6 C 142/2022-111 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobce se podanou žalobou ze dne [datum] domáhal, aby byl nahrazen projev vůle žalované podat návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí znění uvedeným ve výroku I. Uvedl, že dne [datum] byla mezi stranami uzavřena směnná smlouva pozemků ve vlastnictví účastníků, načež nedošlo k zavkladování takové smlouvy do katastru nemovitostí žalovanou, byť ji taková povinnost plynula ze samotné směnné smlouvy. 2. Žalovaná se vyjádřila podáním doručeným soudu dne [datum] tak, že uplatněný nárok neuznává. Žalovaná sdělila, že se vůči žalobci dovolala tzv. neúměrného zkrácení přípisem ze dne [datum], načež žalobci bylo umožněno doplnit to, oč byla žalovaná směnnou smlouvou zkrácena. Byť tedy žalovaná netrvá na zrušení směnné smlouvy za každou cenu, směna by se musela uskutečnit za vyvážených podmínek, což se zatím neděje. 3. Podáním doručeným soudu dne [datum] žalovaná uvedla, že se domáhá zrušení směnné smlouvy ze dne [datum], neboť má za to, že její podání ze dne [datum] je nutné požadovat za řádné a včasné uplatnění jejího nároku na zrušení smlouvy. Podání takové žaloby bylo schváleno zastupitelstvem žalované dne [datum]. 4. K tomuto návrhu žalobce uvedl, že uplatněný návrh žalované neuznává. K tomu, aby mohlo dojít k neúměrnému zkrácení, je třeba, aby zkracující věděl nebo musel vědět o skutečnosti zakládající hrubý nepoměr plnění. Obě strany jednaly na základě znaleckého posudku [titul] [příjmení], obě strany tedy byly uvedeny v omyl. Podání ze dne [datum] není možné považovat za žalobu, jednalo se o vyjádření k žalobě žalobce. Právo žalované namítnout neúměrné zkrácení tak prekludovalo. Namítnutí neúměrného zkrácení je taktéž nepoužitelné i z pohledu hmotného práva, když takovou námitku nemůže vznést podnikatel, který uzavřel smlouvu při svém podnikání. žalovaná jakožto obec v rámci směnné smlouvy vystupovala v pozici podnikatele. Navrhl zamítnutí žaloby. 5. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: 6. Z výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k podpisu návrhu na vklad a jeho podání na katastr nemovitostí dle směnné smlouvy ze dne [datum]. Podáním ze dne [datum], doručeným žalobci dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná předpokládá další jednání do konce měsíce července [rok]. 7. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo prokázáno, že žalovaná je evidována jako vlastník mj. pozemku p. [číslo] v obci a k.ú. [obec], na [list vlastnictví] evidováno [stát. instituce], [stát. instituce]. Dále bylo prokázáno, že žalobce je evidován jako vlastník mj. pozemku p. [číslo] v obci a k.ú. [obec], na [list vlastnictví], evidováno [stát. instituce], [stát. instituce]. 8. Směnnou smlouvou č. [číslo] bylo prokázáno, že účastníci dne [datum] podepsali smlouvu, dle které se účastníci zavázali směnit své pozemky tak, že žalobce se stane vlastníkem pozemku p. [číslo] (vzniklým oddělením z parcely [číslo]) a žalovaná se stane vlastníkem pozemku p. [číslo]. Hodnota pozemků byla zjištěna znaleckým posudkem [číslo] ze dne [datum], načež rozdíl ve výši 6 490 Kč ponížený o částku 350 kč má být uhrazen prvním směňujícím druhému směňujícímu 6 140 Kč. Potvrzení o provedení transakce byla prokázána úhrada částky 6 140 Kč ke dni [datum]. 9. Usnesením o zastavení řízení [stát. instituce], [stát. instituce] ze dne [datum] bylo prokázáno, že [datum] byl podán k uvedenému úřadu návrh na vklad změny vlastnictví do katastru nemovitostí na základě směnné smlouvy č. [číslo]. Tento návrh byl vzat zpět žalovanou dne [datum], žalobce se zpětvzetím souhlasil. Řízení proto bylo dle § 66 odst. 1 písm. a) správního řádu zastaveno. 10. Dopisem ze dne [datum] bylo prokázáno, že [titul] [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] upozornila žalovanou, že směna dle uzavřené směnné smlouvy není pro žalovanou výhodnou a uzavřením smlouvy mohla být žalované způsobena vysoká škoda. 11. Znaleckým posudkem ze dne [datum] [číslo] [rok] bylo prokázáno, že znalec [titul] [příjmení] dospěl k závěru, že pozemky p. [číslo] p. [číslo] ve vlastnictví žalované mají cenu 600 [spisová značka], tedy celkem 621 600 Kč. 12. Dopisem ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná upozornila žalobce, že tímto dopisem se žalovaná dovolává neúměrného zkrácení směnnou smlouvou ze dne [datum] uzavřené mezi účastníky, neboť vzájemné plnění žalované je v hrubém nepoměru s plněním žalobce. 