohledem na ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. Dle citovaného rozhodnutí je nutné na nezkoumání úvěruschopnosti poskytovatele úvěru nadále nutné nahlížet jako na jednání absolutně neplatné, tedy aniž by bylo třeba žádat aktivitu na straně žalovaného. Soud I. stupně je vázán rozhodnutím vyšších soudů. Tedy ve světle této judikatury soud posoudil smlouvu o úvěru jako neplatnou, neboť nebylo prokázáno, že by poskytovatel úvěru řádně zkoumal úvěruschopnost žalované. V tomto případě žalobkyně ani po poučení dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. uvedla, že její právní předchůdce úvěruschopnost žalované zkoumal z údajů uvedených žalovanou v kartě a dále z výplatních pásek, které předložila. Z těchto výplatních pásek byl soud schopen zjistit toliko příjem žalované, který se pohyboval kolem 15 000 Kč měsíčně. Právní předchůdce nijak nezkoumal výdaje žalované, resp. zda jsou její tvrzení alespoň, co se týká nákladů na bydlení, reálná. Při existenci jedné vyživovací povinnosti žalované je velmi nereálné, že by žalovaná byla schopna hradit měsíčně ze svého příjmu téměř 2 000 Kč na splátku. Soud tedy nemá za prokázané řádné zkoumání úvěruschopnosti žalované před podpisem smlouvy o úvěru a tedy splnění podmínky dle ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Co bylo prokázáno ze smlouvy, je to, že ze strany žalobkyně byla poskytnuta částka 15 000 Kč v hotovosti. Z této částky žalovaná uhradila 4 000,01 Kč. Soud s ohledem na ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb. posoudil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou a vztah mezi účastníky jako bezdůvodné obohacení na straně žalované. Vzhledem k tomu, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 15 000 Kč, na kterou žalovaná plnila jen částečně, pak soud zavázal žalovanou k úhradě zbývající nevrácené jistiny. Ve zbývajících nárocích, které vyplývaly ze smlouvy a byly uplatněné žalobkyní, byl návrh zamítnut, neboť smlouva byla soudem posouzena jako neplatná. 14. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, je povinna v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Je na místě stanovit výši úroku z prodlení v souladu s předpisy občanskoprávními. Při stanovení doby a počátku prodlení soud vycházel z ustanovení § 196