9 C 162/2022-17 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 24.326 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 24.326 Kč od [datum] do zaplacení. K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že při preventivní kontrolní činnosti odběrného místa na adrese [adresa žalované], dne [datum] bylo zjištěno, že původní odběrné místo, které bylo odběrným místem evidovaným na žalovanou, je pod napětím a že žalovaná odebírá elektřinu tzv. načerno, ačkoliv byl již ukončen smluvní vztah s obchodníkem z důvodu neplacení sjednané a řádně fakturované ceny dodané elektřiny ze strany žalované. Elektroměr pak nebyl v době ukončení smluvního vztahu přístupný a nemohlo tak dojít k jeho demontáži, což umožnilo žalované uvedené protiprávní jednání. Žalovaná dluh vzniklý neoprávněným (protiprávním) odběrem na této adrese ani přes doručení výzvy k úhradě dluhu nezaplatila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne [datum]. 3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 21. 10. 2022 č.j. 9 C 162/2022-15 byla žalovaná v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzvána ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila, ač jí tato byla doručena do vlastních rukou dne [datum] spolu s žalobou, přičemž žalobkyně se k této výzvě rovněž nevyjádřila a soud tedy v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ dovodil, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. 4. Soud pak v souladu s § 115a OSŘ ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaný zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřil k podané žalobě, ani nijak nenamítal pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporoval veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně. 5. Na základě důkazů a tvrzení žalobkyně učinil soud ve věci následující skutková zjištění: ze Zápisu o provedené kontrole zjistil, že dne [datum] byl žalobkyní, respektive dalším subjektem, zjištěn neoprávněný odběr elektrické energie bez uzavřené smlouvy delší než 10 pracovních dnů na adrese [adresa žalované], ze strany žalované jako odběratele. Nebylo možné však provést demontáž měřidel, s ohledem k tomu, že žalovaná neposkytnula patřičnou součinnost a byla jí zanechána výzva a kontakt. Kontrola pak provedla odpojení. Z podkladů pro výpočet výše škody bylo zjištěno, že výpočet žalobkyní požadované částky vycházel z rozdílů stavů měřidel ze dne [datum], kdy došlo k ukončení smluvního vztahu a [datum], přičemž bylo z tohoto zjištěno, že spotřeba v této době činila [číslo] kWh a neoprávněný odběr trval od [datum] do [datum] a náhrada škody za neoprávněný odběr činila částku ve výši 15.039,28 Kč a celkové náklady oprávněně požadované činily částku 5.065 Kč, když tyto částky tedy celkem činily 20.104,28 Kč bez DPH ve výši 21 % a DPH tak byla ve výši 4.221,90 Kč a celková částka za neoprávněný odběr činila 24.326 Kč. Dluh vznikl z důvodu neoprávněného odběru elektřiny podle § 51 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, v platném a účinném znění. Žalobkyně pak fakturou ze dne [datum] [číslo] vyúčtovala žalované za neoprávněný odběr elektřiny částku ve výši 24.326 Kč s DPH splatnou k datu [datum] s tím, že vyzvala žalovanou k úhradě dluhu za neoprávněný odběr elektřiny i upozorněním ze dne [datum] a dále výzvou ze dne [datum] (včetně poštovního podacího archu), v níž jej upozornila na možnost soudního vymáhání dluhu. 6. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaná v řízení neoznačila žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaná z důvodu procesní pasivity neodporovala, nikterak je nezpochybnila. 7. Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, který se plně shodoval se skutkovými zjištěními učiněnými v tomto řízení, a pro stručnost bylo možno na ně odkázat, kdy podstatné pro toto řízení bylo, že žalobkyně při kontrolní činnosti odběrného místa na adrese [adresa žalované], dne [datum] zjistila, že původní odběrné místo, které bylo odběrným místem evidovaným na žalovanou, je pod napětím a že žalovaná odebírá elektřinu tzv. načerno, ačkoliv byl již ukončen smluvní vztah s obchodníkem z důvodu neplacení sjednané a řádně fakturované ceny dodané elektřiny ze strany žalované k datu [datum]. Elektroměr pak nebyl v době ukončení smluvního vztahu přístupný a nemohlo tak dojít k jeho demontáži, což umožnilo žalované uvedené protiprávní jednání. Žalovaná pak dluh ve výši 24.326 Kč s DPH ani přes doručení výzvy k úhradě dluhu ničeho na tento vzniklý dluh nezaplatila. 8. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto: 9. Podle ustanovení § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 548/2000 Sb. energetický zákon, neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. 10. Podle ustanovení § 9 odst. 1 vyhlášky č. 82/2011 Sb., při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněné odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. 11. Z provedených důkazů a po podřazení pod výše uvedená ustanovení dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. Při kontrolní činnosti odběrného místa na adrese [adresa žalované], bylo po ukončení smluvního vztahu s obchodníkem pracovníky servisní firmy žalobkyně dne [datum] zjištěno, že odběrné místo je pod napětím, a je tedy elektřina odebírána. Tím došlo k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru elektřiny ve smyslu citovaného ustanovení § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb. Vyúčtování náhrady škody za neoprávněný odběr energie bylo provedeno v souladu s ustanovením § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., a výpočet žalované částky vyplývá z žalobkyní předložených důkazů a konkrétního výpočtu. Vzhledem k tomu, že žalovaná dluh neuhradila, byla žalobkyní opakovaně vyzvána k úhradě žalované částky, kterou však neuhradila a dostala se do prodlení s její úhradou od [datum]. Žalobkyni vznikl i nárok na zákonný úrok z prodlení. Ve smyslu totiž § 513 NOZ platí, že příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Dále pak podle § 1970 NOZ platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud s ohledem k uvedeným skutečnostem, kdy měl za prokázané, že žalovaná dluh neuhradila, ačkoliv k tomu byla řádně vyzvána žalobkyní, žalobě zcela vyhověl ve vztahu k žalované částce a rovněž k uplatněnému příslušenství. (výrok I.) 12. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ ve spojení s § 142a odst. 1 OSŘ. Plně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v úhradě nákladů na zaplacený soudní poplatek ve výši 1.217 Kč, a dále v přiznané náhradě nákladů řízení žalobkyně za jeden úkon právní služby podle § 1 odst. 1, odst. 2, odst. 3 vyhlášky MSp č. 254/2015 Sb., ve spojení s § 13 odst. 3 vyhlášky MSp č. 177/1996 Sb., a s ohledem na nález Ústavního soudu ČR ze dne ze dne [datum] sp.zn. Pl.ÚS 39/13, tj. ve výši 300 Kč za předžalobní upomínku, přípravu a podání žaloby, tedy 600 Kč Celkem tedy náhrada nákladů řízení činila částku 1.817 Kč Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první před středníkem OSŘ (výrok II.)