3 C 65/2018-436 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhal zrušení a vypořádání nemovitostí - pozemku parc. č. st. [číslo] (dále jen„ pozemek [parcelní číslo]“), jehož součástí je stavba [adresa], [obec], která stojí na pozemku parc. č. st. [číslo] a k pozemku parc. č. st. [číslo] (dále jen„ pozemek [parcelní číslo]“), jehož součástí je stavba bez čp./če, zemědělská stavba, která stojí na pozemku parc. č. st. [číslo], to vše v k. ú. [obec], s tím, že žalobce vlastní podíl id. 2/7 a žalovaný podíl id. 5/7. Žalobce navrhoval přikázání nemovitostí jemu za současného vyplacení hodnoty podílu 5/7 žalovanému, popř. rozdělení nemovitostí dle velikosti podílů účastníků. V průběhu řízení žalobce navrhoval různé způsoby rozdělení nemovitostí tak, aby mu připadla část pozemku [parcelní číslo] podél pozemku p. [číslo] obytná budova [adresa], popř. i část pozemku [parcelní číslo] vedle dřevníku. Žalobce uvedl, že nemovitosti již delší dobu nikdo neužívá, není prováděna žádná údržba a tyto doslova chátrají. Dle žalobce ohrožují bezpečnost lidí. Minimální údržbu provádí žalobce z dvorní části svého domu [adresa], který s budovou po celé délce [adresa] sousedí, a to tak, že opravil celou stěnu obytné budovy [adresa], mlýna ze strany od jeho pozemku, nastříkal fasádu, natřel okna, vybetonoval parapety a vytvořil nové okapy, ořezával větve stromů, sekal trávu opravoval krytinu střech. Právě skutečnost, že dům žalobce sousedí s vypořádávanými nemovitosti, akcentuje žalobce pro přikázání do jeho výlučného vlastnictví. Žalobce by vypořádáním chtěl dosáhnout oddělení stavby na pozemku [parcelní číslo] (obytné budovy), která by umožnila údržbu jeho štítové zdi na domu [adresa]. Žalobce dále obsáhle poukazoval na špatné rodinné vztahy odvíjející se historicky od sporů mezi generacemi dědečků obou účastníků. 2. Žalovaný se zrušením spoluvlastnictví souhlasil, žádal však přikázání nemovitostí do jeho výlučného vlastnictví, což odůvodnil záměrem zachovat nemovitosti jako tzv. rodinné sídlo pro svou rodinu a nejbližší rodinné příslušníky. Žalovaný má k nemovitostem citové pouto. Jedná se původně o mlýn, který již svému účelu neslouží, obsahuje však zařízení pily (v odůvodnění nadále označována jako„ mlýn“), původní obytnou budovu a původní chlév. Žalovaný shodně s žalobcem uvádí, že nemovitosti nejsou dlouhodobě, a to od roku [rok], obývány. Nicméně žalovaný v průběhu řízení tvrdil a prokazoval, že komunikuje s Památkovým ústavem v [obec] s cílem získat informace a popř. i dotace na obnovu těchto nemovitostí. Žalovaný uvedl, že se na nezbytné údržbě také podílel, a to jak budov, tak i pozemků. Do nemovitostí dochází 4-5x ročně. Provádí sečení trávy, prořezávání stromů, dále provedl např. oplocení mezi mlýnem a chlévem, zajištění elektroinstalace, kácení stromů, odstranění dřevěného chlívku ze dvora, částečné odstranění střechy na chlévě a zabezpečení zbývající štítové zdi chléva. Co se týká žalobcem navrhovaných způsobů rozdělení nemovitostí, tak tyto žalovaný odmítl s odůvodněním, že jeho cílem je zachování celistvosti staveb. Žalovaný poukázal na stanovisko památkového ústavu, který hodnotí všechny budovy jako soubor budov a bez obytné budovy [adresa], kterou žalovaný požadoval přikázat do jeho výlučného vlastnictví, by tento soubor byl poškozen. Co dle žalovaného bylo možné akceptovat jako rozdělení, je oddělení části pozemku [parcelní číslo], resp. pás pozemku podél hranice pozemku p. [číslo] která již žalobci patří a ten tento pás již ostatně žalobce využívá. Také žalovaný v průběhu řízení uváděl, že mezi rodinami účastníků jsou historicky špatné vztahy. 3. Žalobce zpochybnil záměr žalovaného obnovit nemovitosti, kdy poukazoval na to, že žalovaný do podání žaloby žádný zájem o nemovitosti nejevil a žádné opravy na nemovitostech neprováděl. Dle žalobce je cílem žalovaného žalobci pouze škodit. Zároveň ve vztahu k historické hodnotě poukázal na zamítnutí návrhu na prohlášení mlýna za kulturní památku rozhodnutím ze dne [datum], vydaným Ministerstvem kultury z důvodu, je již v té době byla nemovitost [adresa], mlýn neudržovaný, v zanedbaném stavu s minimální památkovou hodnotou. Žalobce poukazoval na to, že tento stav trvá dodnes, resp. se ještě zhoršil, kdy v roce [rok] vydal [ulice] úřad ve [obec] výzvu k provedení udržovacích prací. 4. Mezi stranami byly nesporné velikosti podílů na nemovitostech, dále to, že k nemovitostem vede přístupová cesta po obecní komunikaci od hlavní cesty v obci [obec], část [obec], která se nachází částečně i na pozemku [parcelní číslo] a pokračuje za domem dále k dalším domům. Mezi stranami bylo také nesporné, že nemovitosti nejsou od roku [rok] obývány. 