6 C 266/2021-72 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 22.10.2021 domáhala, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 53 519,82 Kč s příslušenstvím představující smluvní úrok ve výši 18,9 % ročně, úrok z prodlení a náhradu nákladů řízení. Žalobní návrh byl odůvodněn tím, že právní předchůdce žalobkyně uzavřela s žalovaným Smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu č. [bankovní účet], jejíž součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] Na základě této Smlouvy se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr na sporožirovém účtu až do sjednaného limitu ve výši 99 000 Kč. Za poskytnutý Kontokorent se žalovaný dle Smlouvy zavázal platit úrok ve výši 18,90 %, společně s poplatky za služby spojené s vedením kontokorentu dle aktuálního Ceníku. V souladu se Smlouvou vznikl v případě porušení těchto podmínek na účtu nepovolený debetní zůstatek, který byla banka oprávněna úročit vedle řádného smluvního úroku i sazbou úroku z prodlení v zákonné výši. Nepovolený debetní zůstatek byl žalovaný povinen bance neprodleně uhradit, avšak neučinil tak ani na poslední výzvu banky ze dne 01.05.2020, v níž banka současně vypověděla Smlouvu o sporožirovém účtu a dalších dohod o službách souvisejících s účtem a dlužnou pohledávku ze sporožirového účtu převedla na evidenční účet pro splácení pohledávky [bankovní účet]. Vzhledem k výše uvedenému dluží žalovaný z výše uvedené smlouvy o úvěru žalobci částku 53 519,82 Kč na jistině dluhu, která odpovídá zápornému zůstatku na sporožirovém účtu ke dni převodu pohledávky na evidenční účet (výpovědi smlouvy o vedení účtu), částku 12 229,89 Kč na dlužném smluvním úroku ve výši 18,90 % p.a. počítaného z jistiny kontokorentu za období od 02.05.2020 do 01.06.2021, částku ve výši 7 993,04 Kč na zákonném úroku z prodlení z nepovoleného debetního zůstatku od 02.05.2020, kdy se žalovaný dostal do prodlení, do 01.06.2021 a dále smluvní úrok 18,90 % p.a. z částky 53 519,82 Kč od 02.06.2021 do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení 10,00 % p.a. z částky 53 519,82 Kč od 02.06.2021 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě žádným způsobem nevyjádřil, ačkoli mu byla řádně doručena. 3. Jelikož účastnící konkludentně souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř., pouze na základě předložených listinných důkazů, kterými jsou především výpis z účtu žalovaného od 1.1.2019 do 31.5.2020, rámcové smlouvy o finančních službách ze dne 21.8.2015, smlouvy o kontokorentním úvěru ze dne 8.1.2019, výzvy před podáním žaloby ze dne 4.5.2020, výzvy ze dne 21.6.2021, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 10.6.2021 včetně smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13.5.2021, ceníku pro kontokorent a všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] 4. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění: ze smlouvy o úvěru ze dne 8.1.2019 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalovanému úvěr až do sjednaného limitu ve výši 99 000 Kč. Za poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal platit úrok ve výši 18,90 %, společně s poplatky za služby spojené s vedením kontokorentu dle aktuálního Ceníku. Žalovaný byl povinen splatit úvěr nejpozději do 1 roku ode dne, kdy úvěr bude čerpán. V souladu se Smlouvou vznikl v případě porušení těchto podmínek na účtu nepovolený debetní zůstatek, který byla banka oprávněna úročit vedle řádného smluvního úroku i sazbou úroku z prodlení v zákonné výši. Pro případ porušení povinnosti dlužníka splácet úvěr řádně a včas bylo ve smlouvě ujednáno právo věřitele prohlásit nesplacenou část úvěru včetně úroků a poplatků za okamžitě splatnou. Z výzvy ze dne 4.5.2020 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplacenou část úvěru ke dni 2.5.2020 zesplatnila. Z listiny označené jako„ podklady pre súdné konanie“ byla prokázána aktuální výše dluhu. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno písemným přípisem s datem 10.6.2021, výše dluhu k datu postoupení činila 73 742,75 Kč. Z upomínky ze dne 21.6.2021 bylo zjištěno, že byl žalovaný před podáním žaloby ke zdejšímu soudu vyzván k úhradě dluhu. 5. Soud důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval, ani je nikterak nezpochybnil. 6. Na základě výsledků provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky až do výše 99 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit nejpozději do 1 roku ode dne prvního čerpání částky. Protože žalovaný úvěr řádně a včas nevrátil, využila právní předchůdkyně žalobkyně svého práva a úvěr ke dni 2.5.2020 prohlásila za okamžitě splatný. Aktivní věcná legitimace žalobkyně ve věci je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek, přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému řádně oznámeno. 7. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav podle těchto zákonných ustanovení: 8. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne, na jeho požádání a v jeho prospěch, peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 10. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Po provedeném dokazování dospěl soud na základě zjištěného skutkového stavu a s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že nárok uplatněný v podané žalobě je důvodný. V souzené věci bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným vznikl smluvní vztah na základě uzavřené smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku Smlouva o úvěru byla shledána platnou. Ze strany právního předchůdce žalobkyně byl smluvní závazek splněn řádně, byl tedy oprávněn domáhat se splnění povinnosti na žalované. Žalovaný však svým závazkům z úvěrové smlouvy nedostál, neboť včas a řádně nesplatil úvěr, který mu byl na základě sjednané smlouvy poskytnut., úvěr byl proto právním předchůdcem žalobkyně v souladu se smlouvou zesplatněn. O zesplatnění celého zůstatku úvěru ke dni 2.5.2020 byl žalovaný písemně informován. Žalobkyně, která doložila svou aktivní legitimaci, tak na základě předložených listinných důkazů prokázala svůj nárok. Soud proto vyhověl žalobě v plném rozsahu a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 53 519,82 Kč včetně souvisejícího příslušenství. 12. Žalobkyni bylo vyhověno, i pokud jde o nárok žalobkyně na zaplacení úroku z úvěru 18,9 % ročně, jež si účastníci sjednali v článku 1.2 písm. c) a čl. 4 1 předmětné úvěrové smlouvy a jež má právní podklad v ustanovení § 2395 občanského zákoníku, podle něhož má žalobkyně nárok též na zaplacení úroků z poskytnutého úvěru a to až do okamžiku splacení či odstoupení od smlouvy. Žalobkyně úrok kapitalizovala za období od 2.5.2020 do 1.6.2021 částkou 12 229,89 Kč a ode dne následujícího byl přiznán úrok z jistiny až do úplného zaplacení. 13. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, je povinen v souladu s ustanovením § 1968 a násl. občanského zákoníku zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně, která úrok z prodlení částečně zkapitalizovala za období od 2.5.2020 do 1.6.2021 částkou 7 993,04 Kč a ode dne následujícího byl úrok z prodlení vyčíslen podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým je stanovena mimo jiné výše úroku z prodlení. Soud tedy vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení a rozhodl tak, jak je ve výroku I. stanoveno. 14. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 063,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 141 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hod