4 C 104/2022-48 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, jímž by bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částky ve výši 13 801 Kč a 8 130,82 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Svůj návrh ohledně prvního nároku žalobkyně zdůvodnila tak, že žalovaný uzavřel dne [datum] s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě níž poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se dále zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 5 801 Kč představující souhrnný poplatek. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 45 týdenních (sedmidenních) splátkách po 307 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 20,11 % ročně. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Právnímu předchůdci žalobkyně tak vzniklo právo na uhrazení celé dlužné částky, která činila na dlužné jistině částku 8 000 Kč a na dlužném poplatku částku 5 801 Kč. 2. Svůj návrh ohledně druhého nároku žalobkyně zdůvodnila tak, že žalovaný uzavřel dne [datum] s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o půjčce [číslo] na základě níž poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se dále zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 16 720 Kč představující souhrnný poplatek. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 612 Kč do [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Marným uplynutím týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byla žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé dlužné částky. Poslední příslušná splátka byla uhrazena dne [datum]. Ke dni [datum] dlužná jistina činí 10 739,65 Kč a dlužný poplatek 8 978,35 Kč. 3. Oba žalované nároky byly postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem téhož dne. Žalovaný však do dnešního dne neuhradil na žádný svůj dluh ničeho, ani po odeslání předžalobní upomínky. 4. O žalobě rozhodl soud elektronickým platebním rozkazem ze dne [datum], který se však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, a byl proto usnesením ze dne [datum] zrušen. 5. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] bylo řízení částečně zastaveno co do částky 6 000 Kč. 6. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoli mu byla žaloba řádně doručena. 7. Usnesením ze dne [datum] vyzval soud žalovaného, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Zároveň byl poučen o tom, že pokud se nevyjádří ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovanému bylo usnesení spolu s žalobním návrhem zasláno na adresu trvalého pobytu dle Centrální evidence obyvatel, doručeno mu bylo řádně do vlastních rukou v souladu s ustanovením § 49 odst. 2 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), přesto se na výzvu soudu nevyjádřil. Žalobkyně již v prvním podání ve věci vyjádřila svůj souhlas s navrženým procesním postupem. Jelikož žalovaný nijak nereagoval, soud vycházel z toho, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, v dané věci tedy bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. 8. Údaje uvedené žalobkyní v žalobě byly prokázány předloženými listinnými důkazy. K prvnímu nároku byla předložena smlouva o zápůjčce [číslo] uzavřená mezi žalovaným jako dlužníkem a právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], jako věřitelem dne [datum], na základě níž byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky (celková výše spotřebitelského úvěru) ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 5 801 Kč v 45 týdenních splátkách po 307 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce, podle jejichž čl. 12 má věřitel právo požadovat uhrazení celé ubývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky v případě, že dlužník včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky. Článkem 4 byly pro variantu 45 splátek dohodnuty úroky ve výši 20,11 % ročně. Z tabulky umoření je zřejmé, že žalovaný nezaplatil jedinou splátku a celková splatná částka činí 13 801 Kč. 9. K druhému nároku byla předložena smlouva o půjčce [číslo] uzavřená mezi žalovaným jako dlužníkem a právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] jako věřitelem dne [datum], na základě níž byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky (celková výše spotřebitelského úvěru) ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 16 720 Kč v 60 měsíčních splátkách po 612 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o půjčce, podle jejichž čl. 11 má věřitel právo požadovat uhrazení celé ubývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky v případě, že dlužník včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky. Článkem 3 byly mezi stranami dohodnuty úroky ve výši 19,98 % ročně. Jelikož žalovaný nereagoval na výzvy žalobkyně k plnění svých smluvních závazků a dlužné pohledávky neuhradil, byla mu zaslána dne [datum] výzva k plnění předcházející žalobě, o jejímž odeslání svědčí podací lístek. Žalovaný v průběhu řízení nijak neprokázal a ani z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by žalovaný dlužnou částku žalobkyni do dnešního dne uhradil. 10. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. občanského zákoníku ze dne [datum], jež byla uzavřena mezi [právnická osoba], [IČO] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, z níž vyplývá, že byly postoupeny pohledávky uvedené v příloze [číslo] smlouvy včetně pohledávek za žalovanému obsažené na str. 241. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum], o jehož odeslání svědčí poštovní podací arch. Vzhledem ke skutečnosti, že postupitel oznámil dlužníkovi postoupení pohledávky, je dlužník povinen v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 občanského zákoníku poskytnout plnění přímo postupníkovi. 11. Vzhledem k tomu, že druhý závazkový vztah vznikl na základě smlouvy z roku 2011, na tento nárok je nutno aplikovat dle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014, dosavadní právní předpisy. U prvního žalobního nároku bude soud vycházet z platných právních předpisů. 12. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 13. Podle § 658 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 14. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle něhož přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 15. Podle § 2392 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 16. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu znovu z části zpět, neboť žalovaný po podání žaloby dne [datum] uhradil další platbu ve výši 2 000 Kč, která byla žalobkyní započtena na jistinu druhého žalobního nároku týkající se smlouvy [číslo]. 17. Podle § 96 odst. l o.s.ř. žalobkyně může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle odst. 2 je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Podle odst. 3 jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Podle odst. 4 ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, nebo jde-li o zpětvzetí návrhu na rozvod, neplatnost manželství nebo určení, zda tu manželství je či není. 18. S přihlédnutím k výše citovanému ustanovení bylo řízení v rozsahu zpětvzetí zastaveno výrokem I. rozsudku. Souhlas žalovaného se zpětvzetím návrhu nebyl vyžadován, neboť s ohledem na § 96 odst. 4 o.s.ř. by jeho případný nesouhlas byl právně neúčinný. 19. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s o