13. Ze sdělení [stát. instituce], [stát. instituce], že bývalý starosta žalované má u katastrálního úřadu uložen podpisový vzor. 14. Z kupní smlouvy a smlouvy o advokátní úschově ze dne [datum] bylo zjištěno, že předmětem převodu byly nemovitosti v obci a k.ú. [obec], které nabyl do svého vlastnictví žalobce za částku 6 650 000 Kč Součástí smlouvy byl i převod práv a povinností z uzavřených smluv týkajících se těchto pozemků, s čímž souvisela i smlouva o převodu projektové dokumentace uzavřená týmiž stranami. 15. Soud důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Soud při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z předložených listinných důkazů navržených stranami, když mezi účastníky nebylo sporu o jejich pravosti či správnosti. Protože si skutková zjištění, která učinil soud z důkazů uvedených shora, neodporují, odkazuje soud na tato zjištění jako na skutkový závěr ve věci samé. 16. Podle § 1793 občanského zákoníku (dále jen o.z.) zaváží-li se strany k vzájemnému plnění a je-li plnění jedné ze stran v hrubém nepoměru k tomu, co poskytla druhá strana, může zkrácená strana požadovat zrušení smlouvy a navrácení všeho do původního stavu, ledaže jí druhá strana doplní, oč byla zkrácena, se zřetelem k ceně obvyklé v době a místě uzavření smlouvy. To neplatí, pokud se nepoměr vzájemných plnění zakládá na skutečnosti, o které druhá strana nevěděla ani vědět nemusela. Odstavec 1 se nepoužije pro případ nabytí na komoditní burze, při obchodu s investičním nástrojem podle jiného zákona, v dražbě či způsobem postaveným veřejné dražbě naroveň, ani pro případ sázky nebo hry, anebo při narovnání nebo novaci, pokud byly poctivě učiněny. 17. Podle § 1794 o.z. právo podle § 1793 nevzniká, pokud důvod nepoměru vzájemných plnění vyplývá ze zvláštního vztahu mezi stranami, zejména pokud zkrácená strana měla úmysl plnit zčásti za úplatu a zčásti bezúplatně, nebo jestliže již nelze výši zkrácení zjistit. Právo podle § 1793 nevzniká ani tehdy, vzdala-li se jej zkrácená strana výslovně a prohlásila-li, že plnění přijímá za mimořádnou cenu ze zvláštní obliby, anebo souhlasila-li s neúměrnou cenou, ač jí skutečná cena plnění byla nebo musela být známa. 18. Podle § 1795 o.z. právo podle § 1793 zaniká, není-li uplatněno do jednoho roku od uzavření smlouvy. 19. Žalobce se podanou žalobou domáhal toho, aby byl dle § 161 odst. 3 o.s.ř. nahrazen projev vůle žalované podat návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí konkrétního znění. Požadavek určitosti obsahu prohlášení vyžaduje, aby text prohlášení, které má být nahrazeno, byl zásadně žalobcem pro soud přesně předformulován, aby mohl být převzat do výroku a nebylo pochyb, jaké prohlášení se nahrazuje. Žalobce takto žalobní petit formuloval a zároveň nadto navrhl, aby bylo žalovanému uloženo tento projev vůle podepsat, uhradit poplatek za podání návrhu a podat tento návrh na katastr nemovitostí. Obecně prakticky nic nebrání tomu, aby prostřednictvím žaloby na nahrazení projevu vůle bylo na žalovaném vynuceno prohlášení odpovídající návrhu na zahájení řízení, avšak v konkrétním případě však vždy bude nutné vyjít z právní úpravy, ze které může vyplynout, že například vynucování takového prohlášení je nadbytečné. Dle § 4 zák. č. 265/1992 Sb. o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem může návrh na vklad vlastnického práva podat i jen jedna ze stran převodní smlouvy, přičemž přílohou návrhu musí být listina, na základě které má být zapsáno právo do katastru s úředně ověřenými podpisy. Soud může danému návrhu na nahrazení projevu vůle vyhovět pouze tehdy, pokud povinnost k projevu vůle vyplývá buď ze smlouvy anebo ze zákona. Ze samotného znění smlouvy ani z žádného právního předpisu povinnost žalované podat návrh na vklad do katastru nemovitostí nevyplývá. Soud však v rámci dosažení spravedlivého uspořádání vztahů zkoumal, zda žalobce nebude poškozen na svých právech pouze tím, že jeho návrh bude formalisticky zamítnut (viz nález Ústavního soudu ČR ze dne 13.03. 2013 spisové značky IV.ÚS 1241/12). Jelikož ale žalobce netvrdil žádné skutečnosti, které by jemu samotnému bránily v podání takového návrhu (resp. námitka žalobce, že mu v tom brání chybějící ověření podpisu žalované na směnné smlouvě, byla jako nedůvodná odmítnuta přípisem katastrálního úřadu), nemohlo být jeho žalobě ani tak vyhověno. Žalobce je oprávněn sám vyhotovit a podepsat návrh na zahájení řízení, nebrání mu v tomto ani skutečnost chybějícího ověření podpisu žalované, neboť katastrální úřad vede podpisový vzor, kterým může být chybějící ověření nahrazeno, nen