CS · EN DE FR brzy

6 C 276/2021-53 — Okresní soud v Uherském Hradišti

ECLI: ECLI:CZ:OSUH:2022:6.C.276.2021.1
Datum: 2022-02-10
Předmět: 36.135,21 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1968 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "
["peněžité plnění""postoupení pohledávky""smlouva o půjčce"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: 36.135,21 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 142 (99/1963 Sb.), § 1970 (89/2012 Sb.), § 1879 (89/2012 Sb.).
Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o půjčce ze dne [datum], na základě níž poskytla společnost [právnická osoba] žalované částku ve výši 50 000 Kč. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit poskytnutou částku v měsíčních splátkách po 1 236 Kč od [datum], úroková sazba byla sjednána ve výši 13,9 % ročně. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky. Z důvodu nehrazení úvěru dle sjednaných podmínek, žalobkyně pohledávku za žalovanou zesplatnila ke dni [datum]. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Žalobkyně proto po žalované požaduje uhrazení částky 36 135,21 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 36 135,21 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Dne [datum] uzavřela žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], smlouvu o půjčce [číslo] na základě níž poskytla společnost [právnická osoba] žalované částku ve výši 50 000 Kč. Úvěr byl poskytnut [datum] na účet č. [bankovní účet] patřící žalované. Žalovaná se zavázala hradit úvěr v 60 pravidelných měsíčních splátkách po 1 236 Kč zahrnující i úrok ve výši 13,9 % ročně. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas. V důsledku prodlení žalované se stal závazek splatným dne [datum], o čemž byla žalovaná informována dopisem. Pohledávka za žalovanou byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dne [datum], jak prokazovala i doručenka z [datum]. Předžalobní upomínkou z [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu. Celková hodnota pohledávky činila 36 135,21 Kč. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením [číslo] Sb., neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou takto stanovená. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Při právním posouzení věci, soud konstatoval, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 o.z., neboť právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala přenechat žalované peněžní prostředky a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit a zaplatit sjednaný úrok společně s poplatky formou dohodnutých splátek. Platnost smlouvy konstatoval soud i ve vztahu k § 87 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, když právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru. V důsledku prodlení vznikl žalobkyni nárok na úroky z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády 351/2013 Sb. z jistiny ode dne splatnosti do zaplacení. Povinností žalované vyplývající ze smlouvy bylo hradit splátky řádně a včas, avšak žalovaná této povinnosti nedostála. Nároky žalobkyně, která vstoupila do postavení věřitele žalované smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dle § 1879 o.z., byly důvodné, a proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 624 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 446 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 36 135,21 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v § 14b odst. 1 písm. a), b), c). V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 07. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích.

Citovaná ustanovení

§ 87 (257/2016 Sb.)§ 1879 (89/2012 Sb.)§ 1968 (89/2012 Sb.)§ 1970 (89/2012 Sb.)§ 2395 (89/2012 Sb.)§ 115a (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situaceŽivnostiOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.