6 C 235/2022-46 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Předmětem tohoto řízení je uplatněný nárok žalobkyně vůči žalovanému ve výši žalované částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru. Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne [datum] smlouvu o úvěru. Jistina úvěru činila 12 000 Kč a žalovaný se zavázal částku splácet v 36 měsíčních splátkách po 724 Kč měsíčně. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil své povinnosti z uzavřené smlouvy, žalobkyně využila svého práva a úvěr zesplatnila. Žalovaný však ani přes výzvy dluh neuhradil, a proto se obrátila žalobkyně se svým nárokem na soud. 2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, k jednání se nedostavil. 3. Na základě žalobkyní předložených důkazů a tvrzení žalobkyně učinil soud ve věci tato skutková zjištění: 4. Z návrhu smlouvy [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně s žalovaným uzavřeli smlouvu, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut na účet úvěr ve výši 12 000 Kč žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a sjednaný úrok splatit v 36 měsíčních splátkách ve výši 724 Kč splatných vždy k 16. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem srpen 2020. Pro případ prodlení žalovaného se splátkami úvěru sjednáno právo žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů podle bodu 6.1. smlouvy ve výši 249 Kč. V důsledku tohoto prodlení žalovaného žalobkyni dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného podle bodu 6.2. Smlouvy 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitnul v prodlení o délce 15 dnů. Dopisem ze dne [datum] byla prokázána akceptace návrhu smlouvy o úvěru žalobkyní. 5. Z předsmluvního formuláře, výpisu záznamů z registru SOLUS a NRKI, výpisu z účtu a hodnocení klienta bylo zjištěno, že žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného řádně, zjistila jeho příjmy a výdaje, které předloženými listinami ověřila. 6. Výzvami ze dne [datum] a [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužných splátek a poučila ho o možnosti zesplatnění úvěru. Ten byl zesplatněn dopisem ze dne [datum]. Z karty klienta bylo prokázáno pravidelné prodlení žalovaného s úhradou splátek. 7. Předžalobní upomínka dokazovala, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky a upozornila ho na možnost soudního vymáhání dlužné částky v případě neuhrazení v určené lhůtě. 8. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval, nikterak je nezpochybnil. 9. Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, který se plně s učiněnými skutkovými zjištěními shodoval, a pro stručnost pak bylo možno na ně v plném rozsahu odkázat. Podstatné pro rozhodnutí soudu bylo to, že bylo možno učinit spolehlivý závěr o poskytnutí úvěru ve výši 12 000 Kč žalovanému ze strany žalobkyně na základě platně uzavřené smlouvy (o úvěru). Stejně tak bylo bezpečně zjištěno, že žalovaný porušil povinnosti vyplývající mu ze smlouvy a žalobkyně byla oprávněna odstoupit od smlouvy, respektive zesplatnit celý úvěr, když mezi účastníky bylo mimo jiné ujednáno přičítání úroků a dalších dlužných částek k jistině, přičemž tedy i přirostlé úroky mohly být dále úročeny. Žalovaný tak byl povinen vrátit žalobkyni jak poskytnutý částku úvěru spolu s příslušenstvím, tak i smluvní pokuty, které byly řádně mezi účastníky pro případ prodlení žalovaného ujednány ve smlouvě. 10. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto: 11. Dle § 2395 NOZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Dle § 2396 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 13. Dle § 2397 NOZ úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. 14. Dle § 2398 odst. 1 NOZ úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle odst. 2 váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. 15. Dle § 2399 odst. 1 NOZ pak řeší povinnost vrácení poskytnutých peněžních prostředků, kdy úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Ve smyslu odst. 2 téhož ustanovení pak dále platí, že úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 16. Dle § 2400 NOZ mají-li být peněžní prostředky použity podle smlouvy pouze na určitý účel a úvěrovaný je použije na jiný účel, může úvěrující od smlouvy odstoupit a požadovat, aby úvěrovaný bez zbytečného odkladu vrátil, co od něho získal, i s úroky. To platí i tehdy, je-li použití peněz k smluvenému účelu nemožné. 17. Dle § 2048 NOZ platí, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Ve smyslu § 2049 NOZ pak zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. 18. Podle § 2050 NOZ dále platí, že je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. 19. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že smlouva uzavřená účastníky byla uzavřena platně. Žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši 12 000 Kč poté, co před uzavřením smlouvy řádně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný se pak dostal i do prodlení s úhradou dluhu. Podle § 513 NOZ platí, že příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Dále pak podle § 1970 NOZ platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud s ohledem k uvedeným skutečnostem, kdy měl za prokázané, že žalovaný dluh neuhradil, ačkoliv k tomu byl opakovaně žalobcem vyzván, žalobě vyhověl ve vztahu k žalované částce jistiny úvěru, poplatku a rovněž ve vztahu ke smluvní pokutě, kterou neshledal rozpornou s dobrými mravy ve smyslu § 2 odst. 3 NOZ a ani se nejednalo o jednání ve smyslu § 588 OZ, kdy ostatně ani nepřiměřenost sjednané smluvní pokuty žalovaný nijak nenamítal z důvodu vlastní procesní pasivity. Stejně tak žalobě vyhověl i ve vztahu k požadovanému zákonnému úroku z prodlení. 20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 775,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 242 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 620 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 120 Kč ve výši 655,20 Kč.