5. Soud provedl všechny navržené důkazy s výjimkou těch, ke kterým se vyjadřuje v bodu 19 tohoto rozsudku. Z výpisů z katastru nemovitostí soud zjistil, že účastníci jsou spoluvlastníky uvedených nemovitostí, a to žalobce s podílem id. 2/7 a žalovaný s podílem id. 5/7. Z tvrzení účastníků a z výpisu z katastru soud dále zjistil, že spoluvlastnické podíly nabyli účastníci jak děděním, tak žalobce také částečně darovací smlouvou. 6. Soud s ohledem na zjištění situace provedl šetření na místě samém, ze kterého zjistil, že nemovitosti se nacházejí v části [územní celek], [obec], a jedná se o soubor nemovitostí, které byly dříve ve tvaru„ U“, nicméně část domu [adresa], a to ta, která se nacházela podél hlavní komunikace v obci [obec], byla dříve zbourána. Na místě se tedy na pozemku [parcelní číslo] nachází obytná budova a proti ní budova chléva. Mezi nimi je dvůr. Na obytnou budovu [adresa] navazuje již na pozemku [parcelní číslo] stavba mlýna (bez č.p./č.e.) a na stavbu mlýna ještě navazuje dřevěný přístřešek, který není v katastru nemovitostí zakreslen. Kolem domu a za domem (z pohledu od hlavní silnice) prochází místní zpevněná komunikace, která leží mimo jiné i na pozemku [parcelní číslo]. Do souboru nemovitostí je přístup vraty zprava (z pohledu od hlavní silnice) a dále ze zadní části na pozemku [parcelní číslo]. Prohlídkou nemovitostí bylo zjištěno, že tyto jsou v zanedbaném stavu, nejsou evidentně dlouhodobě obývané a vykazují znaky poškození, jako prasklé zdi, narušená krytina střech atd. Prohlídkou budovy mlýna soud zjistil, že vstup do mlýna je možný z obytné budovy [adresa] otvorem po dřevěných schůdcích. Mlýn obsahuje technické zařízení k provozu pily. Na budovu mlýna navazuje dřevěný přístřešek, který obsahoval dřevěné latě, nářadí atd. Mlýn a dřevěný přístřešek mají společnou střechu. Část dříve zastavěného pozemku [parcelní číslo] (pozemek sousedící s pozemkem parc. [číslo]) je od zbývajících řešených nemovitostí oddělen pásem vzrostlých stromů. Tato část (pás) pozemku [parcelní číslo] je užívána žalobcem. Část střechy chléva nad vraty do dvora byla žalovaným odstraněna a v tom místě byla štítová zeď provizorně zakryta. Vrata jsou původní, dřevěná, zasazená do pantů. Výše popsaný stav vyplývá z fotografií vyhotovených soudem na místě samém. 7. S ohledem na charakter vypořádávaných nemovitostí se soud zabýval historickou hodnotou nemovitostí z pohledu příslušného správního orgánu. Z dokumentů [stát. instituce] České republiky soud zjistil, že dne [datum] podala [územní celek] návrh na zařazení mlýna [adresa] do seznamu kulturních památek. K tomuto návrhu se v roce [rok] připojil i tehdejší [stát.instituce] [anonymizována dvě slova] [obec]. Následně se k věci vyjádřil negativně Památkový ústav v [obec] dne [datum], který ochranu objektu nedoporučil. Poté od návrhu na vyhlášení objektu za kulturní památku odstoupil tehdejší Okresní úřad v [obec], jak vyplývá ze sdělení ze dne [datum]. V návaznosti na to dne [datum rozhodnutí] vydalo ministerstvo rozhodnutí [číslo jednací], kterým neprohlásilo mlýn [adresa] za kulturní památku. Toto rozhodnutí odůvodnilo tím, že mlýn postrádá původní vybavení, je neudržovaný, v zanedbaném stavu s minimální památkovou hodnou. [stát. instituce] k dokumentům připojilo černobílé fotografie, které však nejsou datovány. Ze stanoviska Národního památkového ústavu, územní pracoviště v [obec] (dále jen NPÚ) ze dne [datum] (č. l. 161) soud zjistil, že tento ústav, který je orgánem státní památkové péče dle zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, hodnotí nemovitosti jako nemovitosti s vysokou historickou i technickou hodnotou s tím, že takto hodnotí tyto nemovitost jako celek, kdy v rámci Zlínského kraje je v současné době jen pouze několik nemovitostí tohoto druhu a jejich zánik by do budoucna byl nenahraditelnou ztrátou historického kulturního dědictví. K mlýnu samotnému uvedl historické exkurz, ze kterého soud zjistil, že mlýn má nepochybně několikasetletou tradici, kdy se ve [obec] měly dva mlýny nacházet již v roce [číslo]. Minimálně však v roce [číslo] je mlýn zachycen ve stabilním katastru. I přes částečnou demolici severní hospodářské budovy (část domu [adresa] podél hlavní silnice) si dodnes zachoval značnou autenticitu jako mlýn s obytnou funkcí a hospodářskou budovou (chlév). Technické zařízení (mlýnské složení) není špičkovou technickou