6 C 162/2022-41 — Okresní soud v Uherském Hradišti

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum], jejíž součástí byl sazebník a všeobecné podmínky. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému částku 150 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit ve splátkách. Žalovaný na úvěr plnil pouze částečně, byl v prodlení delším než 3 měsíce, na základě čehož žalobkyně od smlouvy písemně dne [datum] odstoupila. Odstoupení bylo odesláno dne [datum]. Dlužná částka se skládá z jistiny 74 688 Kč, jiné nároky ze smlouvy žalobkyně nepožadovala. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě výzvou ze dne [datum]. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Strany mezi sebou dne [datum] uzavřely smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 150 000 Kč, a to bezhotovostně na účet žalovaného, což prokazuje doklad o vyplacení. Tato částka byla splatná ve splátkách ve výši 3 762 Kč měsíčně, když první splátka byla splatná 30. den od uzavření smlouvy a každá další ve stejný den následujícího kalendářního měsíce. Na dluh bylo ze strany žalovaného hrazeno pouze částečně, a to 75 312 Kč. K prokázání úvěruschopnosti žalovaného předložila žalobkyně výpisy z účtu žalovaného, ze kterého vyplynulo, že na účet přišla částka ve výši 16 654 Kč dávek nemocenského pojištění dne [datum], dne [datum] částka 25 381 Kč, když celkem za měsíc žalovanému přišla částka 79 806,36 Kč a odešla částka 56 099,56 Kč. Dne [datum] přišla na jeho účet částka 36 347 Kč, když celkem přišlo 42 313,80 Kč a odešlo 38 294,39 Kč. Dále žalobkyně předložila kopii občanského průkazu a řidičského průkazu žalovaného. Žalobkyně [datum] odstoupila od smlouvy, což prokazuje oznámení o odstoupení od smlouvy a podací arch. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, se úvěrující zavazuje poskytnout úvěrovanému peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 124 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, stane-li se spotřebitelský úvěr v důsledku prodlení spotřebitele splatným, týká se tato splatnost pouze nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, nikoli i budoucích nákladů spotřebitelského úvěru. Věřitel spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, vyzve k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. V dané věci uzavřel právní předchůdce žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku. S ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky č. j. 29 ICdo 3/2021 je nutné na nezkoumání úvěruschopnosti poskytovatele úvěru nadále nutné nahlížet jako na jednání absolutně neplatné, tedy aniž by bylo třeba žádat aktivitu na straně žalovaného. Soud I. stupně je vázán rozhodnutím vyšších soudů. Soud vyšel z důkazů předložených žalobkyní, která prokázala příjem z výpisu z účtu žalovaného. Žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného před podpisem smlouvy o úvěru a tedy splnění podmínky dle ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb. bylo prokázáno. Žalobkyně od smlouvy odstoupila dne [datum]. Soud zavázal žalovaného k úhradě celé žalované částky, tj. dosud nesplacené jistiny 74 688 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením plnění, je povinen v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Je na místě stanovit výši úroku z prodlení v souladu s předpisy občanskoprávními. Při stanovení doby a počátku prodlení soud vycházel z ustanovení § 1968 o. z., kdy počátek prodlení stanovil na den následující po doručení odstoupení, tj. od [datum]. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 707 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 735 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 74 688 Kč sestávající z částky 4 100 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 13 200 Kč ve výši 2 772 Kč. Lhůta pro plnění byla dle ustanovení § 160 o.s.ř. stanovena jako třídenní.