9 C 110/2022 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 20. 5. 2022 domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 12.497,40 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 12.497,40 Kč od 23. 12. 2021 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za dobu od 4. 10. 2021 do 22. 12. 2021 ve výši 162,98 Kč, s kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši 10.678,21 Kč za dobu od 4. 10. 2021 do 23. 12. 2021, částku ve výši 256 Kč, a dále částku ve výši 699,85 Kč jako smluvní pokutu. K odůvodnění žaloby zejména uvedl, že dne 3. 8. 2020 uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], Smlouvu o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byl i předpis splátek pro žalovanou zvolenou variantu úvěru (dále jen " Smlouva). Na jejím základě žalovaná při podpisu Smlouvy převzala finanční obnos ve výši 15.000 Kč v místě jejího bydliště a toto potvrdila podpisem Smlouvy. V souladu se Smlouvou se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 27.888 Kč v 14 pravidelných měsíčních splátkách po 1.992 Kč, kdy poslední splátka měla být uhrazena žalovanou k datu 3. 10. 2021. [příjmení] ve výši 12.888 Kč představovala souhrnný poplatek respektive částku smluvního úroku z úvěru, poplatku za vyhodnocení úvěru, poplatku ze sjednaného úvěru a inkasního poplatku. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas, když uhradila pouze částku v celkové výši 5.000 Kč a tato částka byla započtena na první dvě splátky úvěru v části 2.502,60 Kč a smluvně sjednané příslušenství ve výši [číslo] s tím, že žalovaná byla v prodlení s úhradou dalších splátek, avšak právní předchůdce žalobce nepřikročil k zesplatnění úvěru a tento se tak stal splatným k datu 3. 10. 2021. Právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na zaplacení nesplacené jistiny ve výši 12.497,40 Kč a příslušenství z této částky, jakož i na úhradu kapitalizovaného úroku ve výši 10.390,60 Kč jako souhrnného poplatku za poskytnutí úvěru, částky 256 Kč představující náklady na vymáhání pohledávky a dále smluvní pokuty ve výši 699,85 Kč, která odpovídala sjednané smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za dobu od 4. 10. 2021 do 28. 11. 2021. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobce, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne 11. 1. 2022. Žalovaná dlužné částky neuhradila ani po doručení předžalobní upomínky ze dne 2. 5. 2022. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne 19. 8. 2022. 3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 15. 8. 2022 č.j. 9 C 110/2022-38 byla žalovaná v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzvána ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila, ač jí byla doručena do vlastních rukou dne 19. 8. 2022 spolu s žalobou, přičemž žalobce s tímto postupem vyslovil souhlas již předem v rámci podané žaloby, návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. 4. Soud tak postupoval v souladu s § 115a OSŘ a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobce, když žalovaná zůstala po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřila k podané žalobě, ani nijak nenamítala pravost důkazů předložených žalobcem a stejně tak neodporovala veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobce. 5. Na základě důkazů a tvrzení žalobce učinil soud ve věci skutková zjištění: právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným dne 3. 8. 2020 Smlouvu o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byl i předpis splátek pro žalovanou zvolenou variantu úvěru (dále jen " Smlouva). Na jejím základě žalovaná při podpisu Smlouvy převzala finanční obnos ve výši 15.000 Kč v místě jejího bydliště a toto potvrdila podpisem Smlouvy. V souladu se Smlouvou se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 27.888 Kč v 14 pravidelných měsíčních splátkách po 1.992 Kč, kdy poslední splátka měla být uhrazena žalovaným k datu 4. 4. 2021. [příjmení] ve výši 12.888 Kč představovala souhrnný poplatek respektive částku smluvního úroku z úvěru, poplatku za vyhodnocení úvěru, poplatku ze sjednaného úvěru a inkasního poplatku. Úvěruschopnost žalované byla právním předchůdcem žalobce zjišťována z čestného prohlášení žalované, předkládaných poštovních poukázek ohledně poskytovaných částek žalobkyni a nákladů na domácnost. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas, když uhradila pouze částku v celkové výši 5.000 Kč a tato částka byla započtena na první dvě splátky úvěru v části 2.502,60 Kč a smluvně sjednané příslušenství ve výši [číslo] s tím, že žalovaná byla v prodlení s úhradou dalších splátek, avšak právní předchůdce žalobce nepřikročil k zesplatnění úvěru a tento se tak stal splatným k datu 3. 10. 2021, jak soud zjistil z přehledu plateb a dlužných částek. Právnímu předchůdci žalobce tak vzniklo právo na zaplacení nesplacené jistiny ve výši 12.497,40 Kč a příslušenství z této částky, jakož i na úhradu kapitalizovaného úroku ve výši 10.390,60 Kč jako souhrnného poplatku za poskytnutí úvěru, částky 256 Kč představující náklady na vymáhání pohledávky zjištěné z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, a dále smluvní pokuty ve výši 699,85 Kč, která odpovídala sjednané smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za dobu od 4. 10. 2021 do 28. 11. 2021. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobce, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne 11. 1. 2022, který byl žalované řádně doručován na jí uváděnou adresu, když žalovaná byla o dluhu informována i výzvou ze dne 1. 2. 2022. Žalovaná dlužné částky neuhradila ani po doručení předžalobní upomínky ze dne 2. 5. 2022, která jí byla doručována, dána k poštovní přepravě dne 4. 5. 2022, jak bylo soudem zjištěno z podacího poštovního archu. 6. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaná v řízení neoznačila žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobcem, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobce, kterým rovněž žalovaná z důvodu procesní pasivity neodporovala, nikterak je nezpochybnila. 7. Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, pak tento se plně shodoval se skutkovými zjištěními učiněnými v tomto řízení, a pro stručnost bylo možno na ně odkázat. 8. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto: Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1. 1. 2014, (dále jen NOZ), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Z uvedeného ustanovení NOZ je pak zcela jednoznačné, že na projednávanou věc bylo třeba aplikovat již právní úpravu obsaženou v NOZ ve vztahu k uzavřené smlouvě o zápůjčce, respektive smlouvě o úvěru. 9. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou došlo jednoznačně k uzavření smlouvy o úvěru podle § 2935 NOZ, kdy platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2936 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 10. Dále podle § 2398 odst. 1 NOZ úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. 11. Ve smyslu § 2399 odst. 1 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 12. Podle odst. 2 téhož ustanovení úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 13. Ve vztahu ke sjednané smluvní pokutě pak soud vycházel z §§ 2048 – 2052 NOZ, kdy podle § 2048 NOZ ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2051 věta první NOZ nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. 14. Ve vztahu k požadovanému příslušenství tj. smluvním úrokům z prodlení pak dále platí, že podle § 513 NOZ příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Podle § 197