9 C 100/2022-55 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 11.332 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení a kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z této částky. K odůvodnění žaloby zejména uvedl, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) uzavřel dne [datum] s žalovanou smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalované částku ve výši 8.000 Kč v hotovosti, kterou žalovaná převzala v den uzavření smlouvy. Žalovaná se pak zavázala uhradit právnímu předchůdci žalobce částku v celkové výši 13.312 Kč, kdy tato částka byla tvořena jednak jistinou ve výši 8.000 Kč, jednak souhrnným poplatkem ve výši 5.312 Kč. Žalovaná se zavázala uvedenou částku vrátit v 52 týdenních splátkách ve výši 256 Kč a poslední splátka měla být při řádném splácení uhrazena dne [datum]. Žalovaná však řádně nesplácela poskytnutou půjčku a právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dlužné částky k datu [datum], když poslední splátka byla uhrazena až k datu [datum], když z její strany bylo uhrazeno pouze 1.980 Kč. Žalovaná dlužila právnímu předchůdci žalobce částku v celkové výši 11.332 Kč, kdy dlužná částka se skládala z dlužné jistiny ve výši 6.810,10 Kč a poměrné částky souhrnného poplatku ve výši 4.521,90 Kč. Žalovaná dluh v celkové výši 11.332 Kč neuhradila ani po doručení předžalobní upomínky. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] mezi žalobcem a jeho právním předchůdcem. Žalovaná byla o této skutečnosti vyrozuměna přípisem ze dne [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne [datum]. 3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 21. 6. 2022 č.j. 9 C 100/2022-53 byla žalovaná v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzvána ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila, ač jí byla doručena do vlastních rukou dne [datum] spolu s žalobou, přičemž žalobce s tímto postupem vyslovil souhlas již předem v rámci podané žaloby, návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. 4. Soud tak postupoval v souladu s § 115a OSŘ a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobce, když žalovaná zůstala po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřila k podané žalobě, ani nijak nenamítala pravost důkazů předložených žalobcem a stejně tak neodporovala veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobce. 5. Na základě důkazů a tvrzení žalobce učinil soud ve věci skutková zjištění: právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu o půjčce [číslo] ze dne [datum], na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalované částku ve výši 8.000 Kč v hotovosti, kterou žalovaná převzala v den uzavření smlouvy. Žalovaná se pak zavázala uhradit právnímu předchůdci žalobce částku v celkové výši 13.312 Kč, kdy tato částka byla tvořena jednak jistinou ve výši 8.000 Kč, jednak souhrnným poplatkem ve výši 5.312 Kč, přičemž uvedenou částku měla vrátit v 52 týdenních splátkách ve výši 256 Kč a poslední splátka měla být při řádném splácení uhrazena dne [datum] Součástí smlouvy o půjčce byly i Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce a rovněž byla vyhotovena zákaznická karta. Žalovaná však řádně nesplácela poskytnutou půjčku a právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dlužné částky k datu [datum], když poslední splátka byla uhrazena žalovanou až k datu [datum], přičemž bylo na dluh uhrazeno pouze 1.980 Kč. Žalovaná dlužila právnímu předchůdci žalobce částku v celkové výši 11.332 Kč. Dlužná částka se pak skládala z dlužné jistiny ve výši 6.810,10 Kč a poměrné částky souhrnného poplatku ve výši 4.521,90 Kč. Žalovaná dluh v celkové výši 11.332 Kč neuhradila ani po doručení předžalobní upomínky ze dne [datum]. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] mezi žalobcem a jeho právním předchůdcem. Žalovaná byla o této skutečnosti vyrozuměna přípisem ze dne [datum]. 6. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaná v řízení neoznačila žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobcem, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobce, kterým rovněž žalovaná z důvodu procesní pasivity neodporovala, nikterak je nezpochybnila. 7. Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, pak bylo jednoznačně v řízení prokázáno na základě provedených důkazů, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena platná Smlouva (o půjčce) [číslo] ze dne [datum], na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalované částku ve výši 8.000 Kč v hotovosti, kterou žalovaná převzala v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala uhradit právnímu předchůdci žalobce částku v celkové výši 13.312 Kč, kdy tato částka byla tvořena jednak jistinou ve výši 8.000 Kč, jednak souhrnným poplatkem ve výši 5.312 Kč, přičemž uvedenou částku měla vrátit v 52 týdenních splátkách ve výši 256 Kč a poslední splátka měla být při řádném splácení uhrazena dne [datum]. Žalovaná řádně nesplácela poskytnutou půjčku a právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dlužné částky, kdy dluh žalované činil celkově částku ve výši 11.332 Kč s tím, že tento dluh byl tvořen jednak jistinou ve výši 6.810,10 Kč a poměrnou částkou souhrnného poplatku ve výši 4.521,90 Kč jakožto příslušenstvím dlužné jistiny. Žalovaná se dostala i do prodlení s úhradou dluhu a právní předchůdce žalobce, respektive žalobce měl nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné částky, avšak pouze z dlužné jistiny bez příslušenství. Pohledávka za žalovanou byla řádně postoupena na žalobce, který také informoval žalovanou o postoupení pohledávky, stejně tak ji řádně vyzval k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne [datum]. 8. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto: Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od [datum], (dále jen NOZ), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Z uvedeného ustanovení NOZ je pak zcela jednoznačné, že na projednávanou věc bylo třeba aplikovat předchozí právní úpravu ve vztahu k uzavřené smlouvě mezi účastníky, kdy závazkový vztah mezi účastníky se řídí režimem zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013, (dále jen ObčZ). 9. Podle § 657 ObčZ smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 10. Ve smyslu § 658 odst. 1 ObčZ při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 11. Dále podle § 121 odst. 3 ObčZ příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení, poplatek z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. 12. Pokud šlo o otázku přechodu práva na žalobce z jeho právního předchůdce, pak došlo k platnému uzavření Smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. NOZ. 13. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu, zejména z listinných důkazů a s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že žaloba byla podána částečně důvodně, pakliže se jednalo o dlužnou částku půjčky i spolu se souhrnným poplatkem, stejně tak i ve vztahu k zákonnému úroku z prodlení, avšak pouze ve vztahu k tomuto zákonnému úroku z prodlení z žalované jistiny ve výši 6.810,10 Kč, a to od [datum], tj. dnem následujícím po dni, kdy vzniklo právnímu předchůdci žalobce právo na zaplacení dluhu, vrácení půjčené částky a souhrnného poplatku (představujícího podle názoru soudu příslušenství v podobě smluvního úroku z půjčky, viz níže odůvodnění výroku II. rozsudku). V souzené věci totiž bylo jednoznačně prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena Smlouva (o půjčce) ve smyslu výše citovaných ustanovení ObčZ, přičemž žalovaný podstatným způsobem porušil podmínky Smlouvy a právnímu předchůdci žalobce respektive žalobci vzniklo právo požadovat po žalovaném dlužnou částku odpovídající dosud nesplacené části dluhu. Neuhrazená část dluhu činila celkem 11.332 Kč, kdy tato částka byla složena z dosud neuhrazené jistiny právě ve výši 6.810,10 Kč a dále z částky ve výši 4.521,90 Kč představující část souhrnného poplatku za poskytnutí půjčky. S